Dnes to bude jen o kulatém nesmyslu, ale příště to bude již o nesmyslu hranatém.
V minulém článku jsme si pověděli něco málo okolo základů. Zveřejnil jsem všeobecně známé rozměry pingpongového stolu a doplnil jej okótovaným obrázkem. Je sice pravda, že takový stůl působí estetickým dojmem, avšak pořizovat si jej jen na okrasu by byla drahá zábava, proto si dnes povíme o náčiní, kterým se můžeme na stole dosytosti vyřádit.
Pingpongová "meruna" je velice podstatnou součástí každé výměny. Máchání pálkou jen tak do vzduchu postrádá prvek napětí a emocionální prožitek je spíše symbolický. Právě proto vznikl pingpongový míček. V začátcích se vyráběl z korku, následně byl nahrazen celuloidem a vzácným plynem, který tvoří výplň celého míčku. Nemusíte se obávat, není jedovatý a navíc je obsažen jen v malém množství, takže k újmě na zdraví při jeho úniku určitě nedojde. Průměr 40mm je již dostatečný, aby se do něj trefil i méně zkušený hráč. Pravdou však je, že byl navýšen v roce 2000 z původních 38mm. Důvodem byla příliš rychlá hra, kterou obyčejný laik nebyl schopen dlouho sledovat. Když už zde probírám průměr, musím připomenout, že ačkoliv je to již 10 let, stále se na trhu vyskytuje starý 38mm model, proto si dejte pozor na to co kupujete. Pokud se na krabičce či míčku nachází číslo 40, tak jste kápli na ten správný. Při té příležitosti by ovšem byla škoda nepřipomenout některé příklady z praxe. Třeba, jak rozpoznat prasklý míček?
Oba zmíněné projevy pouze napovídají, že je s míčkem něco v nepořádku. Nelze z nich vyvozovat, že je míček na 100% proražen. Špatný odskok může být způsoben nerovností stolu či velkou rotací, kterou soupeř míčku udělil, avšak nyní vám popíši spolehlivé způsoby, jak zjistit integritu míčku.
Nyní již víte, jak nalézt průraz. Musíte však brát na vědomí, že každý test hodně závisí na testující osobě. Takže pokud máte potíže s některým ze smyslů, raději požádejte kolegu či soupeře, aby míček prověřil sám. Dobrým pravidlem bývá, když míček uprostřed zápasu praskne, tak si s tím novým zahrajte pár tréninkových výměn, aby přechod na jiný nebyl tak drastický.
Další typ se týká nešťastníků, kteří si nedopatřením na míček šlápnou a lehce ho promáčknou. Míček sice zázrakem nepraskne, avšak jeho tvar již další hraní neumožňuje. V takovém případě lze za pomocí fyziky míček zachránit alespoň pro tréninkové účely. Je to velice jednoduché, stačí když jej zahřejete na vyšší teplotu a on se už sám vrátí do své původní podoby, ale silně poznamenán nešetrnou šlápotou.

Je také potřeba rozlišovat, jaký typ míčku volit pro různé povrchy. Uvnitř na dřevěném stole lze použít jakýkoliv běžný model, ale co třeba venku na betonovém stole? Ve venkovním prostředí hrají velkou roli povětrnostní prostředí a mnohdy tvrdý povrch. Běžné míčky se snáze opotřebují a lehký závan větru je odnáší mimo hrací plochu. V tomto případě lze použít těžší a tvrdší variantu. Za mých začátků jí byla verze vyráběná firmou IDEAL. Tyto míčky při dopadu na dřevěný stůl vydávaly zvuk, jako když na něj padá kámen. Avšak na betonovém podkladu je to již jiná písnička.
No a na závěr bych rád dodal, že schválené míčky jsou pouze v barvách bílé a oranžové. Více se preferuje bílá.
Tak a jsme na konci, doufám, že jsem vás příliš nenudil a příště si pro změnu vezmeme na paškál raketu. Ta je totiž skutečnou alfou a omegou každého hráče...
![]() |
![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]()
|
| Průměrná známka : 0 |
| Hodnotilo 0 uživatelů |