Pivo - díl I. - Odkud se pivo vzalo

Jelikož jsme národ pivařů a pivo se tak u náš těší skutetečné oblibě, rozhodli jsme se pro vás připravit seriál, který bude věnován právě tomuto pěnivému moku. Začínáme jak jinak než prvním dílem, kde se dozvíte, odkud se pivo vlastně vzalo.

Pivo patří mezi nejoblíbenější alkoholické nápoje. Každý Čech, který dosáhl věku patnácti let, jej ročně zkonzumuje přes osm litrů. Jedná se o slabě kvašený alkoholický nápoj vyráběný z obilného sladu, vody a chmele. Obvykle obsahuje 4-5% alkoholu. Uvádí se, že mimo utišení žízně, má tento zlatavý mok další příznivé účinky. Samozřejmě, tyto účinky nastávají jen při střídmé konzumaci. Neplatí, čím více piva vypiju, tím větší bude efekt. Podporuje trávení a zvyšuje chuť k jídlu. Někteří lidé si už nedokáží představit dobrý oběd bez zapití pivem. Mezi další příznivé účinky patří dobrá nálada, podpora krevního oběhu či snížení rizika srdečních příhod. Na druhou stranu vysoká konzumace piva má následky přesně opačné. Vede k cirhóze jater, karcinomu prsu a jiným onemocněním.


Místo, kde byl natočen první půllitr, sahá daleko do historie.  Konkrétně do 7. tisíciletí před naším letopočtem. V té době byla tato tekutina objevena zcela náhodou v Mezopotámii.

Tehdy se skladovalo obilí v hliněných nádobách. Náhodně do nich natekla voda a došlo ke kvašení. Výsledkem byla voda s příjemnou omamnou chutí a počátek pivovarnictví byl na světe. Jisté je, že už staří Egypťané tento nápoj milovali. Dokládá to knížka Egypťan Sinuhet od finského spisovatele Miky Waltariho. Konzumace piva v ní je zřejmá.
 

V našich zemích je prvním dokladem o pivu nadační listina krále Vratislava II. z roku 1088. Panovník v ní přiděluje kapitule desátek chmele za vaření piva. Nejstarším dokladem o pěstování chmele na českém území je nadační listina knížete Břetislava z 30. let 11. století. Největším rozkvětem výroby piva bylo 12. století. Podle tehdejšího práva, směl pivo vařit

kdokoliv. V těch dobách ho vařily převážně ženy v každé domácnosti. Nesloužilo jenom jako nápoj, ale připravovaly se z něj různé pokrmy jako polévky, kaše nebo omáčky. Výrazným mezníkem byl rok 1842, kdy byl založen Měšťanský pivovar v Plzni – dnešní Prazdroj.


Pivo se podle barvy a extraktů původní mladiny před zkvašením, obsahu alkoholu a způsobu konečné úpravy dělí na čtyři základní skupiny, a to piva:

• světlá
• polotmavá
• tmavá
• řezaná

Do podskupin řadíme piva výčepní, ležáky, nealkoholická a ochucená. Jejich zařazení je dáno výpočtem koncentrace alkoholu a skutečného extraktu. Výsledná hodnota se uvádí v hmotnostních procentech, proto piva výčepní obsahují extrakt původní mladiny 8-10%, zatímco ležáky až 12%.

Nealkoholická piva jsou ta, která obsahují nízký či žádný alkohol. V České republice platí, že tento druh piva musí mít obsah alkoholu menší než 0,5%. Na tuto hodnotu je dbáno i ve světě, zatímco v islámských zemích toto pivo nesmí obsahovat žádné procento alkoholu. Oblíbenou značkou je nealkoholický Birell.
 

Neprodávanějším světovým pivem je holandský Heineken. Největším světovým producentem je Čína. Druhé místo obsadilo USA a bronzovou příčku Rusko. Česká republika je na místě šestnáctém. Vyprodukujeme okolo 19,897 milionu hektolitrů ročně. Mezi naše nejoblíbenější značky patří Gambrinus, Radegast a Staropramen.
 

Gambrinus je vyráběn v pivovaru Plzeňský Prazdroj a.s. v Plzni. Značka je oblíbena nejen u nás, ale i v Německu a Dánsku. V německém Mendigu se každým druhým rokem koná pivní slavnost Gambrinusfest. Název Gambrinus vznikl podle pověsti o králi Gambrinovi. Ten se po bitvě u Worringenu v roce 1288 stal předsedou sladovnického cechu. Díky tomu byl vyobrazen s pohárem pěnícího piva v ruce a tím se stal patronem pivovarnictví.

