Novodobé olympijské hry

Něco málo o historii olympijských her bylo řečeno již ve článku předchozím. Nyní se zaměříme na novodobé hry a zajímavosti, rituály a symboly, které jsou s nimi spojené.

Jedná se o největší sportovní událost moderní doby, která přitahuje spoustu pozornosti a peněz. Od roku 1992 se zimní a letní olympiáda střídá po dvou letech.

První novodobé hry nesoucí název olympijské byly Anglické olympijské hry, jejichž zakladatelem byl Robert Dover. Prvně je uspořádal roku 1604 na své venkovském sídle za podporu krále Jakuba I., který byl velkým příznivcem sportu. Hry se měly konat každý rok za letního slunovratu, na programu byly běžecké disciplíny, hod kladivem, míčové hry, šerm holemi a zápas. Závodníci pocházeli jak z řad šlechticů, tak z prostého lidu, některých disciplín se směly zúčastnit i ženy. Hry měly 40 ročníků a zanikly se smrtí svého zakladatele.

LETNÍ OLYMPIJSKÉ HRY

Letní olympijské hry byly obnoveny 15. listopadu 1859 v Athénách. Aktivně se účastnilo 300 sportovců a pasivně 20 000 diváků. Hlavní zásluhu na jejich uspořádání měl Evangelos Zappas, který věnoval značné úsilí a své finance k jejich obnovení.  Myšlenka začít opět pořádat olympiádu, přišla po osvobození Řecka z Turecké nadvlády. Měly se konat každé čtyři roky 25. března tedy na Den řecké nezávislosti. Nepříznivé počasí však vedlo k přesunutí her na listopad. Olympiáda se dále konala v letech 1870, 1875 a 1887.

Otcem novodobých olympijských her je však baron Pierre de Coubertin, který se několik let věnoval v studiu tělovýchovných systémů. Podle svých poznatků vypracoval řadu knih a začal usilovat o znovuobnovení olympiády. Za podpory svých přátel a známých svou myšlenku na hry propagoval. Veřejně s tímto nápadem vystoupil 25. listopadu 1982 na schůzi k 5. výročí založení Francouzské unie atletických sportů. Jeho sen byl uskutečněn 1896, kdy se v Athénách konaly první novodobé letní olympijské hry.

ZIMNÍ OLYPIJSKÉ HRY

V roce 1924 se ve francouzské Chamonix konal Týden zimních sportů, který byl dodatečně označen jako 1. zimní olympijské hry. Od té doby se konaly každé čtyři roky, přerušeny byly pouze v letech 1940 a 1944, kvůli probíhající 2. světové válce. Do roku 1992 proběhlo 16. zimních olympiád, po té však bylo rozhodnuto, že by se neměly konat zimní i letní hry v jednom roce, proto další proběhly již v roce 1992 a od té doby se opět opakují ve čtyřletém cyklu.

Zajímavostí je, že zimní olympiádu pořádalo zatím pouze 10 států - 4x USA, 3x Francie, 2x Itálie,Japonska, Kanada, Norsko,Rakousko, Švýcarsko, Jugoslávie, Německo. Nejvíce medailí vlastní Norsko a to 280, druhé místo zaujímá USA s 216 medailemi.

HLAVNÍ MYŠLENKA

Ve svém díle Antický ideál tělesné krásy a duchovní dokonalosti formuloval Pierre de Coubertin hlavní myšlenku olympijských klání. Vyjadřuje požadavek rovnoprávnosti všech sportovců bez rasové, politické a náboženské diskriminace, o požadavek demokracie a internacionalismu. Hlavní myšlenka je celá formulovaná v základním článku olympijské charty.

SLAVNOSTNÍ SLIB

Přísahu sepsal opět baron Coubertin a poprvé zazněla z úst desetibojaře Victora Boina na letních olympijských hrách konajících se v Antverpách a platila pouze pro sportovce. Rozhodčí začali slib skládat až od letních her v Mnichově 1972. Znění přísahy se v průběhu let měnilo a doplňovalo.

 Sportovec a rozhodčí z pořádající země při zahajujícím ceremoniálu drží cíp olympijské vlajky a přednáší slova přísahy.

Jménem všech závodníků slibuji, že vystoupíme na olympijských hrách jako čestní soupeři, poslušni pravidel, která je řídí, za sport bez dopingu a drog, v rytířském duchu pro slávu sportu a čest našich družstev.

Jménem všech rozhodčích a činovníků slibuji, že na těchto olympijských hrách splníme nám uložené úkoly ve vší nestrannosti, s úctou k řádům a věrni zásadám sportovního ducha.

OLYMPIJSKÉ KRUHY, VLAJKA A HESLO

Olympijské kruhy jsou nejvyšším symbolem her. Jedná se o pět propojených kruhů, které představují pět kontinentů spojených olympijskou myšlenkou. Barvy, jak se někteří domnívají, nepředstavují kontinenty.

Vlajka s kruhy a bílým podkladem poprvé zavlála při VI. olympijském kongresu roku 1914., na olympiádě prvně 1920. Vlajka, které se na letních hrách vyvěšuje, darovaly Antverpy, ta pro zimní hry pochází z Osla.

Heslem olympiád jsou latinská slova Citius, Altius, Fortius - rychleji, výše, silněji. Tyto tři pojmy vyjadřují cíl olympijského hnutí, úsilí o neustálý pokrok.

Zcela nový olympijským symbolem je maskot, který má vyjadřovat národní tradici pořádající země.

ZAJÍMAVOSTI

Edward Eagan z USA jako jediný člověk v historii olympijských her získal zlaté medaile na zimní i letní olympiádě. V roce 1920 za box a v roce 1932 byl součástí zlaté posádky čtyřbobu.

Nejvíce zlatých medailí v přepočtu na sportovce získalo Zimbabwe. Z 13 reprezentantů získali 4 zlato, což vychází jeden cenný kov na 3,3 sportovce.

Nejméně medailí na sportovce získala Jihoafrická republika, 142 reprezentantů pouze jeden jediný se dokázal umístit na jedné z prvních třech příček.

Průměrná známka : 0

Hodnotilo 0 uživatelů

čtěte také