Hlášky Zdeňka Pohlreicha z pořadu Ano, šéfe! - díl I.

Sbírka hlášek známého šéfkuchaře Zdeňka Pohlreicha, které padly v jeho úspěšném pořadu Ano, šéfe.

Zdeněk Pohlreich se vyučil kuchařem vlastně proti své vůli. V prvním ročníku vaření nenáviděl a teprve postupně přicházel řemeslu na chuť, i když během patnácti let si ošklivých kuchyní za „totáče“ užil dost a dost a nijak rád na ta léta nevzpomíná. Co si o té době myslí, je patrné i z jeho s despektem trousených poznámek na téma minulost v kuchyních. Těsně před revolucí požádali manželé Pohlreichovi v Holandsku o azyl. Přišel listopad, oni se ale nechtěli vracet. Zdeněk toužil poznat cizí prostředí, naučit se něco víc a minimálně sám sobě „dokázat, že to dokáže“. Odjel tedy se ženou do Austrálie, kde měl vzdálené příbuzné. Tady si poměrně těžko hledal práci, jeho odhodlání se však vyplatilo. Začínal od píky ve francouzské restauraci a časem se vypracoval. Po návratu do vlasti prošel hotelovými restauracemi zvučných jmen a byla to dobrá škola.

 

Pohlreichovo dokola omílané, ale zásadní pravidlo zní: Vezmi co nejkvalitnější suroviny a udělej s nimi co nejméně, protože nejlepší kuchařka bude stejně vždycky matka příroda…

Pohlreichovy zásady:

• Dobrou restauraci dělá kvalitní jídlo, super servis, čistota a vůně (šéfovo osobní kritérium).
• Rád vaří z nenáročných surovin, které ale ve výsledku chutnají skvěle. Taková jsou např. jeho vyhlášená telecí líčka – obdoba burgundského hovězího.
• Nejlepší restaurace poznal ve Francii, Itálii, Belgii a ve Španělsku.
• Fastfoody obdivuje jako podnikatelský záměr, sám si ale žaludek podobnými věcmi neplní.
• Doma byste měli mít vždycky dobré máslo, olej a ocet, kvalitní těstoviny, kvalitní rajčata (klidně i v plechovce), mořskou sůl, čerstvě namletý pepř. Máte-li čerstvé bylinky, je to jen a jen prima. A pak už jen zajít pro čerstvé suroviny a můžete začít vařit.
• Za nedělní oběd považuje českou klasiku: svíčkovou, kachnu, řízek, jak si to pamatuje z dětství.

Motorest Galerie (9)

• „Americké brambory s česnekem, americké brambory s nivou. God bless America! Ještěže se to nejmenuje Obamův rejč, nebo tak nějak…“
• „Já kudy chodím, tudy chválím…“

• Servírka: Tak šunka zas není tak úplně maso…
• Šéf: To máte bohužel v Český republice pravdu.

• „Musím dát bacha, abych se nezpotil, protože mi z toho jídla vyskočí na čele pytlík s vegetou.“
• „Co by vařili český kuchaři, kdyby do toho jídla nemohli dát sýr?“
• „Přírodní šťáva? Z kterýho pytlíku?“

• Šéf: Můžu si vzít na rozloučenou s sebou kousek plovoucího kuřete?
• Servírka: Vidíte, že vám to chutná…
• Šéf: Já mám hlad. Omáčku jsem si už očistil. Přemejšlím, kam bych šel na oběd. Tak mi držte palce.

