Pozitivní a negativní účinky kofeinu

Kofein je velmi známá látka, kterou nejčastěji a dokonce cílevědomě hledáme v kávě, čaji, či Coca-cole, ale je poměrně zajímavé vědět, jaké kladné a záporné účinky vlastně tento známý "životabudič" má.

Šálek kvalitního a dobře napěněného espressa si v současnosti pravidelně dopřává čím dál tím víc lidí, ale není to jen kvůli vyjímečné chuti tohoto lahodného nápoje. Je to i kvůli jedné z látek, kterou kávová zrna obsahují. Samozřejmě jde o kofein. V tomto článku se podíváme na jeho pozitivní a negativní účinky.

POZITIVNÍ ÚČINKY


Nervový systém

Kofein příznivě stimuluje centrální nervový systém. Tím oddaluje únavu (zvláště duševní), zbystřuje myšlení, zlepšuje koncentraci, působí jistou euforii.



Srdce a dýchání

Kofein zrychluje tep, uvolňuje hladké svalstvo, rozšiřuje tepny a stimuluje oběhový a respirační systém (srdce a dýchání). Proto pomáhá lidem postiženým astmatem. Zvyšuje obsah mastných kyselin v oběhovém systému, byl proto léta používán sportovci. Tyto účinky mohou trvat od několika hodin až do dvanácti hodin, ale již po čtyřech letech pravidelného užívání se tělo stane rezistentním.



Odbourávání tuku

Tím, že kofein „stresuje“ tělo působením na jeho nervový systém, dochází k odbourávání tuků i v „klidovém“ stavu.

Kofein přispívá k mobilizaci tukových zásob a způsobuje, že pracující sval tuk využije jako zdroj energie. To odsouvá vyčerpání zásob glykogenu a prodlužuje dobu, kterou je možno věnovat tréninku nebo požadovanému výkonu. Bohužel zatím nebyl dostatečně popsán mechanismus, jakým způsobem toho kofein dosahuje.

NEGATIVNÍ ÚČINKY

Někteří výzkumníci tvrdí, že kofein může působit škodlivě i na osoby, které žádné nežádoucí účinky nepozorují. Americký jasnovidec Cayce dokonce tvrdil, že kofein v čaji působí škodlivěji než kofein, který přijímáme např. v kávě; také upozornil, že některé tradiční způsoby přípravy "jsou v pořádku" a škodlivý účinek čaje eliminují. V některých regionech tradiční konzumace čaje (např. v Číně) také skutečně připravují čaj metodou druhého záparu a první zápar považují za spíše škodlivý. Výzkum potvrdil, že kofein (jako látka dobře rozpustná) přechází do prvního záparu, a to již při nižší teplotě vody. I při 80-90 stupních Celsia po krátkém zamíchání přejde do vody většina kofeinu. Druhý zápar ovšem s nežádoucími účinky kofeinu postrádá i jeho stimulační účinek. Ostatní účinky čaje však zůstávají zachovány.



Nervová soustava

Zejména u osob přecitlivělých může mít kofein vedle stimulace nervové soustavy i účinky opačné a stimulace nervové soustavy je zřejmě vždy doprovázena u přecitlivělých osob i přehlušena i rušivým účinkem kofeinu.



Trávicí ústrojí

Negativní projevy jsou zrychlení srdeční činnosti či bolest žaludku (z důvodu překyselení), proto se nedoporučuje lidem se sklonem k pálení žáhy, žaludečními a dvanáctníkovými vředy.



Srdeční soustava

Kofein zvyšuje riziko výskytu onemocnění srdce u osob, jejichž průměrná denní spotřeba přesahuje pět šálků kávy. Kvůli zvýšené srdeční aktivitě může kofein v krajním případě přivodit infarkt nebo problémy s ledvinami, protože se jedná o diuretikum.

Některé studie uvádí, že kofein přechodně zvyšuje krevní tlak, dokud se na něj v organismu nevytvoří tolerance, potom se krevní tlak vrací k výchozím hodnotám. Bylo zjištěno, že tento jev ustupuje u zdravých lidí po třech dnech pravidelné konzumace kávy (3 šálky denně). U lidí s hypertenzí tlak nekolísá již po dvou dnech.

Odborníci tvrdí, že při přiměřeném příjmu kofeinu (do pěti šálků kávy denně) se nezvyšuje riziko hypertenze. Jiné je to v případě, když je člověk ve stresu a pije kávu, aby se uklidnil. Kofein násobí negativní účinky stresu na oběhovou soustavu.

Není dostatečně prokázáno, že kofein způsobuje výraznou srdeční arytmii.



Kosti

Kofein se také může z části podílet na zvýšení rizika vzniku osteoporózy. Kofein ovlivňuje metabolismus vápníku v těle - zvyšuje jeho vylučování, proto by každý, kdo pije alespoň dvě kávy denně, měl také vypít sklenici mléka nebo sníst jogurt pro doplnění vápníku. Ukázalo se, že kofein u buněk odpovědných za výstavbu kostí osteoblastech výrazně zvyšuje aktivitu receptoru pro glukokortikoidy a tím až několikanásobně zvyšuje jejich účinek. Zvýšená hladina glukokortikoidů (při stresu, některých poruchách hypofýzy a nadledvin nebo při jejich podávání při léčbě imunity) v kombinaci s kofeinem tedy kostem rozhodně nesvědčí.



Ženy

U žen byla zjištěna souvislost kofeinu s vyšším rizikem vzniku cystickou mastitidou či mastodynií. Některé studie se snaží prokázat i souvislost s rakovinou prsu.

Kofein v těhotenství prochází i placentou. Při nadměrném příjmu kofeinu v těhotenství může dojít ke snížení růstu plodu. Při kojení je kofein obsažen v mateřském mléku. Dítě pak může být podrážděné a může trpět nespavostí. V období kojení by neměla denní dávka kofeinu přesáhnout 300 mg (2–3 šálky kávy).



Ovlivnění účinku některých léků

Kofein snižuje účinek některých léků proti epilepsii.
Narušení informační výměny buněk

Pokusy na členovcích (např. na pavoucích) bylo zjištěno, že kofein patří mezi alkaloidy působící největší chaos v informační výměně buněk včetně neuronů. Pavouci ovlivnění kofeinem spřádali síť chaotičtěji než ti ovlivnění LSD nebo heroinem. Tok informací není přerušen, ale dochází častěji k chybám, snad působí zvýšená hladina informačního šumu. Důsledky tohoto faktu u člověka nejsou zcela jasné, určitou podobnost můžeme pozorovat u osob na kofein přecitlivělých.



Přecitlivělost

Celý soubor nežádoucích účinků je možné zjistit u osob na kofein přecitlivělých.

Zdroj: Wikipedia

Průměrná známka : 9

Hodnotilo 1 uživatelů

čtěte také