Líza versus Mánička - Rozhovor s Helenou Štáchovou

04.12.2007 - Lucie Dreiseitlová
Přečteno : 4212x
Počet komentářů : 0
Komentáře, rozhovory / Rozhovory

Helenu Štáchovou většina z nás zná jako představitelku potřeštěné Máničky a starostlivé Bábinky z her Divadla Spejbla a Hurvínka. Málokdo by si vzpomněl, že svůj hlas propůjčila slušňačce Líze z populárních „Simpsonů" a namluvila i roztomilého Méďu Kuličku. Jak se na svou práci dívá ona sama? Vžívá se do svých postav, anebo ještě zvládá rozeznávat realitu od fikce? Jako malý předmikulášský dárek jsme pro Vás připravili rozhovor s touto usměvavou dámou, který poskytla exluzivně pro náš časopis...

Jak jste se dostala do Divadla S+H? Jak byste s odstupem času popsala tuto cestu osudu?

Říká se, že náhoda neexistuje, nebo že náhoda přeje připraveným. Nevím, co si z toho vybrat. Každopádně jsem se čistě náhodou dozvěděla, že existuje na Divadelní fakultě obor loutkoherectví, při němž lze vystudovat současně i druhý obor - scénografii. To mne zaujalo natolik, že jsem po prázdninách nenastoupila na Pedagogickou fakultu, kam jsem byla přijata, ale šla jsem na zkušenou do loutkového divadla, abych před tím, než se definitivně rozhodnu, nahlédla do tajů oboru, který jsem do té doby neznala. Měla jsem to štěstí, že mne na rok přijali do Divadla S+H. Byla jsem okouzlena a šťastná, že jsem se do něj po absolvování DAMU mohla vrátit.

Lze říci, že s představeními jezdíte po celém světě a hrajete v několika jazycích. Kolik jich ovládáte?

Zde Vás asi zklamu. Něco jiného je ovládat jazyk a jiné je v něm hrát. Divadlo S+ H hraje vždy jazykem té země, kde hostuje. Tedy do této chvíle dvaceti jazyky. To však neznamená, že my, coby interpreti, těmito jazyky mluvíme i mimo své role. Kdybych uměla čínsky, japonsky... atd., asi by má profesní cesta vypadala jinak.

Kolik Hurvínků, Mániček a loutek jako takových visí v Divadle S+H? Existuje jenom jediný Hurvajz, anebo má své alternující kolegy?

Každá hra má jiné nároky na své protagonisty. Proto se takřka pokaždé vyrábí i technologicky nebo velikostně upravené loutky. Z toho vyplývá, že jich máme mnoho. Nejen jinak upravených, ale i velikostně rozlišených - od prcka, který měří zhruba 20 centimetrů, až po postavu v nadživotní velikosti.

Neplánujete natočení nějakého celovečerního filmu se Spejblem a Hurvínkem? V dnešní době je to poměrně populární krok.

Tuto nabídku jsme již měli, ale soudní tahanice s Plzní nám ji překazily. Cosi je výhledově v plánu, ale nerada mluvím o nehotových věcech.

Nedostala se k vám zpráva, kolující po internetu, o chlapci se jménem Hurvínek Novák? Znáte nějaké Vaše neobvyklé fanoušky?

No to jste mě potěšil! Ráda bych toho chlapečka poznala. Měl by u nás bezplatnou permanentku na všechna dětská a později i na dospělácká představení právě tak jako německý malíř, který je celý potetovaný obrázky Hurvínka.

Není tajemstvím, že jste známá také díky práci na populárním animovaném seriálu Simpsonovi. Jak jste se k této práci dostala?

Dabing byl kdysi mojí doménou. Pamatuji, že jsem dokonce, coby studentka, byla u toho, když se dabing rozjížděl a dabovalo se tzv. „naživo". Bylo to velké dobrodružství. Později ve zlaté éře dabingu jsem spolupracovala s takovými hráči a měla možnost být jejich partnerkou, jakými byli pan Cupák, paní Kačírková, pan Höger...atd.