• „V pohodě? To je blbý, když je jedna hodina a kuchař je v pohodě.“
• „Skočím pod náklaďák, s rozběhem. A skončím támhle na tom kříži.“
• „Milí diváci, za tohleto všechno můžete, protože jíte to hnusný jídlo v hospodách!“
• „Ať mi tam zapíchnou lízátko.“ (O jídle, nad nímž se v kuchyni dohadovali, jak ho ozdobit.)
• „Rajče to nezachrání…“
• „Já vám je tady trochu přebrousím, tady ty dva…“
• „Gastronomie je zaměstnání na celej život. Je hezký, když to umíš, a stojí to úplně za hovno, když to neumíš…“
• „Jestli pojedeš dál v tomhle, budeš stát na pracáku jak debil a čekat, kde tě nechaj vobracet nějaký hovadiny…“

• Šéf: Máte tady nějaký ryby, ležáky, který je potřeba prodat?
• Majitelka: Jo, žraloka…
• Šéf: Žraloka mám na botě. K jídlu nebrat.

• „Ta ryba se vytáhne z moře, zmrazí se, postaví se k tomu chlap s motorovou pilou a jede. To samo o sobě není nic, co by vyvolávalo chuť k jídlu…“
• „Pomocník dobrého polévkáře…“ (Při likvidaci dochucovadel.)

• Majitelka: Bývalý kuchař nám říkal, že se už vývar nesmí dělat z kostí, že to hygiena zakázala.
• Šéf: Ať si ten svůj prášek strčí do prdele, dobrým si neuškodí. Vzkažte mu, že mu nechám ruku líbat, jo?

• „Koření na ryby? Ještě že nejsem ryba!“
• „Když se to učili, byli zrovna na záchodě.“ (O mladých kuchařích a jejich vývaru.)
• „Ty se učíš na kovboje, nebo na kuchaře? To mi vysvětli…“
• „Proč se říká trojobalu trojobal? Protože tam jsou tři věci, a ne že se to smíchá dohromady v tu hnusárnu, jak se to dělalo za komárů.“
• „Dva mladí kuchaříci spolupracují s se starým, ojetým nervákem jedna radost.“ (Zpívá si.)
• „Tady stojím jak nějaká animírka posraná, vole.“
• „To je krása? To se to vaří? Bych blil!“ (Prohazuje kečup otevřeným oknem.)
• „Ať to žrádlo trochu vypadá, do psích pochev urousanejch… Pardon, dámy!“
• „Šlo nám to tak dobře, že to dokonce i lidi jedli…“

• Servírka: Na začátku jsem si myslela, že je to morous, a teď ho začínám mít ráda…
• Šéf: Jen nepovídej, myslela sis na mě už od začátku…

• „Řízek je na tom moc dobře, ale já jsme na tom hodně špatně.“
• „Já bych jim srazil hlavy dohromady. Bez komunikace, bez systému, žrádlo hrozný, to je parta, já bych je zabil!“
• „Já bych mu roztrhl prdel až k lopatkám, když ho vidím!“
• „Davidovi se dneska nedařilo – zdá se, že šoková terapie nefunguje pro každýho. Sledujeme zlom jedné kuchařské kariéry.“
• „Co tady ta hospoda předvádí – lidská odvaha nezná hranic!“
• „Zaved bych tady útrpný právo a toho, co by udělal něco blbě, bych přivázal tady k tomu sloupu a bičoval ho elektrickým kabelem.“
• „Čím to je? Tím, že neumíte vařit a blbě se učíte ve škole.“ (Když v rádiu běží písnička od No Name Čím to je?)
• „To je krásný, že by na mně přeci jen něco bylo?“ (Když dostal pusu od paní Vlaďky.)
• „To podpálíme, ne?“ (Vlaďka ho informovala o levném konkurenčním penzionu.)
• „Je mi ze sebe špatně, jsem čím dál hodnější…“

 
U dubu (10)

