Úvahy na téma - Islám - díl I.

Nový cyklus našich seriálů, který spadá do kategorie komentářů a glos se zaměří vždy na jedno konkrétní téma, která rozebere z mnoha různých úhlů a v každém z dílů budu mít pro úvahy na dané téma vždy nějakého kolegu z redakce, či jinou na slovo vzatou osobu. V tomto případě budeme rozebírat Islám s redaktorkou Info-koktejlu, Karin Hladovou

Jelikož Islám je téma poměrně široké a hojně diskutované, rozhodl jsem se, že to bude takový ideální odrazový můstek pro náš první díl. Probereme problematiku Islámu s ohledem na nejčastejší a nejdiskutovanější otázky společně s Karin Hladovou, která nedávno ukončila bakalářské studium oboru Blízký východ, čili se dá říci, že oproti mé maličkosti má v oboru jisté znalosti:-). Tolik tedy k úvodu a pojďme se pustit již do konkrétních otázek.

Co je podle tvého názoru kořenem antipatií "nearabského" světa vůči Islámu?

JŠ: Říká se, že člověk má největší strach z toho, co nezná, což má přímou souvislost se strachem ze tmy, který je v podstatě právě přeneseným strachem z neznáma. Co se snažím říct je, že jednou stranou mince u antipatií k Islámu může být jeho nedostatečná znalost.

Na druhou stranu je ovšem pravdou, že některé návyky vyznavačů Islámu, jsou pro nás často nepochopitelné a nemusí jít jen o předpotopní chování k ženám, či jiné přežitky nebo o teroristické útoky. Je to podle mého především ve velké odlišnosti kultur.

KH: Zřejmě za to může taková ta běžná mediální masáž, dále filmy typu Bez dcerky neodejdu, články v novinách o právech žen apod. Média mají ve zvyku psát o fascinujících, šokujících věcech, dobré zprávy neprodávají. A dále samozřejmě bylo klíčové 11. září, vlny teroristických útoků. "Islamistická extremistická organizace" je tedy pojmem, na který společnost slyší a vnímá následně islám v negativním slova smyslu.



Kde jsou podle tebe zásadní problémy z hlediska „našeho“ pohledu na Arabský svět?

JŠ: Už jsem to nepřímo nastínil v první odpovědi, ale podle mého názoru jsou hlavním problémem některé nepřekonatelné rozdíly v pohledu na svět. Nemohu mluvit za ostatní, ale mě osobně ani nepřipadají tak alarmující teroristické útoky, protože to není jen otázka Muslimů, ale osobně mi nejvíc vadí problematika vztahu k ženám. Ty jsou totiž v islamistických státech občany druhé, ne-li třetí kategorie. Historická fixace na určitá pravidla, která už jsou z mého pohledu dávno překonaná je ovšem tak silná, že se na těchto věcech „tradiční“ Evropan s „tradičním“ Muslimem nikdy neshodne. Muslimové, stejně jako Indové lpí na svých zakořeněných zvyklostech, což je podle mého podstatný rozdíl proti modernímu Evropanovi. My jsme otevřeni globalizaci, oni pouze v případě, že se vymaní z tradičního rámce a například vycestují mimo působnost tradičních hodnot.


KH: Hlavní vinu zřejmě nesou média, která českou společnost masírují zprávami o teroristických útocích islámských teroristů a jaksi jim uniká pohled z druhé strany. Tím samozřejmě neobhajuji terorismus, kritizuji pouze jednostranný úhel pohledu. Proto by se měla veřejnost snažit více nad zprávami přemýšlet, dále se informovat z různých pramenů a nepřijímat cizí úsudky jako dogma.

Škoda, že se ve školách studenti více nevěnují studiu historie islámských zemích. Vztahy západu s východem nebyly vždycky špatné, navíc současný stav věcí je důsledkem dlouhého dějinného vývoje, který poznamenal kolonialismus, nebo studená válka.



Jak se díváš na stížnosti Muslimů proti zákazům nošení šátků ve školách, jako tomu bylo před určitou dobou ve Francii?

JŠ: Přijde mi trochu zvláštní, že jedna komunita, jakou jsou třeba Asiaté se v tichosti adaptuje a začlení do téměř každé cizí kultury, ale Muslimové, či Romové to prostě neumí, či spíše umět nechtějí. Nedávno jsem začal číst knihu Synagoga Satanova, ve které autor cituje židovského spisovatele jménem Bernard Lazare, který se zamýšlí nad tím, proč jsou Židé, ať už se usidlují kdekoliv, ostatními kulturami nenáviděni a dochází k závěru, ač sám je Židem, že nepřátelé Židů patří k nejrůznorodějším rasám, pocházejícím z odlišných zemí, velmi od sebe vzdálených, podléhajících odlišným právům, vládám, principům i hodnotám, z čehož nelze vyvodit jednotný důvod pro antipatie, tudíž musí být obecná příčina antisemitismu v rodu židovském a nikoliv v těch, kdo proti němu brojí. A abych tuto úvahu propojil s původní myšlenkou, musím konstatovat, že osobně v tomto vidím podobnost jak s Muslimy, tak s Romy. Jsou to totiž kultury, které mnohdy neakceptují hodnoty společnosti ve které žijí a namísto asimilace vyvolávají rozbroje a obviňují společnost z rasové nesnášenlivosti, i když jsou to zpravidla oni, kdo zažehnou oheň, který následně sytí olejem. Neříkám, že je to pravidlem, ale stává se to dosti často.


