Úvahy na téma - Škola a vzdělávání - díl II.

Druhá část seriálu "Úvahy na téma", kde jsme si s kolegou Petrem Sedláčkem vzali na mušku tématiku školství a vzdělávání. Když si článek přečtete, zjistíte, že v jedné otázce zavládla pozoruhodná shoda a to každý z nás vyplňoval otázky odděleně...

Jaký názor máš na zavedení státních maturit?

JŠ: Přijde mi, že myšlenka je stále hodně nedotažená a z vlastní zkušenosti vím, že jelikož je maturita první větší zkouškou, která je pro mnohé velkým strašákem, tak se nedomnívám, že by hodně lidí volilo složitější variantu, protože i když by na ni třeba měli, tak si na to netroufnou. Podle mého názoru není klíčovým prvkem zavést státní maturity, ale odstranit maturity z učilišť, zdravotních škol a podobných typů vzdělávacích zařízení. Značně to totiž znevýhodňuje studenty, kteří studují gymnázia. Ti totiž po absolvování střední školy nemají žádnou praxi, zatímco člověk z učiliště už lidově řečeno „něco umí“ a dokáže se snáz zapojit do pracovního provozu, zatímco člověk s gymnáziem umí od všeho něco a přitom vlastně nic. Abych tedy navázal na původní myšlenku – jsem spíš pro odbourání maturit na jiných školách, než jsou gymply – státní maturita mi v takovém stavu, v jakém je nepřipadá ideální.

PS: Jak jsem již řekl – spíše pozitivní. Samotné zavedení hodnotím jako nutné, střední školství státní maturity rozhodně potřebuje. Má-li mít maturita smysl, musí být možnost maturanty srovnávat. A současný stav rozhodně srovnání schopný nebyl. Např. srovnání maturanta gymnázia a maturanta na nějaké „slabší“ odborné škole vychází podle známek srovnatelně, avšak znalostně bychom našli rozhodně obrovské rozdíly. Myslím, že není špatné, že se počítá s tím, že 20% studentů maturitu neudělá. Školy si alespoň nebudou držet i slabé studenty jen proto, že pro ně znamenají finanční příjem od státu. Skončí snad konečně stav, kdy maturitu „má téměř každý“. Negativně však hodnotím dlouhou dobu rozhodování o zavedení a tím i nepřipravenost, jelikož nikdo z vyučujících už 8 let nevěděl, zda další rok maturity připravené státem budou či nikoliv.



Jsi pro zavedení školného na vysokých školách v ČR?

JŠ: Jednoznačně ano. Školné je nezbytné i na základních školách, natož na vysokých. Myšlenka, kterou prezentuje vláda mi přijde rozumná. Pokud by se zavedl smysluplný systém stipendií a úlev a zároveň by se výši školného reguloval přetlak na některých typech fakult, určitě by to prospělo věci a už by se nestávalo, to, co dělá mnoho lidí, že si dá přihlášky na víc jednodušších škol, všude je přijmou a dotyční ani nemají tolik slušnosti, aby oznámili, že nastupují jinak a zbytečně tak blokují místo jiným, kteří se třeba nedostanou nikam. Rovněž by odpadl problém se „studenty“, kteří jsou někde evidovaní jako osoby studující, aby nemuseli platit zdravotní a sociální pojištění. Školné tedy rozhodně ano.

PS: Jsem pouze pro jeden z návrhů, a to ten, že by studenti začali školné splácet až po dokončení studia, a to určitou dobu ze svých platů. Sám z vlastní zkušenosti vím, že mnoho rodin nemá na to, aby svým dětem studia zaplatili, ač se může jednat o vynikající studenty. Možnost brigád v mnohých částech republiky také není ideální a myslím, že by tak pro část mladých lidí studia nebyla dostupná.



Proč se podle tebe morálka žáků ZŠ zhoršuje (např. při srovnání s polovinou 20. st.)?

JŠ: Je to dáno samozřejmě výchovou. Problém je v tom, že potomci dnešních „Husákových dětí“, tedy jedinců, kteří se narodili v sedmdesátých letech mají problémy s kázní a nejsou řádně vedeni. Osobně na tyto rodiče pohlížím jako na přehnaně liberální bez smyslu pro zodpovědnost. Samozřejmě to nelze paušalizovat, ale velká část této definici skutečně odpovídá. Taktéž to vychází z faktu, že dnešní děti se narodily do demokracie, mají všechno, na co si vzpomenou, včetně Facebooku a podobných nesmyslů. Dnešní mladé generaci chybí pokora a nejedná se jen o děti, ale i o lidi v mém věku, o absolventy vysokých škol. Mnohdy jde o bezskrupulózní jedince, kteří s věcmi, jako je asertivita rozhodně nemají problémy.

PS: Není se čemu divit. Když se podívám kolem sebe, násilí a špatné chování vidíme všude. Televize, internet, počítačové hry, politická scéna… To vše sledují i děti a ze všeho si berou příklad. Dalším problémem je přístup rodičů, mnozí děti popouzejí proti vyučujícím a proti škole, mnozí jen nejsou dostatečně pevní ve výchově. Navíc podíváme-li se na práva vyučujících ve škole a práva žáků, učitel mnohdy nezmůže nic. Poznámky a výchovná opatření nepomohou a nejsou-li rodiče na straně školy, škola a učitelé nezmohou při řešení problémů nic.



Podporuješ návrhy vlády, aby část rozpočtu ministerstva obrany byla přesunuta do sektoru školství?

JŠ: Přiznám se, že o této myšlence jsem neslyšel, ale ostatně proč ne. Jsme v NATO a v EU, žádné reálné hrozby od vnějších agresorů nám nehrozí, tak na co budeme kupovat zbytečně moc drahých stíhaček nebo obrněných transporterů? Kdyby bylo období Studené války, tak je to věc jiná, ale v dnešní době, kdy máme garantovanou pomoc partnerů z NATO je zbytečně zbrojit jako by byl Hitler před Moskvou. Osobně bych dobře zaplatil hasiče, kteří dle mého soudu mají peněz málo a část financí bych přelil do potřebnějších rezortů, například do školství.

PS: Rozhodně ano. Myslím, že obrana nepotřebuje tolik financí. Nechápu, proč po vstupu do NATO musíme mít desítky transportérů a letadel, které se téměř nevyužijí. Český stát stejně vždy ustoupil bez boje. Ve školství, ale i jiných resortech, jsou finance rozhodně potřebnější než v obraně.



Jaký máš názor na osmiletá gymnázia?

JŠ: Nemám s nimi problém. Je to otázka volby. Pokud jsou rodiče dostatečně inteligentní, aby svým dětem vysvětlili úskalí a rizika, pak je vše bez problémů. Říká se, že děti tak přijdou o část dětství, ale osobně to tak nevnímám. Je to prostě jen náročnější typ školy a děti se v mladším věku snáz adaptují na prostředí, kde setrvají dalších osm let.

PS: Jsem proti. Podle mne 11leté dítě ještě nemůže mít jasno v tom, co bude v budoucnu dělat. Rozhodně tak nepodporuji snahy rodičů mít doma génia za každou cenu a jen proto, že má dítě samé jedničky, dávat jej na gymnázium už od šesté třídy. Dítě podle mne tak ztratí velkou část dětství, je stresováno na jeho věk nadměrnými nároky školy a mnohdy bohužel i rodičů.

Průměrná známka : 10

Hodnotilo 1 uživatelů

čtěte také