Úplatky, doping a drogy, aneb vše kolem sportu

V poslední době stále častěji slýcháme o nehezkých skutečnostech ve sportovním světě, kterým se souhrnně říká "korupční skandály". Že je korupcí prolezlá celá politika je velmi známá věc a nikoho to ani nepřekvapí, a navíc si málokdo za svůj idol vybere úlisného politika, nicméně svalnatého sportovce? To už je jiná. Bohužel stejně jako světem politiky i světem sportu strašák korupce cloumá více než vehementně. A právě o tom je dnešní článek...

Pojem korupce

Na začátek této seminární práce by zřejmě bylo dobré položit si otázku, co to vlastně taková korupce je a jakým způsobem se prolíná se sportem a dotýká se jeho základů. Naučné slovníky a encyklopedie slovo „korupce“ ( z latinského corrumpere = kazit, oslabit, znetvořit, podplatit) definují jako zneužití postavení, nebo funkce k osobnímu prospěchu a to ať už v politice, veřejné správě, hospodářství a nebo třeba v již zmíněném sportu. Negativní faktor korupce ale významným způsobem narušuje integritu celé sportovní scény a její dopad nejvíce pociťují sami diváci a fanoušci konkrétního sportovního odvětví. V dobách dřívějších, kdy se naše země utápěla v idejích nesvobody a útlaku bylo zvykem, že se naši sportovci snažili přičinit o demonstraci naší samostatnosti a také národní hrdosti. V této době se ještě sport dělal srdcem, což už v dnešní době není zdaleka tak běžné, jak by si někdo mohl myslet. Celá sportovní scéna je prorostlá korupcí a v podstatě není dne, kdy bychom z televize, nebo novin neslýchaly „šokující“ zprávy, které odhalily překvapivé úplatky, doping nebo jiné nesportovní chování. Doba se ale změnila a více než s dobrým pocitem na srdci se hraje a sportuje s hřejivým „feelingem“ peněz v narvané kapse…

Úplatky a podvodné sázení

Co se úplatků a podvodného sázení týče, tak to je kapitola sama pro sebe. Je to v podstatě jakési synonymum korupce jako takové, protože kdybyste požádali téměř kohokoliv, aby vám jedním slovem definoval korupci, tak první slovo, které by vyšlo z jeho úst by téměř s jistotou bylo právě ono úplatkářství. Ne nadarmo se používá úsloví, že peníze hýbou světem, protože tento citát platí naprosto beze zbytku. Stejně jako se uplácí ve vrcholové politice, tak se stejnou razancí bují korupce i ve sportovní sféře. Je známou věcí, že čas od času se jen tak bokem strčí do kapsy peníze některému rozhodčímu, aby to takzvaně „pískal pro nás“. Tato skutečnost asi nikoho nepřekvapí. Další věcí je i uplácení elitních hráčů, kteří jsou pro tým soupeře reálnou hrozbou. Není tedy od věci nenápadně mu před domem zaparkovat nový sporťák (jde-li o vrcholový sport) a ostřílený kanonýr se jen tak náhodou pohrouží do pro ostatní nepochopitelné sportovní letargie a kazí jednu šanci za druhou, i když je o něm třeba známo, že jde o vynikajícího střelce. V posledních letech se navíc rozmáhá trend podvodného sázení. Korupce je ale všude víc než dost. Pro příklad nemusíme chodit daleko. V první české fotbalové Gambrinus lize dostal Ivan Horník za ovlivňováni rozhodčích pokutu 900 000 korun a zákaz činnosti na 10 let. Italský fotbalový velikán Juventus Turín byl za prokázanou korupci přeřazen do Série B a další týmy začínaly Sérii A s odečtenými body. V USA je zase basketbalový rozhodčí Tim Donaghy podezříván ze sázení na zápasy, které sám řídil a je v současnosti vyšetřován FBI.

Jak už bylo zmíněno, tak Juventus Turín se v italské A lize postaral o pořádný poprask tím, že se prokázalo, že někteří hráči tohoto elitního celku (například brankář Buffon) sázejí na vlastní zápasy a podle aktuálního kurzu a sázky buďto zápas vyhráli a nebo ho lidově řečeno „pustili“.

Toto je ale jenom špička ledovce, kterou se podařilo odhalit a prokázat, jelikož reálné kořeny korupce a její celková obludnost se pohybují v úplně jiných rozměrech.

Základní problém bych já osobně viděl v tom, že v dnešní době se daleko více klade důraz na to, aby se vyhrávalo, než na to, aby se týmy, či jednotlivci takříkajíc zúčastnili a hlavně aby pobavili diváka, pro kterého jsou všechny tyto sportovní peripetie primárně pořádány. Tendence výhry se navíc zpravidla uplatňuje za každou cenu a to ať už z důvodu tlaku sponzorů, kteří za svoje investované peníze chtějí adekvátní reklamu pro svoje výrobky a nebo kvůli hamižnosti jednotlivce, který se chce obohatit na úkor jakékoliv sportovní etikety. Jediným možný řešením je distancování se sponzorů od těchto problémových jedinců a v neposlední řadě také daleko tvrdší postihy pro ty, kterým se úplatkářství a podvody prokáží. O tom všem lze ale jen dlouze spekulovat, protože všechny karty v ruce mají pouze adekvátní osoby, nikoliv nezasvěcený divák…

Doping a drogy

Dalším velkým strašákem, který cloumá sportovní scénou jsou problémy s drogami a dopingem. Žádnou novinkou není fakt, že vrcholoví sportovci a především celebrity z řad fotbalistů rádi holdují drogám a především kokainu, kterému se jinak říká droga bohatých. Podle slov expertů nejde o tolik škodlivou látku, jako jiné tvrdé drogy a účinek je zhruba stejný. Jedním příkladem za všechny je fotbalový velikán a legenda v podobě Diega Maradony, který po konci své hvězdné fotbalové kariéry proslul především svými drogovými excesy.

