Co kdo řekl - komedie okořeněné humorem Svěráka a Smoljaka

28.07.2009 - Marcela Ďurďová
Přečteno : 5861x
Počet komentářů : 0
Zábava / Vtipy

Slezte z toho lustru, Donalde, vidím vás! Sveřepí šakali zavile vili... Pozor u druhé koleje! Vzpomínáte si, ve kterých filmech jste to slyšeli?

Co kdo řekl – komedie okořeněné humorem Zdeňka Svěráka a Ladislava Smoljaka

Kdo by je neznal – staré dobré komedie, na jejichž vzniku se podílela nerozlučná dvojice Svěrák a Smoljak. Pojďte si připomenout některé vtipné výroky, které zazněly ve filmech Jáchyme, hoď ho do stroje, Marečku, podejte mi pero a Kulový blesk.

Slavná dvojka za mlada (Marečku, podejte mi pero)

Jáchyme, hoď ho do stroje (1974)

Námět: Zdeněk Svěrák, Ladislav Smoljak

Scénář: Z. Svěrák, L. Smoljak, Oldřich Lipský

Režie: Oldřich Lipský

Nesmělý mládenec František Koudelka nastupuje do nového zaměstnání v autoservisu. Od této doby se také začíná řídit podle kondiciogramu, stroje, který každému člověku na míru předpoví dni šťastné i kritické.

Hlavní hrdina se zakouká do sympatické prodavačky Blanky. Získat ji však chvíli trvá. Navíc o vztahu musí mlčet před tetou, u které bydlí. Nebezpečí přestavuje i žárlivý hospodský.

Autoservis je tak trochu rizikové pracoviště - na zaměstnance dohlíží pan vedoucí Karfík a psycholog Klásek. Spolupracují s psychiatrem Chocholouškem, který se stará o „duševně narušené" pracovníky. Řada dojde i na Františka. Ten má toho dne podle výpočtů kondiciogramu šťastný den a stihne vyhrát pár zápasů juda, automobilový závod, zúčastnit se výstavy minimalistických obrazů japonského malíře i vyřídit si účty s hospodským, který by chtěl Blanku získat pro sebe. Přitom všem jsou mu neustále (avšak neúspěšně) v patách Chocholouškovi spolupracovníci.

Postavy a jejich představitelé:

František Koudelka - Luděk Sobota

Blanka, Františkova přítelkyně - Marta Vančurová

„Béda" Hudeček, spolupracovník Františka - Josef Dvořák

Františkova tetička - Věra Ferbasová

psychiatr Chocholoušek - Václav Lohniský

Karfík, vedoucí autoservisu - Ladislav Smoljak

Klásek, podnikový psycholog - Zdeněk Svěrák

Karfík: „A každýmu z nich jsem tady na tý točně řikal: Neber úplatky, neber úplatky, nebo se z toho zblázníš."

Hudeček: „Jo, pane Kalina, vás nepotěším. Pořád to klepe. To víte - nemažete(,) klepeto."

Karfík sleduje na monitoru Koudelku, který v autoservisu zasněně rozklepává nýtek do neuvěřitelných rozměrů.

Karfík: „Co to děláš?"

Koudelka: „Já jsem... eh..."

Karfík: „Neslyšim. Nahlas!"

Koudelka: „E - R-rozklepával nejtek. J-já jsem do toho bouchal kladivem a omylem a ono se to zvětšovalo a zvětšovalo, až se to zvětšilo, rozpláclo..."

František předloží prodavačce Blance na pult drobné s tím, aby mu za ně dala stokorunu.

Blanka: „Prosím vás, co já s tím budu dělat?"

Koudelka: „To se hodí ne, každou chvíli chce někdo drobný."

Blanka: „To je pravda, jeden mi sem chodí každej den."

Koudelka: „Jo? A co chce?"

Blanka: „To já nevím, co chce, ale říká, že za deset korun drobný."

„Slezte z toho lustru, Donalde, vidím vás!"

Teta se předčasně vrací domů. František si pozval Blanku, a protože se bojí tetiny reakce, strčí své milé do ruky nářadí a nutí ji, aby s ním pózovala u televizoru.

František: „Seznamte se, tetičko. To je moje teta a to je moje ta-opravářka tele...teda ta-opravářka televizorů."

František vysvětluje rozlité víno po stole:

„Celkově se nám to celý vylilo."

František vstoupí s odhodláním do lokálu plného lidí:

„Tak kdepak je ten prďola, co tady čepuje pivo?"

Šťastní manželé František a Blanka se po letech dozvídají, že kondiciogram, který byl Františkovi zasílán, nebyl určen jemu. Odůvodnění?

„Když dovolíte, já su Tónek Trósil, protože přéčinó byla chybná elektrónka E13 z našeho podniko Katoda Olomóc."

Marečku, podejte mi pero (1976)

Režie: Oldřich Lipský
Scénář: Ladislav Smoljak, Zdeněk Svěrák

Aby mistr v továrně Jiří Kroupa povýšil, musí splnit jeden požadavek - vystudovat večerní průmyslovku. Nejdříve se tomu brání, ale členové dílenského výboru ho k absolvování studia přinutí. Stejnou školu navštěvuje i jeho mladý stejnojmenný syn a sedává dokonce ve stejné lavici jako Kroupa starší. Prospěch ovšem stejný nemají, Kroupa starší je výrazně slabší. Musí zabrat, aby si před synkem, kantory i spolužáky napravil reputaci.

