Úvahy na téma - Hudba - díl I.

Dnes jsme si vzali k rozboru široké a oblíbené téma, kterým je hudba. Čeká na vás celkem 14 otázek, které jsou jako obvykle rozděleny do dvou článků.

Čím je pro tebe hudba?

JŠ - Hudba je pro mě osobně především relaxací. Poslouchám jí hlavně na počítači a v autě si bez ní nedovedu představit žádnou cestu. Zároveň je pro mě významná i z toho ohledu, že můj bratr už mnoho let kromě své hlavní profese působí i jako profesionální muzikant, takže z hlediska toho mi i takto hudba „zasahuje“ do života.


MU - Hudba je pro mě každodenním společníkem všedního života. Kromě toho, že se s ní setkávám nepřetržitě během studia na PF UJEP, doprovází mě během všech činností, kdy je k tomu přiležitost – při přípravě na zkoušky, psaní, během cesty nebo prostě jen, když potřebuji vypnout a zaposlouchat se do hudebního stylu, který mi přijde do nálady.

Sám se snažím do ní začlenit i kreativně – různě se mi povalují mnohé notové zápisy vlastních skladeb (něco v duchu stylu neoclassical), z důvodu vysoké míry autokritiky však většina z nich končí v této fázi. Tedy, zatím na jednu výjimku, kterou bych rád dotáhl do konce :)




Jak se vyvíjel tvůj hudební vkus ? Co posloucháš dnes?

JŠ - Tak to je opravdu zajímavá otázka, na kterou není lehké odpovědět. Samozřejmě člověku se v průběhu života vyvíjí vkus takřka na všechno, takže i já jsem si prošel tím, že jsem ještě na základní škole poslouchal hlavně rádio Evropa 2 a v průběhu let jsem rádio takřka zavrhl a moje středoškolská léta se nesla ve znamení kapel jako Korn, System of a Down, Nickelback, Cypers Hill, Alkehol a dalších, na které si už ani nevzpomenu.

Za posledních cca šest let se stále více vracím ke klasikám, které mě bavily už dřív, takže nedám dopustit na kapelu Queen, stále mám moc rád Nickelback, Kid Rocka, Buckcherry, Kelly Clarkson, Roxette, Marka Knopflera a mnoho dalších interpretů.


MU - Můj první větší kontakt s hudbou se datuje cca kolem mých 15 let a když se na to podívám zpětně, nebylo to období z pohledu hudebního vkusu moc lichotivé. To jsem objevil hudbu několikero producentů elektronické hudby, převážně italodance a eurodance a v těchto tanečních kruzích jsem de facto zamrznul, jakoby neexistovalo nic lepšího. Za určité procitnutí vděčím i své tehdejší přítelkyni, která mi otevřela obzory punku, jakožto názorové hudby s politicko-společenským základem. S postupem času, a také díky mému praktickému zájmu o hudbu, jsem dával prostor čím dál více žánrům.

Dnes si poslechnu celé spektrum hudby, která mě jednoduše něčím zaujme. Může to být nejen punk rock, ska, ale i vyhraněné podžánry metalu či alternative rocku. Vyhledávám i instrumentální produkci v hudebních žánrech jako new wave piano, neo classial nebo ambient. V součtu se nebráním téměř ničemu.



Které hudební album tě za poslední roky nejvíc oslovilo a proč?

JŠ - Musím se přiznat, že jako velký fanoušek Roxette jsem se moc těšil na jejich nové album, které vyšlo po deseti letech letos v únoru a rád bych řekl, že to bylo právě tohle, nicméně toto album bylo pro mě tak trochu zklamáním. Nejvíc mě tedy asi oslovilo album od Kid Rocka, které nese název „Rock N Roll Jesus“.


MU - Takových alb je hodně. Když se zamyslím, jaké album ve mně zanechalo nejsilnější poslechový dojem, pak to bude nejspíš album „Beyond Heaven/Above Hell“ dánské heavy metalové kapely Volbeat. Volbeat jsou jedinečným objevem na poli rockové, potažmo metalové hudby. Do jejich tvorby vstupují vlivy country a folku z minulých desetiletí. Na jejich originalitě má také silný podíl neotřelost projevu frontmana, Michaela Poulsena. Rozhodně stojí za poslech.