Pokud pomineme obyčejnou pošetilost a rozmařilost sportovní elity, je dalším důvodem pro užívání podpůrných látek a drog touha po zvýšení fyzického výkonu a následné podávání lepších výsledků na hrací, či sportovní ploše. Posledním případem, který se stal relativně nedávno je vyšetřování brazilské fotbalové legendy Romária, který je ve svých jedenačtyřiceti letech stále ještě fotbalově činný a kterému po zápase našli při dopingových testech v krvi látku, která mu údajně měla pomáhat k dosažení lepších výkonů. On sám to zpochybňuje se slovy, že jde o přípravek proti vypadávání vlasů a že neměl potuchy o zakázaných látkách v tomto přípravku. Ať tak, či onak – tento případ je podle mě docela sporný, protože jednačtyřicetiletého fotbalistu, který je dávno za zenitem by média neměla tak moc řešit a raději by se měla zaměřit na ty, kteří se proviňují pravidelně a u kterých je to více nasnadě. Koneckonců kdo by měl náladu každý výrobek před použitím testovat na přítomnost potenciálních podpůrných látek…

Jedním z hříšníků, kteří se rovněž provinili proti sportovním pravidlům, nicméně na jehož počínání se přišlo až s odstupem času byl známý závodník z Tour de France – Lance Armstrong. I u něj se po nějaké době přišlo na to, že používal zakázané látky, ale u něj, jakožto člověka který bojoval se zákeřnou rakovinou se to ještě dá pochopit. Tím nechci říci, že s tím souhlasím, nicméně jeho výchozí pozice asi nebyla úplně stejná, jako u jeho konkurentů, kteří byli naprosto zdraví…

Aktuální situace v českých poměrech

Českou sportovní scénou hýbou v poslední době korupční skandály opravdu razantně. Takovou největší záležitostí, kterou jsem tady už nastínil je úplatkářská aféra českých fotbalových rozhodčích, která se proslavila díky policejním odposlechům dvou fotbalových funkcionářů – Horníka a Brabce. Této skutečnosti se s vervou sobě vlastní zhostili pánové Čtvrtníček a Lábus a netrvalo dlouho a těmto dvěma hereckým talentům vznikla pod rukama divadelní inscenace s názvem Ivánku, kamaráde - můžeme mluvit, která se setkala s nebývalým ohlasem, což překvapilo i samotné autory, kteří podle svých slov počítali pouze s jediným představením. Sám Petr Čtvrtníček navíc uvádí, že je bohužel smutné, že ta největší špína se hodila na pana Horníka, který sice uplácel, ale dělal to pro klub, zatímco ti největší „kapříci“ vzali svých pár jablek a odpluli…

Smutnou věcí kolem fotbalu je i fakt, že úplatky „nefrčí“ jen v těch nejvyšším soutěžích, ale uplácet je zvykem i na vesnicích, kde o nic nejde a mělo by se hrát pro radost. Ne zřídka se ale stává, že hráči se dohodnou s rozhodčím, jehož náklonnost si získají sem tam tisícikorunou, sem tam lahví něčeho ostřejšího. Je to na pováženou, ale když jim ty nejvyšší soutěže dávají takovýto příklad, tak se není vůbec čemu divit.

Závěrečné shrnutí

Závěrem bych jenom rád podotkl, že ač s korupcí nesouhlasím a odsuzuji ji, tak se s ní asi budeme muset naučit žít, jelikož se s ní všímavý člověk setkává na každém kroku a teď nemluvím jen o sportu. Míst, kde lze zneužít vlastního postavení k osobnímu obohacení je totiž víc než dost a nejokatěji nám tuto alarmující skutečnost demonstruje politická scéna. Politici si totiž myslí, že když mají významnou funkci a jsou chráněni politickou imunitou, tak se jim nemůže nic stát. Bohužel mají částečně pravdu, protože politika je absolutně netransparentní a jelikož každý na každého něco ví, tak to většinou odnese ten, co první klopýtne. Stejně tak je to i u sportu. Když se někomu prokáží pozitivní testy na doping, nebo je někdo usvědčen z podplácení, či ilegálního sázení, tak se na to všichni ostatní dívají až s přehnaným pohoršením, ale jak to tak většinou je – pod svícnem je největší tma a každý by si měl zamést před svým vlastním prahem. Ona špička ledovce tedy nebyla aktuální mnemotechnickou pomůckou, ale reálnou demonstrací současného stavu sportovní scény. Je totiž bohužel smutným faktem, že dnešní vrcholový sport je ve většině případů pouze o egoistickém překonávání vlastních hranic (častokrát díky zakázaným látkám) a za tím vším stojí nenápadně v pozadí vidina velkých zisků a na diváka, pro kterého je tato exhibice primárně pořádána se postupně tak nějak zapomíná, což opravdu není v pořádku…

Tato mapa, která zobrazuje míru korupce ve světě jasně ukazuje, že s největším množstvím podplácení a zneužívání vlivu se setkávají lidé v Africe, Asii a Jižní Americe. Když to vezmeme z opačného pohledu, tak je to poměrně alarmující údaj, protože v podstatě pouze o Kanadě, Austrálii, Severní Evropě a ještě pár dalších výjimkách se dá říci, že jsou na tom s korupcí dobře, což rozhodně není uspokojivé…

Průměrná známka : 7

Hodnotilo 2 uživatelů

čtěte také