Svět se zbláznil, kliďte se!

Nevím, co je hlavním důvodem mé chmurné nálady, možno říci i lehké deprese. Možná je to sobotním večerem, který trávím se svou nejlepší kamarádkou skleničkou, sedmnáctým listopadem nebo zprávou, že Jiří Paroubek už zase skočil do chomoutu, a tak nemám možnost vyjít na lov.

Hledajíc téma na tento článek jsem se rozhodla obsáhnout všechny aktuality předcházejícího týdne, protože se mi ani jedna ze zpráv nezdála tak důležitou, abych jí věnovala celý jeden čistotně bílý papír. Z tohoto důvodu jich na formát A4 vtěsnám hned několik. Ostatně blíží se nám zdražování téměř všeho možného, takže šetřit se vyplatí.

Cestou z pivní metropole západních Čech jsem pocítila úpěnlivé škubání v pravé kapse svého kabátu. Byla to čerstvě nakrmená peněženka, která si na rozdíl od své majitelky uvědomovala, že se rychlými skoky blíží 24. prosinec. Myslela jsem si, že ji obelstím nošením v kapse, tedy v udržování blahé nevědomosti. Nicméně jaký pán, takový pes... a tudíž moje inteligentní peněženka prokoukla blikající žárovky a všudypřítomné symboly blížících se svátků klidu. Vykrmenou peněženku uklidnil až fakt, že chleba s máslem bude patřit po silvestrovských oslavách mezi luxusní pochoutky, které si bude moci dovolit pouze vyšší třída. My ostatní se budeme muset spokojit pouze s prvotřídní podtrženou a přemrzlou zeleninou a ovocem dovezeným ze států evropské unie, protože naše mrkev či jablka údajně nesplňují všeobecné parametry.

Ale kdo by v této době myslel na jídlo. I když venku vládnou třeskuté mrazy, ve společnosti je doslova horko. Někoho totiž hřeje nová bunda ze západního Německa či východní Asie, jiného zase láska. Mé chabé srdce dostalo tento týden hned několik ran pod chlopeň. První z nich byla po vášnivé noci sex-symbolu s dívkou příjemného hlasu z Vily, další, když mě jeden velmi věrohodný deník informoval o neuvěřitelném vztahu Draculy, Jekylla a zloděje tulipánů a ta třetí - největší mě zasáhla dnešním odpolednem, když jsem se dozvěděla o skromném a poloutajeném obřadu v Mariánských Lázních.

Snažím se uklidňovat alespoň tím, že jsem vyrostla v demokratickém státě. Nicméně ani to mojí osobu nenechává chladnou. Zatímco odpůrci radaru táhnou Prahou a květinové věnce a svíčky se pokládají na památníky po celé České republice, já si představuji, co všechno se stihlo změnit od dob, kdy jsem si cucala paleček u ruky. Kromě svobodného vyjadřování vlastního názoru, které je mi v mnoha případech stejně na pár věcí, a možností studia na vysoké škole mě jich napadá ještě tucet. Nicméně všechny klady zastínil fakt, že vysněnou velkou rodinu si zřejmě nikdy nepořídím, protože každý druhý chlap je údajně metrosexuál a nevěra je přirozená, taky proto, že se u lékaře nedoplatíme a reformy školství jsou v poslední době také dosti děsivé. To by muselo být moje robátko živo o koříncích.

Ale abych vám nelhala. Má nálada se zvedla do neskutečných výšin, když jsem si přečetla, že jakýsi jedinec v Kalifornii skončil ve vězení za olizování ropuchy. Mladík chtěl údajně vyzkoušet působení jedových látek. Dle mého názoru ale doufal v lásku na první pohled, která se mu bohužel nevyplatila. Inu, ne vždycky je to jako v pohádkách...

Průměrná známka : 0

Hodnotilo 0 uživatelů

čtěte také