Kouzlo břišního tance

K atmosféře daleké Arábie neodmyslitelně  patří dvě věci. Kouř z vodní dýmky a břišní tanec. A právě onen druhý zmiňovaný typ zábavy je již po několik desítek generací obdivován nebo zatracován. V následujícím článku se dozvíte několik zajímavostí z historie tohoto rozporuplného tance.

S pádem minulého režimu a s příchodem nového desetiletí se českým ženám otevřelo mnoho nových možností, jak trávit svůj volný čas. Vedle dnes již ordinérního aerobiku se objevily kurzy aqua kick boxu, street dance a jiné bláznivé aktivity jako je zorbing nebo populární airsoft.

V poslední době se však čím dál tím víc zástupkyň něžného pohlaví začíná zajímat o orientální tanec. Někteří, zvláště muži, se domnívají, že jsou to vesměs "ženské kolem pětačtyřicítky", které chtějí  zhubnout a hledají důvod, proč se scházet se svými kamarádkami. Jsou však na omylu! Břišnímu tanci se věnují jak mladá děvčata a studentky, tak i již zmíněné ženy starších ročníků. Břišní tanec, neboli tanec východu, jak zní doslovný překlad z arabštiny, je zkrátka a dobře fenoménem moderní doby.

Téměř každého napadne, že první zmínky o tomto druhu tance pochází z harémů starověkých říší východu. Ale málokdo ví, že orientálním tancem byly původně označovány i ladné pohyby Japonek a Číňanek, jejichž domovy se také nalézaly na východ. Teprve ke konci 19. století se vžil pojem břišní tanec, který označoval taneční vystoupení žen a dívek blízkého a středního východu. Ženy však netančily pro potěchu mužského oka, nýbrž proto, aby se zabavily ve svém volném čase. Mezi další zajímavost patří například fakt, že břišní tanec není pouze záležitostí žen. Právě muži zpestřovali svými vystoupeními mnohé folklorní oslavy. Mužské prvky v tanci jsou spíše bojovného rázu, což dokazuje i použití  šavlí a holí při tanci. Přesto však mužský styl vykouzlí na tváři Evropana nejeden úsměv. V neposlední řadě je třeba zmínit, že jednotlivé druhy břišního tance jsou od sebe více či méně rozdílné. Známý je především egyptský styl, libanonský styl, harémové tance, španělsko arabský tanec a cikánský břišní tanec. Tance s rekvizitou také nejsou výjimkou, avšak tančit s velkým svícnem na hlavě neupoutá diváka tolik jako použití závoje či vějířů.

Mnoho žen preferuje tento způsob trávení volného času hlavně kvůli tomu, že je to jedna z mála aktivit, kde nevadí, že máte nějaké to kilo navíc. Nepotřebujete tedy perfektní postavu, ba ani jiné nákladné vybavení. Pokročilé tanečnice sice vlastní několik překrásných flitrovaných kostýmů, ale nám smrtelníkům stačí snad jen cinkací pás, co tak hezky zní při každém kroku. Tato aktivita navíc podporuje krevní oběh, zlepšuje problémy se zády a protahuje svaly pánevního dna, jenž hrají svou důležitou úlohu při porodu. Pokud má orientální tanec nějaký záporný bodík, je to rozhodně absence týmové spolupráce. I když tančíte ve skupinách, necítíte tu správnou hráčskou soudržnost.

Ať už tedy tančíte tradiční egyptský styl  raks sharqi, zemitější saidi nebo harémové tance na zemi, břišní tanec vám dodá trochu toho sebevědomí a hlavně pocit ženskosti. O oblíbenosti této činnosti svědčí velký výběr kurzů vyučující tento druh tance, několik knižních publikací, ale i internetové servery odhalující historii tohoto koníčku. A v čem vlastně spočívá ono kouzlo břišního tance? Jsou jím zajisté představa exotična, podmanivá hudba  a hlavně odvážné pestrobarevné kostýmy. Kdo by odolal?

Průměrná známka : 0

Hodnotilo 0 uživatelů

čtěte také