Volby v ČR a SR - Co přinesly nového?

Před pár týdny proběhly v ČR i na Slovensku volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR a Národnej rady Slovenskej republiky. Co přinesly? Co měly společného a čím se výsledky lišily?

Volby v ČR

Jako první proběhly volby v Česku. Už několik týdnů dopředu bylo jasné, že výsledky budou velmi těsné. Očekávalo se, jaký rozdíl nakonec bude mezi ČSSD a ODS. Další nejasností bylo, jak dopadnou tři nové strany - TOP 09, Věci veřejné a SPO-Z, které mohly výrazně ovlivnit následné sestavování vlády, ale také to, jaký výsledek obdrží menší parlamentní strany KDU-ČSL a Strana zelených.

Výsledek voleb pak překvapil asi každého, politology nevyjímaje. Rozdíl mezi dvěma nejsilnějšími stranami ČSSD a ODS byl necelá 2 procenta, což bylo nejméně v historii českých voleb. Stejně tak ODS získala nejméně hlasů v historii ČR. Třetí strana - TOP 09 - pak získala jen o něco málo méně a zdá se, že tak ukončila nadvládu dvou velkých stran. Alespoň prozatím. Kromě komunistů se pak do Sněmovny dostala ještě další nová strana - VV. Naopak tradičně parlamentní KDU-ČSL skončila těsně před branami Sněmovny.

Ihned po vyhlášení výsledků bylo jasné, že vítěz voleb ČSSD vládu nesestaví. Podpora komunistů prostě nestačí. Přišla vlna odstupování z předsednických postů. Své židle opustili předseda ČSSD Jiří Paroubek, předseda KDU-ČSL Cyril Svoboda, předseda Zelených Ondřej Liška a předseda SPO-Z Miloš Zeman, který tak, podle jeho slov, definitivně ukončil jakoukoli politickou kariéru.

Hned první den po volbách začalo dlouhé, více než měsíc a půl trvající, vyjednávání ODS, TOP 09 a VV o nové vládě. Petr Nečas z ODS nakonec vládu sestavil. Ta se opírá o silnou většinu 118 mandátů ve Sněmovně.

Volby na Slovensku

Situace před slovenskými volbami byla odlišná. Očekávalo se jasné vítězství vládní strany Smer-SD premiéra Roberta Fica. Nejasné bylo jen to, jak dopadnou další vládní strany - HZDS a SNS.

Ficova strana s přehledem vyhrála, získala více než dvojnásobek hlasů, co druhá strana SDKÚ-DS. Mečiarova ĽS-HZDS se do Národnej rady SR vůbec nedostala a SNS jen těsně překročila hranici 5 procent. I přes jasné vítězství Smeru se tak radovala Iveta Radičová z SDKÚ-DS.

Nastala tak stejná situace jako v ČR. Lídr druhé strany začal okamžitě vyjednávat o nové vládě, a to s dalšími třemi stranami, které získaly nad 5 %, a to s SaS, KDH a „maďarskou" stranou MOST-HÍD. Robert Fico sice získal pověření od prezidenta k sestavení vlády, to se mu ovšem nepodařilo. Pověření tak dostala Iveta Radičová, která během pár dní vládu sestavila a byla tak jmenována historicky první premiérkou Slovenska.

Srovnání voleb

V historii voleb v ČR a SR tak nastalo několik změn a zajímavostí. V Česku sice vyhrála strana dříve opoziční, avšak vládu sestavila strana, která byla (před vládou úřednickou) u moci. Na Slovensku naopak získala nejvíce hlasů vládní strana, vládu však sestavila strana do té doby opoziční.

V obou zemích dali voliči jasně najevo, kterou cestou se mají státy ubírat. Hlavním tématem před volbami byly rozpočty. Pravicové smýšlení tak získalo v obou státech zelenou a je na vládách obou zemí, aby ukázaly, jak to se snižováním deficitů rozpočtů myslí vážně.

Po mnoha letech nastala v České republice na Slovensku zásadní změna. Do současnosti totiž vládla téměř vždy v jedné zemi pravice a ve druhé levice. Až od letošního roku mají obě země vládu pravicovou. Nic to však jistě nezmění na vztazích jednotlivých zemí. I doteď byly vzájemné bilaterální vztahy obou zemí na velmi dobré úrovni. A teď, při vládách pravicových, se mohou vztahy snad už jen vylepšovat dále...

Já osobně přeji oběma předsedům vlád, Petru Nečasovi a Ivetě Radičové, aby tyto vlády vydržely co nejdéle, nejlépe celé 4 roky. No vlastně, přeju to spíše také sobě...

Průměrná známka : 0

Hodnotilo 0 uživatelů

čtěte také