KH: Ajaj, tohle je hodně ožehavá otázka, a vůbec mi nepřísluší na ní odpovědět. Je to takový gordický uzel, který potřebuje rozseknout - Francie prosazuje princip laicizace, tedy odluku státu od náboženství. Ve škole nesmíte nosit náboženské symboly, a to ani křížek na krku. Proto je spravedlivé, aby muslimové, stejně jako ostatní věřící, odložili své náboženské symboly. Pochopitelně, šátek má pro muslimky velký význam, je součástí jejich osobního života s Bohem. Ale teď je třeba nastavit hranici - co zakázat? Šátek povolit, ale burku ne? Tohle bude boj na dlouhý trať. Nicméně je asi rozumné zakázat burky na úřadech. Úředník by měl vědět, s kým mluví.



Jak vnímáš problematiku vyobrazení Aláha v jednom z dánských novinových deníků?

JŠ: Pro mě je to věc velmi úsměvná, na kterou jsem už narazil v předchozím odstavci. Je v tom vidět bezmezná víra ve vlastní pravdu a to, že to co dělá muslimský svět je „to“ správné. Osobně mi přijde směšné, že by dánský tisk měl snášet nějaké pranýřování za jednu úsměvnou karikaturu, bez ohledu na svobodu slova. S papeže, či Dalajlámy si také nejeden tisk dělali legraci, tak když to bylo možné u náboženských "symbolů" jiných náboženství, proč ne i u Islámu?



KH: Urážka náboženského symbolu, a to dost nevkusná. Jako Evropané jsme si zvykli utahovat ze všeho a všech. Dánský list Jyllands-Posten musel počítat s protesty, které karikatury vyvolají. A nepochybně inkriminované číslo zaznamenalo skvělý prodej. Jako Evropané jsme odtabuizovali mnoho kontroverzních témat, erotika a násilí začíná nudit, na řadu přichází náboženství. Urážka islámu spolehlivě vyvolá reakci podobnou kopnutí do vosího hnízda.  Karikatury Proroka Mohammeda symbolicky vystihují pověstný střet civilizací, nebo spíše kultur... Svoboda tisku na úkor tolerance menšin, nebo naopak? Multikulturní soužití uvnitř evropské společnosti zřejmě bude vyžadovat jisté ústupky.



Co říkáš na skutečnost, že Muslimové jsou nejrychleji rostoucí komunitou na světě? Co to podle tebe může znamenat do budoucna?

JŠ: Otázkou je, jací budou Muslimové za pár let. Pokud by šlo o generaci „globalizovaných“ Muslimů, kteří se cpou popcornem a koukají na seriály, neměl bych s tím problém, ale nechtěl bych se dožít dne, kdy po ulicích českých měst budou chodit zahalené ženy a z minaretu nás bude k povinným modlitbám svolávat muezzin. Tak či tak, tohle video o demografickém vývoji ve světě je poměrně děsivé a doufám, že jestli tady někdy nastane vláda Alláha, tak já už tady nebudu.


KH: Co na to říct? Demografický pokles mnohých západních států je nedílnou součástí našeho životního stylu. To, že bude přibývat přistěhovalců do Evropy, je fakt, který bychom měli přijmout. Je na čase, aby evropské vlády, případně EU, udělaly jednotný mustr, jak bychom měli k muslimům právně přistupovat, do jaké míry jim ponechat samosprávu v jejich záležitostech. Samozřejmě, je to běh na dlouhou trať, a bude mnoho, mnoho nespokojených na obou stranách. Často se hovoří o netoleranci západu - s tím se dá asi souhlasit. Ale i ze strany muslimského světa existuje nechuť vyjít evropské kultuře vstříc. Přijatelně to vyřešily Spojené státy - muslimští občané se velmi dobře přizpůsobili, v různorodé společnosti jejich odlišnost zaniká. V USA je také mnohem větší počet konvertitů k islámu. Představa, že koncept tavícího kotle (melting pot) bez problému funguje, však bere v posledních letech za své. Namísto toho sociologové hovoří o tzv. modelu salátové mísy - menšiny se nepromíchávají, ale existují paralelně vedle sebe. To se však týká spíše hispánských komunit.

Pokračování v dalším díle...

Průměrná známka : 10

Hodnotilo 1 uživatelů

čtěte také