Jak hodnotíš dnešní českou hudební scénu?

JŠ - Na to nechci odpovídat:). Česká hudební scéna, to je podle mého až na pár výjimek komerční žumpa. Máme tady i nesmírně talentované muzikanty, ale ti jsou známi jen v odborných kruzích a většina národa tak zná rychlokvašky produkované pořady jako Superstar a spol.


MU - Často bývám svým okolím umírňován v souvislosti s mými kontroverzními názory v tomto ohledu, neboť naše scéna - a zejména ta populární - je kapitola sama pro sebe. Talentované kapely a interpreti příliš prostoru nedostanou vinou špatné práce hudebního průmyslu a válcováním ze strany komerčních soutěží hledajících jisté „talenty“. Do Eurosongu pak směřuje Tereza Kerndlová se svým „Pop RnB“ s naivní vírou našich hudebních manažerů, že udělá díru do světa. Nutno se pak ptát, kde „soudruzi udělali chybu.“ Kdy jste slyšeli český populární singl na zahraničních rádiích ? A kdy např. íránský (Arash, aj.) ? Odpověď asi najde každý z nás.



Kdybys měl nějakého domácího interpreta sám nominovat na cenu Objev roku (nebo posledních let), kdo by jím byl?

JŠ - Z mé předchozí odpovědi bylo asi patrno, že české hudební scéně zrovna moc neholduji, nicméně jako poměrně povedené se mi zdálo album „Hlavní uzávěr splínu“, jehož autorem je Tomáš Klus. Nebyl bych ho ale znal, kdyby na tohle album Martin nenapsal recenzi:).


MU - Myslím, že velkou budoucnost u nás mají Tomáš Klus nebo Lenka Dusilová. Ti už jsou ale dávno součástí širokého hudebního povědomí v České republice. Proto můj hlas patří pražské kapele hrající ska/rocksteady s názvem Discoballs. Tu bych považoval za takové české Reel Big Fish. Dostal jsem se k nim přes koncert The Spankers, který jsme pořádali v Ústí nad Labem, neboť jejich zpěvačka (Tereza Krippnerová), mimochodem velice půvabná umělkyně, v Discoballs působila v předešlém angažmá.



Jaké žánry se podle tebe dnes těší největší popularitě?

JŠ - Co se týče poslední doby, tak bohužel RnB a Hip Hop:). Osobně těmto žánrům moc nefandím. Proti Hip Hopu v zásadě nic nemám a občas si ho i rád poslechnu, ale RnB toho komerčnějšího ražení dost často vykrádá známé klasické melodie, jako třeba Queen a to mi opravdu vadí. Tradiční RnB mi ale problém nedělá, to je také kus umění – mluví právě o tom dnešním mainstreamovém komerčním škváru.


MU - Myslím, že i přes nával všech těch tanečních nebo popových žánrů a jejich veliké popularity se největší oblibě těší především alternative rock a jeho mnohé příbuzné žánry. Celková popularita žánrů se točí spíše od popularity dílčích kapel a přesto – světe, div se – mezi neoblíbenější interprety po celém světě patří Radiohead, Coldplay, Muse nebo Red Hot Chili Peppers.



Kteří interpreti hudebního světa jsou pro tebe největšími ikonami?

JŠ - Stevie Ray Vaughan, Freddie Mercury, Joe Cocker, Frank Sinatra a rozhodně taky kapela Tower of Power!


MU - Jednoznačně David Lanz, skladatel pohybující se na poli new wave piana. Sólové skladby tvořil již v 80. letech, dodnes stále nachází novou inspiraci a jeho instrumentální fantazie je skutečně nevídaná. Z mého pohledu je takovým Chopinem dnešní doby. V branži sólové akustické kytary zase uctívám energického Chilana Oscara Lopeze – ten se zase narodil s neuvěřitelným citem pro rytmus.

Průměrná známka : 0

Hodnotilo 0 uživatelů

čtěte také