• „To vypadá, že piksla omáčky Café de Paris byla ve slevě.“ (Omáčka byla mnohokrát na jídelním lístku.)
• „Řecký kuřecí steak zapečený s hermelínem. Řecká kuchyně je především o hermelínu.“
• „To není kuchař, to je odvážná školačka.“
• „Ten stůl ovládl pach chemicky vyráběných potravin  a citron to nezachrání.“ (Nad první ochutnávkou.)
• „To vypadá jako kinderscheisse.“ (O pokrmu Gladiátor.)
• „Jak tohle můžou jíst? Ty brambory, ty pamatujou Švédy na mostě…“
• „V kartách se říká – když nevíš, tak si troufni. V český gastronomii platí – když nevíš, tak to posyp sejrem…“
• „U toho hnusu je kuřecí kremace a rajče jen kvůli tomu, že je červený.“
• „Jestli mám říct, co je nejlepší, tak to bude hodně tichý vysílání, to můžeme točit němej film, to není k žrádlu.“
• „Quo vadis, česká gastronomie? To by mě fakt zajímalo…“

• Šéf: Drahouškové, chcete znát pravdu?
• Katarína: Pravdu, nebo váš názor?
• Šéf: To je stejný…
• Šéf: Buď svýho kuchaře kopnete do prdele, nebo ho naučíte vařit.
• Katarína: My víme, že si to lidi rádi dávaj a že se na to jídlo vracej. (O jídle Gladiátor.)
• Šéf: To je fór na nástěnku, to je fór jako prase.

• „Proč bych, do prdele, měl jíst kuře s lososem na jednom talíři?“
• „Teď musím vidět pachatele toho strašnýho jídla.“
• „Počkej, ty to tam sypeš jak Babica! Musíš gently…“
• „Kuchař neotvírá flašky a neleje je po talířích. Kuchař připravuje potraviny. To po tobě budu chtít..“
• „Nejmenovaný výrobce instantního zázraku na počkání.“
• „Jste to, co jíte, pane kolego.“
• „Já vím, co to je. Působím snad na tebe dojmem slepce?“ (Vylévá kanystr s thajskou omáčkou.)
• Šéf a Katarínina bylinková zahrádka: Viděl to ten vocas (kuchař)? Byl tady? To mě zabije! (Šéf se válí mezi záhony benediktinské zahrady a trpí.)
• „Jakpak se asi Kájovi vaří bez prášku? Já tam na něj vlítnu, že se bude divit i nohama.“

• Šéf: Chodíš tam na tu zahrádku?
• Kuchař: Tak dvakrát do týdne.
• Šéf: Máš chodit dvakrát za den – před obědem a před večeří.
• Šéf: Tak jak ti to jde?
• Kuchař: Dobrý to je.
• Šéf: To přejde, uvidíš.

• „Že by v tom klukovi byla přece jenom troška naděje? Něco ví, práškař.“
• „Poved se nám takovej válečnej komisárek“ (Po prvním pokusu o chleba.)
• „Ten je zmatenej jak lesní včela.“
• „Ty do toho kloveš jak vrána do hovna.“
• „Nehrab se v tom jak student v pochvě a hoď to tam všechno. To asi vystřihnem, ne?“
• „Dobrý? To je málo, ty se z toho musíš posrat, když to nandaváš.“ „Ty lidi tam musej sedět a řvát hurá.“
• „V tomhle tempu jsem nervózní jak sáňky v létě.“
• „Dneska přijdou holky na rybu. Ty jim to tam takhle přineseš a oni řeknou: ,Božskej Kája je tady.‘ Ty prostě narušíš institut božskýho Káji a uděláš ho ze sebe.“
• „Mluv, nebo ser písmena! Máš na vybranou…“
• „Když sem teď někdo vleze a objedná si paprikáš, tak bude koukat jak prase po první ráně.“
• „Kájo, jestli to nebude dobrý, máš ve mně nepřítele na život a na smrt. Zlikviduju tě jak bramboračku.“
• „Co je pro mě obrovský zklamání, je to, že jste to zvládli. Já vám nevěřil…“
• „Až se to odvysílá, tak se z toho tady poserete. Tak byste se měli ještě chvilku připravovat.“

Zdroj: iprima.cz

Průměrná známka : 10

Hodnotilo 1 uživatelů

čtěte také