Milý deníčku, jedu studovat do zahraničí - díl I.

Tento tématický seriál si v několika dílech kladej za cíl popsat, co vše studijní pobyt na zahraniční univerzitě představuje a podělit se tak o zkušenosti a postřehy. Jelikož jsem tam ještě nebyla, věnovala bych se zatím jen výběrovému řízení, papírování a přípravám. Tak tedy…

Úvodem bych měla napsat, co to Erasmus vlastně je. Erasmus je program, který umožňuje vysokoškolským studentům (minimálně v 2. ročníku denního studia a kteří dosáhli maximálně 26 let) vyjet na jeden až dva semestry na univerzitu v zahraničí, přičemž student se o nic moc nemusí starat a Evropská unie ho navíc slušně finančně zabezpečí.

Brzy před tím, než se na takový pobyt vyjede, začínají přípravy. Tudíž musí zájemci sledovat školní nástěnky už začátkem letního semestru. V březnu se na nástěnce mojí univerzity objevila hláška o informační schůzce pro zájemce, kde se studenti mohou dozvědět nejzákladnější informace. Všechny tyto věci má na starosti Oddělení pro zahraniční styky. To pak vyhlašuje výběrové řízení, do kterého jsem se musela přihlásit a jehož součástí bylo přiložit životopis a motivační dopis v českém a anglickém jazyce a také výkaz o dosavadních studijních výsledcích na univerzitě. Byla jsem pozvána na pohovor, kde koordinátorky zjišťovaly důvod mého zájmu o zahraniční studijní pobyt a ptaly se, co vím o hostitelské zemi i univerzitě a další . Většinou pohovor probíhá v angličtině, ale některé univerzity si žádají výjimky (například ze zemí německy hovořících). Ihned po skončení výběrového řízení jsem byla informována, že mě vybrali a tudíž musím dodat co nejdříve přihlašovací dokumenty pro partnerskou univerzitu- v mém případě to byla Student Application Form = studijní smlouva, Learning Agreement = studijní plán, ve kterém si student napíše, jaké předměty by chtěl na partnerské univerzitě studovat (je nutné dobře rozmýšlet, aby po návratu získané kredity uznala domácí univerzita, nově se navíc zavádí na základě doporučení Ministerstva školství minimální hranice získaných kreditů za semestr v zahraničí= 18 kreditů) a konečně žádost o ubytování na koleji (často jsou koleje pro zahraniční studenty zvlášť).

V průběhu června jsem pak obdržela email s tabulkou potřebnou k vystavení finanční dohody. Tu je údajně nutno vyplnit měsíc před odjezdem. Na jejím základě pak univerzita sepíše smlouvu, po jejímž podepsání studentovi putují na účet penízky, které by měly stačit na pokrytí veškerých nebo alespoň částečných nákladů v zahraničí. Stipendium se pochopitelně liší podle vybrané země od 300 do 600 EUR na měsíc. Zatímco například v Polsku budete podpořeni měsíčně 316 eury, ve Velké Británii budete moci hospodařit s téměř s dvojnásobkem. Peníze jsou ta příjemná část, ale student si musí zajistit i další věci. Měl by mít před výjezdem pojištění do zahraničí. Také se musí postarat o mimořádný termín zápisu, pokud už bude v době řádného termínu v zahraničí a je dobré informovat vyučující o nepřítomnosti během semestru.

Každý erasmák má možnost přihlásit se na intenzivní jazykový kurz, který předchází studijnímu pobytu. Bývá zpravidla měsíc před semestrem a v různých městech vybrané země, tudíž student může objevovat jinou část kraje, než ve kterém bude pak studovat a pobývat na koleji. Na tento „EILC“ jazykový kurz je dobré hlásit se co nejdříve, protože kapacity jsou omezené a instituty vybírají studenty podle data doručení přihlášky. Jelikož jsem ji já osobně poslala až dva dny po termínu, byla jsem koncem června obeznámena emailem, že univerzita, kterou jsem měla napsanou na prvním místě, mě nepřijímá, ale budu náhradník- teď tedy čekám, zda se mě ujme škola, kterou jsem si napsala v tabulce preferencí na druhé místo.

V podstatě je lepší vše vyplňovat s předstihem, protože přihlášky jsou často zapeklité a opravdu někdy není jednoduché uhodnout, co to po nás vlastně chtějí vědět. Hledání předmětů na stránkách vybrané zahraniční univerzity může být také tvrdým oříškem. Ale s pomocí zkušenějších erasmáků či slečen koordinátorek, které jsou na univerzitách právě pro tyto účely, se dá vše nějak zvládnout.


V září budu pokračovat a sepíši poznámky o dalším dění. Zaměřím se na poslední jednání v mojí domácí škole, na obdržení stipendia a podělím se o informaci, kde jsem sehnala nejlevnější pojištění. Zároveň se podělím o podrobnosti pošty, ve které mi přijdou od zahraniční univerzity pokyny k příjezdu.

A jestli mi v průběhu léta přijde email, že jsem byla přijata na jazykový kurz, veškeré dění již budu popisovat ze zahraničí. Sdělím informace o příjezdu do mé hostitelské země, o atmosféře, komplikacích (snad žádné nebudou) a všem, co by mohlo být zajímavé a co by mohlo inspirovat další studenty, kteří o využití možností Erasmu uvažují.

Průměrná známka : 10

Hodnotilo 1 uživatelů

čtěte také