Sledujeme chování dospělých, kteří se vrátili do školních lavic, a mnozí z nás nabývají přesvědčení, že tihle přerostlí žáci jsou snad ještě horší než děti...

Některé postavy a jejich představitelé:

Kroupa (otec) Jiří Sovák

Kroupa (syn) Jiří Schmitzer

Kroupová Míla Myslíková

Šlajs Zdeněk Svěrák

Tuček Ladislav Smoljak

Hujer Václav Lohniský

Plha Josef Kemr

profesor Janda Josef Abrhám

profesor Hrbolek František Kovářík

Týfová Iva Janžurová

Kroupa: „A běda vám, běda vám, jestli mi to nepůjde."

Janda: „Čí je to, prosim?"

Hujer: „To jsem si dovolil, jsem si dovolil - na ukázku ze své zahrádky pár švestiček. Jestli se neurazíte."

Janda: „Šlajs?"

Šlajs: „Úředník."

Janda: „Tuček!" (Chvíle ticha) „No... no a vy pracujete jako..."

Tuček: „Jako ďas, pane profesore."

Prof. Hrbolek: „Hliník je stále nepřítomen."

Student: „Hliník se vodstěhoval do Humpolce."

Profesor Hrbolek: „Sveřepí šakali zavile vyli na bílý měsíc."

Profesorka: „Podívejte se, to já nemám ráda. Buď odpovím, nebo řeknu, že nevím. A ne tady stát a mlčet jako - jako dudek. Jak se jmenujete?"

Žák: „Dudek."

Prof. Hrbolek: „Tak co s vámi, chlapče? Nu, nepotěšil jste mne, ani j-já vás nepotěším."

Týfová: „Bože, takový vlahý večer. To by stálo skoro za procházku."

Kroupa: „No jo, to běžte. Já pudu domů, votevřu si vokno a pivo. Dobrou noc."

Plha: „Kroupo, puč mně kružítko."

Kroupa: „Vidíš, že ho potřebuju. Tumáš, vobtáhni si pětikorunu."

Z korespondence: Sejdeme se na hřbitově.

Hujer: „Soudruhu profesore, za minutu bude zvonit."

Janda: „No a co?"

Hujer: „Že už začne hodina."

Janda: „Ano?"

Hujer: „Ano. Už je čas, musíme jít."

Kulový blesk (1978)

Námět: Ladislav Smoljak, Zdeněk Svěrák

Scénář: Ladislav Smoljak, Zdeněk Svěrák, Zdeněk Podskalský

Režie: Ladislav Smoljak, Zdeněk Podskalský

Advokát Radosta organizuje „největší akci v dějinách stěhování" - dvanáctisměnu, tzn. dvanáctinásobné stěhování, což s sebou přinese řadu drobných i větších problémů. Nejblíže nahlédneme na rodinu Knotkovu, která je do výměny bytů zapojena. Knotkovi se s dětmi, podle slov paní Knotkové, doma „dusí" a tak jsou nuceni podstupovat požadavkům paní Jechové, která se má stěhovat do jejich bytu. Akci ohrozí dokonce sám Knotek, který v opilosti vyhlásí noční cvičení a způsobí tak pořádný rozruch. Další nesnáz na sebe nenechá dlouho čekat - Mistr Bílek je očividně mrtvý. Jenže to už je stěhování v plném proudu. A aby toho nebylo málo, začne zlobit paní Jechová, které se z domu nechce odejít.

Některé postavy a jejich představitelé:

advokát Radosta Rudolf Hrušínský

psycholog Knotek Josef Abrhám

paní Knotková Daniela Kolářová

Jechová Milada Ježková

bývalý operní pěvec Bílek Karel Kalas

inženýr Severín Ladislav Smoljak

MUDr. Ječný Zdeněk Svěrák

Na schůzi zájemců o výměnu bytu (v bytě bývalého operního pěvce Mistra Bílka):

Bílek: „Promiňte panstvo, nemáte někdo chuť na dobrou brazilskou kávu?"

Po chvíli: „Chtěl jsem se jenom zeptat, jestli někdo z panstva už nemá chuť na dobrou brazilskou kávu?"

Mistr Bílek své pohostinství nabízí opětovně, poté co se advokát Radosta ptá, zda má někdo z přítomných nějaký dotaz: „Já mám pouze dotaz stran té brazilské kávy..."

Radosta: „Mistře, vy opravdu zlobíte."

Jechová: „Ta se vám povedla, ta půdička, pane Knotek. Tedy to jsem sama ráda, čisto je tu. To budu spokojená. Tady se mi to bude věšet."

Inženýr Severýn, představuje ne příliš nadšenému Knotkovi „airbagy" ve svém voze. Po nárazu automobilu se toto bezpečnostní zařízení nafoukne. Oba jsou zamazáni něčím bílým. Psycholog Knotek se chce oprašovat.

Severín: „To nechte, to je antiseptický klouzek."

Knotek (v duchu): „Rodina se dusí."

Houslista: „Dámo, vraťte mi ty housle."

Knotková: „Knotku, není ti hanba?"

Radosta: „To je zrada. To je zrada paní Jechová, víte. To je zrada v hodině H. Za to je na frontě kulka, paní, kulka."

Jechová: „Já jsem to podepsala, ale Máňa říkala, že to není směroplatný."