V tomto článku, který je určený začínajícím rybářům, ale i široké laické veřejnosti si představíme nejznámější a nejpoužívanější rybolovné techniky a řekneme si, co kterou charakterizuje.

Rybařina v posledních letech láká čím dál tím víc lidí a vzhledem k tomu, že ne každý má tu možnost naučit se základům o nějakého zkušeného rybáře, rozhodl jsem se připravit cyklus seriálů „Rybaření pro začátečníky“, který by měl začínající, či potenciální rybáře seznámit s naprostými základy, jako jsou druhy prutů, navijáky, základní vybavení nebo nejznámější druhy rybolovných technik, které si dnes představíme.
Položená – Tento druh, respektive technika rybolovu, které se také říká chytání „na těžko“, je jednou z nejoblíbenějších a spousta rybářů, povětšinou kaprařů, by za nic nevyměnila chvilky, kdy čihátko, či swinger letí bleskově nahoru a po krátkém, ale razantním záseku se vám na prutu zmítá jeden parádní šupináč. Položená spočívá v odhozu a v umístění nástrahy na dno nebo těsně nad něj, přičemž pro délku náhozů povětšinou zajišťuje olůvku nebo krmítko naplněné vnadící směsí. Položenou symbolizuje klídek, pruty ve vidličkách a u mnoha rybářů i vychlazené pivo.
Plavaná – V dnech, kdy je evidentní, že ryby sbírají potravu z hladiny, je dobré přejít k technice rybolovu, které se říká plavaná, kterou si jako malý vyzkoušel snad každý, koho to k rybaření táhlo. Synonymem pro plavanou je totiž splávek, který signalizuje záběr. Ten je zatížený brokovými olůvky a zajišťuje, aby se nástraha nepotopila a vznášela se jen těsně pod hladinou. V tomto případě musíte mnohdy jako ostříži sledovat splávek a jakmile se potopí, přichází zasekávání a při troše štěstí i zdolávání ryby.
Přívlač – Vláčení, či chcete-li přívlač je technika rybolovu, při které je umělá nástraha (třpytka, wobler, twister atp.) vedena vodním sloupcem a cílem rybáře je co nejvěrohodněji imitovat poraněnou rybku. Přívlač je tedy lovec dravců a typickým znakem bývá uvíznutí nástrahy ve vázce, jako jsou vodní trávy, popadané kmeny stromů, či kameny. Nejlepší je proto začínat s twistery, které mají gumové tělo a jeden háček, čili se snadněji z vázky dostanou. Poté, co se rybář naučí nahazovat přesně, je čas přejít na kvalitní woblery, či značkové třpytky. Ještě je třeba doplnit, že přívlač je velmi druhem rybolovu, kdy ani chvilku neposedíte a během jednoho dne můžete po březích řek nachodit i několik kilometrů.
Feeder – Technika feederu je poměrně nová a svou podstatou vychází z položené. Nastraha se pohybuje u dna a k vnadění ryb do loviště se zpravidla užívá kovové krmítko, jak už název techniky napovídá (feed – anglicky krmit). Specifikem feederového prutu jsou vyměnitelné špičky, které slouží místo čihátka k signalizaci záběru. Klasický feeder se povětšinou využívá k lovu menších ryb, ale prodávají se i speciální tzv. „heavy feedery“, které jsou dimenzovány pro větší zátěže a tudíž pro větší ryby.
Bič – Další zajímavou rybolovnou technikou je tzv. „bič“. Jde o velmi jemnou udici bez oček, kde je vlasec uvázán za špičku, přičemž se tento prut vyznačuje délkou od 4 do 6ti metrů, ale existují i delší exempláře. Absence oček předurčuje bič spíše k lovu menších ryb, cca do 1kg. Je ovšem pravdou, že pruty z karbonu si dokáží díky své odolnosti poradit i s rybami střední velikosti. Bič je ideální pro lov nástražních rybek.
Muškaření – Muškaření je velice populární rybolovná disciplína, která se většinou praktikuje na pstruhových vodách a funguje tak, že umělé nástrahy, kterými jsou mušky, se nahazují pomocí prutu do vodního sloupce a podobně jako u přívlače je cílem rybáře imitovat přirozenou potravu, kterou je například u pstruhů hmyz, jež napadá do vody. Mušky se prodávají hotové, ale většina muškařů si je váže sama z různých druhů materiálů, včetně chlupů ze zvířecí srsti.
Sumcařina a mořský rybolov – Přestože se nejedná o stejné disciplíny, dal jsem je kvůli jistým podobnostem do jedné kategorie. Stejně jako při lovu sumců, tak i při lovu velkých tresek, či divokých marlínů je vyžadováno vybavení té nevyšší kvality. Na řadu tak samozřejmě přicházejí pruty z karbonových vlákem s titanovou omotávkou, či celokovové navijáky a multiplikátory. Řeč samozřejmě nemůže být ani o klasických vlascích, které se buď využívají v opravdu velkých průměrech a nebo je minimálně u sumcařiny zdařile vytlačuje pletená šňůra s nosností až nad 100 kg. Jak při lovu sumců, tak při mořském rybolovu je třeba počítat, že tyto ryby disponují obrovskou silou, a tudíž se nesmí nic podcenit. Sumce nejlépe ulovíte na pěkného lína, které sumec z oblibou konzumuje (používá se některá s montáží s bójkou) a pro mořský rybolov je typické buď několik návazců - například pro lov sleďů a nebo například velké twistery a woblery pro přívlač z lodi. Na moři také často přichází na řadu tzv. „hlubinná“ přívlač, kdy se za lodi u dna vláčí nástraha (wobler, třpytka) a pomocí echolotu se reguluje její ponor, aby neuvízla u dna.
Tolik tedy k našemu prvnímu dílu „Rybaření pro začátečníky“ a v dalším článku si představíme základní vybavení pro rybolov, které budete při chytání potřebovat.
![]() |
![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]()
|
| Průměrná známka : 0 |
| Hodnotilo 0 uživatelů |