Označení Radegast je neodmyslitelně spjato s bohem Radegastem. Jeho sochu bychom nalezli mezi Pustevnami a Radhoštěm. Radegast je pohanský bůh slunce, hojnosti a úrody. Reprezentuje hodnoty, jakými je důvěra ve vlastní síly, přímost a upřímnost. Je součástí života, který přináší každodenní překonávání drobných trablů a starostí. Pivo Radegast je produkováno v nošovickém pivovaru na Frýdecko-Místecku. Základní kámen tohoto pivovaru byl položen roku 1965. První pivní várka byla stočena 3. prosince 1970.  Otcem tajné receptury nahořklé chuti byl Jaromír Franzl.  V šedesátých letech nebylo vůbec obvyklé, aby pivo mělo hořkou chuť. Byl to tedy zásadní zlom.


Staropramen je vyráběn pražským smíchovským pivovarem Staropramen. Vyrábí se zde už od roku 1869.  Zajímavostí může být, že produkují speciální pivo Staropramen D pro diabetiky.

 
Jelikož je pivo považováno jako jeden z českých symbolů, nalezneme na našem území asi osm desítek druhů. Valnou většinu z nich známe, přesto jsem našla i ta, jejíž názvy mohou být širší veřejnosti utajeny. Jedná se například o:no

• Hukvaldské pivo
• Chotěboř
• Janáček
• Ježek
• Klášter
• Krakonoš
• Lašský Vulkán
• Pytlák

 

Suma sumárum se pivo stalo nápojem, bez něhož bychom si nedokázali představit náš život.

Mimo to jej lze přidat do celé řady pokrmů, kde vylepšují chuť.

 

Ať jsme žena nebo muž - mnohdy si rádi zajdeme na pivní akce a slavnosti, které jsou pořádány právě díky této tekutině. Nejen, že si pochutnáme na oblíbeném moku, ale při té příležitosti se setkáme s přáteli a na některých akcích zhlédnete vystoupení slavných osobností. V nejbližší době se chystají Slavnosti piva v Českých Budějovicích, Nepomucké pivní slavnosti v Nepomuku či Radegast den ve výše zmiňovaných Nošovicích.

Průměrná známka : 0

Hodnotilo 0 uživatelů

čtěte také

Nikolas  (6 komentářů)	(senkyrikovan[a...) 13.06.2011  13:55:16
Gambrinus mi chutná, to jo. Ale srdcovka je pro mně stejně Pilsner Urquell. Starobrno je sice v poslední době dost nepitelné, ale i tam je to v Brně a okolí pořád nejoblíbenější pivo (prý). Ale nejlepší je stejně Bintang, jenže to není české :)

Johny  (101 komentářů)	(johny[at]info-...) 13.06.2011  12:49:55
Svijany sem nedavno mel a nejsou spatny, ale prislo mi to jako takovy dost tuctovy pivo. Osobne kdyz uz si dam pivo, tak mam docela rad Branik. Prijde mi to chutove jako Staropramen, jak se varil driv:). Jinak u te bloncky s tebou samozrejme souhlasim;)

sparko  (19 komentářů)	13.06.2011  12:41:27
To nic ale nemění na tom, že ta bloncka na obrázku má pěkný prsa.

sparko  (19 komentářů)	13.06.2011  12:39:37
No z těch 3 piv v Brně narazíte tak na gambrinus v tech horších hospodách. Je vidět žeseš Čech :D Jinak všechny 3 sou pěkný patoky, stejně tak Plzeň. Nejlepší sou menší pivovary, Svijany, Louny ... Tosou pivka

Johny  (101 komentářů)	(johny[at]info-...) 13.06.2011  12:32:54
Mně osobně třeba Staropramen chutná víc než Gambrinus:). Jinak ten výčet je samozřejmě demonstrativní. Je fakt, že by tam mohl být ještě Pilsner Urquell, ale asi by se nám nepovedlo zpracovat všechna existující piva v ČR, jelikož v Čechách se například Starobrno tolik nepije (alespoň co já vím).

Nikolas  (6 komentářů)	(senkyrikovan[a...) 13.06.2011  11:03:04
Já nechci rýpat, ale co takové Starobrno nebo Pilsner Urquell? Ty jistě mezi nejoblíbenější piva v ČR patří, protože Starobrno pije celá Morava. Zato neznám nikoho, kdo by dobrovolně pozřel Staropramen (a to se mezi pivaři dost často pohybuju) :)