Instalujeme s rozumem

Každý se v životě setkává se situací, kdy potřebuje do svého nebo cizího počítače nainstalovat nějakou aplikaci, aby na něm mohl vykonávat požadované úkony. Obzvláště, když se vám do ruky dostane počítač s čistou instalací systému Windows, to pak zabere poměrně velkou část vašeho volného času, než do něj dostanete všechny oblíbené programy. Pro uživatele středně pokročilého jde již o rutinu. Bohužel stále však existuje spousta méně znalých lidí, kteří dokáží s počítačem dělat psí kusy a právě pro ně je tento článek.

Instalátory aplikací se staly běžnou součástí téměř každého softwaru. Chcete mít v počítači program na psaní textů? Nainstalujte si OpenOffice Writer. Chcete si s někým pokecat přes internet? Nainstalujete si Skype, a mohl bych podobně pokračovat dále. Pro začínající i pokročilé uživatele je instalace programu často zbytečně obtížná a intuitivní. Proto raději volí jednodušší cestu, než by se vrtali v nastavení a instalovali do počítače jen to, co opravdu chtějí. Toto jednání pak má za následek návštěvu servisu, kde oprava není zrovna levná.

Pozor na licenci

Licenční ujednání se už stalo zcela běžnou součástí všech instalátorů a jako takové jsou často opomíjeny a zavrhovány. Zaškrtnout políčko „Souhlasím“ je velice jednoduché, nicméně nechtěné překvapení v podobě policejní razie nikoho nepotěší. Teď jsem to možná přehnal, ale je dobré znát význam různých licenčních ujednání, abyste se zbytečně nedostali do křížku se zákonem. Jen proto, že má něco nálepku Freeware, neznamená to, že to lze používat kdykoliv a kdekoliv. Více o licencích se dozvíte v tomto článku.

Volte dobře, kam program uložíte

Během instalace vás program vyzve, abyste určili místo, kde má být uložen. Zde je potřeba si uvědomit, že bezhlavé strkání programů na disk C (či jiný systémový) vám může pořádně zatopit. Systém Windows si na takovém disku rozšiřuje operační paměť. Je to hlavně z toho důvodu, že některé aplikace zabírají příliš mnoho místa v paměti RAM, proto, když s nimi nepracujete, jsou odkládány na disk. Jakmile se však disk přeplní a nezbude pro odkládací soubor dostatek místa, začne se počítač citelně chovat pomaleji než je zvykem. Dalším důvodem proč dobře volit, kam umístit program, je, že některé aplikace vykazují mnohem větší výkony na jiném pevném disku než-li na systémovém.

Chtějte jen to, co opravdu chcete

Tato část instalačního procesu je běžně podceňována. Většina uživatelů si zvolí typickou či normální instalaci a o nic dalšího se už nestará. Přitom mnoho programů bez vědomí uživatele začne zavádět různé sledovací podprogramy či ještě hůře nějaký adware, který vám poškodí samotná Windows. Další programy začnou asociovat (navazovat) soubory přímo na sebe, takže vás po jejich instalaci může nemile překvapit, že se vám vaše oblíbené video najednou spouští v jiném přehrávači a nejen video je takto ohroženo. Přitom není moc obtížné si zvolit volitelnou instalaci (custom) a případné instalaci nechtěného přehrávače zabránit.

Vážným problémem některých programů je jejich agresivita. Když si jejich zavedení do systému pořádně nezkontrolujete, lehce se stane, že vám třeba do internetového prohlížeče začnou zasahovat. Změní domovskou stránku na stránky výrobce. Odkaz pro vyhledávání přepne na pofidérní vyhledávač a ke všemu navíc přidá takzvaný toolbar, jež nemá žádnou podstatnou funkci a spíše je vám na obtíž. Nejednou se mi pak při servisu počítače stávalo, že byl internetový prohlížeč totálně zaplácán na tolik, že sotva zobrazoval internetové stránky. Proto při instalaci cokoliv s názvem toolbar zakažte, ušetříte si mnoho pozdějších problémů.

Instalace součástí

Některé programy pro svou správnou funkci potřebují speciální prostředí, ve kterém mohou pracovat. Tím může být například .NET nebo Java. Měli byste mít na mysli, že než povolíte instalaci těchto prostředí, je potřeba si ověřit zda by náhodou nemohly ohrozit funkčnost jiných vašich programů.

Pozor na internet

Že internet je bezpečné místo, byste mohli slyšet už jen v pohádkách. Na každé stránce je dnes nutno být na pozoru. Nikdy totiž nevíte, kdy na vás hackeři udeří. Někdy hackují stránky, aby na ně dostali virus, který se pak rozšíří po uživatelských počítačích. Proti tomu se lze bránit jen aktualizovaným antivirem. Také je dobré si pamatovat, že když po vás nějaká stránka chce něco nainstalovat, aby její součást mohla být zobrazena, je lepší takovou instalaci raději zakázat. Program poté na Google vyhledat a zjistit co je zač, než přikročíte k jeho instalaci. Pro běžné surfování většinou stačí flashový přehrávač od Adobe, Windows Media Clasic a nějaký prohlížeč pdf souborů.

Jak vidíte, svět výpočetní techniky skrývá mnohá nebezpečí. Lenost uživatelů při instalaci programů se častokrát nevyplácí. Málokdy se totiž stane, že z nepozornosti vyjdete s čistým štítem.