Později jsem už z té „velkotovárny na hlasy ", kde z nedostatku času vítězí řemeslo nad herectvím, vystoupila. Hlavně kvůli času. K návratu mě přesvědčil až skvělý pan režisér Zdeněk Štěpánek a excelentní herecké partnerství pánů Dejdara, Lábuse a Bedrny.

S Lízou už pracujete poměrně dlouhou dobu a určitě vám kvůli něčemu přirostla k srdci. Můžete říci, co se vám na ní nejvíce líbí?

Humor. Tím myslím nejen Lízy, ale celého seriálu, který je chytrý, mladě šokující a politický. Navíc je mi celá tato rodina velmi blízká. Někdy si říkám, že je štěstí, že nás nemohou obvinit z plagiátorství, protože „Spejblovic" rodinka tu byla dříve. Souvislostí je tam více než dost - Bart = Hurvínek, Líza=Mánička, Houmer=Spejbl a Marge= Kateřina. I toho psa mají. A navzdory stálým průšvihům drží obě rodinky stále při sobě.

Jaké to je, dabovat malou intelektuálku, jako je Líza Simpsonová, a co je vlastně na jejím dabingu nejsložitější?

Dabuje se stejně jako jiné postavy. Jen si musím dát pozor na hlasový a herecký rejstřík, aby nebyla podobná Máničce.

A jakým způsobem pohlížíte na Bárta? Je to váš oblíbenec, nebo vás tak trochu štve, protože Líze neustále dělá naschvály?

Věřte mi, že takto hluboce jejich spory neprožívám. Ještě stále rozlišuji mezi fikcí a skutečností.

Můžete trochu odtajnit pozadí dabingu Simpsonových a prozradit čtenářům Info-koktejlu nějaké netradiční zážitky ze studia?

Není co odtajňovat. Vždy, když přijde nová série, se dostáváme do časového presu. Navíc si to pan režisér neulehčil tím, že si místo dabingových herců vybral herecké individuality, které jsou díky své úspěšnosti velmi zaměstnané. Je problém dostat všechny herce naráz do jednoho natáčecího dne. Naštěstí po té více než desítce let, kdy seriál točíme, máme své partnery natolik naposlouchané, že se obejdeme i bez jejich přímé účasti. Takže mnohdy se ve studiu ani nepotkáme a točíme každý zvlášť, což je sice efektivnější, ale zase tzv. „zákulisní legrace" se nekoná. Trávíme celou frekvenci sami v dabingovém boxu, se sluchátky na uších.

Jak vnímáte proměnu české verze Homera Simpsona, když ho daboval pan Bedrna, na Homera nového, kterému propůjčuje hlas pan Vlastimil Zavřel. V čem je podle vás Homer jiný?

Přestože dabovaná postava je předurčena jejím interpretem a musí z jeho výkonu vycházet, i při dabingu je nemálo poznamenána tím, kdo ji vytváří. Pan Bedrna byl první, a tím té postavě dal v české verzi nezaměnitelnou podobu. Druhý interpret už tuto možnost neměl. Musel se strefovat do toho, co již bylo vytvořeno. V tomto ohledu to měl jistě těžší.

Poslední otázka je tak trochu nasnadě a vrátíme se v ní opět k divadlu Spejbla a Hurvínka: Co plánuje Divadlo S+H na Vánoce a do nového roku? A co plánuje Helena Štáchová jako taková?

Své odpovědi píši v autobuse, který s divadlem míří na turné po Německu. Jakmile se vrátíme do Prahy (na což se moc těším), budeme hrát jako o život, abychom nahradili českým dětem naši absenci. Vždy je ten předvánoční, vánoční a povánoční čas velmi hektický. Děti i rodiče mají volno a chodí do divadla. Z toho vyplývá, že my volno nemáme. Výjimkou je Štědrý den, kdy se budeme snažit našim blízkým vynahradit naši častou nepřítomnost. Mezitím něco málo budu točit, úřadovat a starat se o takřka roční azyl pro divadlo, protože nám starosta Prahy 6, pan Tomáš Chalupa, dává velkorysý dar v podobě rozsáhlé rekonstrukce našich prostor. V létě se tedy budeme stěhovat, a než nastoupíme opět do nádherných, nových prostor, budeme se muset někam uchýlit. A to zajistit, je nyní mojí radostnou starostí číslo jedna.