Expert týdne - téma: Platy soudců

Vzhledem k tomu, že poměrně pravidelně pročítám různé články na internetu a čas od času jen tak ze zvědavosti zabrousím do diskusí pod článkem, které jsou vpravdě opravdovou žumpou duševní tvorby našeho naroda, někdy mi to prostě nedá, abych v duchu nekomentoval jistě, mnohdy až do očí bijící nesmysly, které dokáží lidé vyplodit. Tento občasník vám pokaždé přinese příspěvek jednoho "experta" a k němu určitou stručnou glosu.

Dnes, v díle prvním se zaměříme na příspěvek jisté paní Mileny Polákové z Příbrami, která se vyjádřila k tématu soudců a jejich platů. Příspěvek se objevil v diskusi na serveru Novinky.cz a jeho znění je následující:

Pro zvětšení příspěvku na něj klepněte myší

Co k tomu dodat? Krásný příklad té naší povahy české... "Soucit je zadarmo, ale na závist se člověk nadře", říká známá okřídlená fráze. K přípěvku paní Mileny se na úvod sluší snad jen říci: "Měla jste se lépe učit paní Poláková". V dnešní době, kdy máme nějakých 22 let od revoluce už každý z těchto závistivců mohl právnickou fakultu vystudovat čtyřikrát, kdyby se hodně snažil a dobře učil, jako někteří naši politici, tak možná i vícekrát. Jenom pro ilustraci ale pár čísel, aby měl každý z těchto "expertů" přehled, jak lehké je se soudcem stát. Kromě tradičních devíti let základní školy a poté čtyř let gymnázia (zpravidla) přijde pět strastiplných let studií práv, která jsou ne náhodou řazena mezi nejnáročnější vysoké školy vůbec. Pokud se našemu dotyčnému figurantovi povede dokončit fakultu v řádném pětileté termínu (což se valné většině studentů nepovede), nastoupí na pozici justičního čekatele, kde tento vysokoškolsky vzdělaný jedinec vykonává poměrně složitou agendu a za to bere bratru 10-12 tisíc Kč hrubého. A to prosím pěkně po dobu tří let. Poté je nutné složit nesmírně náročnou a rozsáhlou justiční zkoušku, kterou neprojde zdaleka každý a pokud se tohle vše našemu figurantovi povede, měl by se stát soudcem. Podmiňovací způsob jsem užil záměrně, protože nikdy nevíte, který "odborník" na ústavu je zrovna na Hradě a tento základní dokument naší právnosti si vykládá "po svém". Prezident by ale měl soudce zkrátka jmenovat a když po této neuvěřitelně trnité cestě náš adept dospěje až na pozici soudce okresního soudu, čeká na něj plat ve výši zhruba 47 000 Kč hrubého, z čehož si odečtěte poměrně hodně vysokou daň plus sociální a zdravotní pojištění. Pořád vám to připadá jako pohoda? Jedeme dál...

Možná jste už někdy zaslechli o zásadě zákonného soudce (paní Poláková zcela určitě ano), na jejímž principu je založeno rozdělování soudní agendy. Pokud přijde k soudu nějaká věc (žaloba, návrh na platební rozkaz atp.), je rozdělována podle klíče, stanoveného předsedou soudu, do patřičných úseků postupně od jednoho soudce k druhému a tak pořád dokola, aby nemohlo být s konkrétními věcmi spekulováno. Problém je v tom, že ať je zimo nebo léto, tak soudcům jednotlivé věci padají na stůl a je úplně jedno, jestli je soudce v práci, nemocný a nebo na dovolené. Žádné stavění "přílivu práce" tady není možné, takže pokud soudce onemocní a nebo si vybere část dovolené, na kterou má nárok, tak stejně trne hrůzou, kolik nových "vyžraných" a tučných spisů mu za tu dobu zase napadá na stůl. Je to zkrátka začarovaný kruh. Proto si také velká část soudců ani nevybere celou roční dovolenou. Musí mít vykázaný určitý počet skončených věcí a vzhledem k tomu, že soudce je nejkvalifikovanější právník ve státě, protože rozhoduje spory, není to opravdu nic snadného. Vezměte si, že spisy obsahují různá vyjádření účastníků, různé druhy podání, posudky znalců, vyjádření jiných odborníků a do toho přicházejí advokáti s různými právními kličkami, jak řízení prodloužit a zdržet, protože hrají o čas. To je totiž podstatou třech hlavních důvodů, proč se o soudech říká, že pracují pomalu. Zaprvé je velká část veškeré soudní agendy nesmírně složitá (konkrétní spor může mít jeden nebo také třeba 20 spisů, čili třeba 2000 listů - vyznejte se v tom), dále nedostatek soudců a také kličkování advokátů. A do toho všeho opravdu nesmyslně nastavená dovolená, kdy se vám pořad valí nová práce, i když na tu dovolenou máte nárok... Pořád ještě dobrý? Ok, tak ještě popojedem...

Jak už jsem zmínil výše, všichni začínající soudci s praxí do 5ti let mají plat kolem 47 tisíc (soudci okresních soudů), což je částka za tolik práce a předchozí námahy se studiem opravdu směšná. Do toho se ale přidává další fatální faktor. Soudci si nemohou takřka žádným další způsobem vydělávat. Podnikání je naprosto nepřípustné a co víc – zakázané, takže dát si auto do nákladů je z říše snů. Jediné, co může soudce legálně dělat v rámci přivýdělku je publikační činnost a vyučování. Nic moc, nemyslíte? Podnikatelé pořád pláčou, jak jsou na tom špatně, ale auto v nákladech, cesťáky, mobil a další věci... to je samozřejmost. U soudců? Ale kdeže! Jediná jistota, kterou soudci mají nebo alespoň donedávna měli je ústavním pořádkem zaručená  nedotknutelnost jejich platů kvůli nestrannosti. Zkrátka aby měli takový plat, který je bude nutit k tomu, aby rozhodovali čestně. A i na tuto "jistotu" se teď chamtiví politici vrhají jako nadržení křečci. Osobně si spíš představuji v rámci nedotknutelnosti plat, jaký berou soudci v Německu, kteří nezřídka mají kolem 200 000 Kč.  Politické hyeny společně s hyenami z bulvárních televizí ale veřejně soudce pranýřují, ovšem že takřka každý z politiků má firmy, které jim vydělávají a že kromě platů mají příspěvky na bydlení, dopravu, kancelář, telefon a mnohdy i na děti!!! ... to už nikdo nezmiňuje. Zkrátka káží vodu a pijí víno (mnohdy i becherovku nebo rum). Co ale čekat od pokryteckého světa politiky. Tohle byl pouze malý exkurz do světa justice a měl alespoň v náznacích poodhalit závoj toho, co se děje na českých soudech. To bych ale samozřejmě mohl pokračovat ještě mnohdem déle. Jak totiž říká jedno ze zlatých pravidel politiky - když nevíme co tím, dáme to soudům, ať to vyřeší.

Tak co, pořád vám ty platy připadají tak přehnané?

Průměrná známka : 0

Hodnotilo 0 uživatelů

čtěte také