Na komiks je v českém (a nejen českém) prostředí nahlíženo jako na podřadný umělecký útvar, který dokáže oslovit pouze mladou generaci. Časté výtky namířené proti komiksu skloňují ve všech pádech slova jako jsou křiklavost, nadsazenost, lacinost i výstřednost a zpochybňují jeho celkovou hodnotu. Přestože nejsou vždy neoprávněné, důležitou pozici nelze komiksu v kontextu současného výtvarného projevu upřít.
Definici komiks nezná
Základním východiskem pro objektivní posouzení komiksu by mělo být vymezení tohoto žánru a odpověď na otázku, jaký je jeho účel. Postrádáme bohužel obojí.
Komiks je útvar natolik členitý a oplývající takovou rozmanitostí, že aplikace obecných pravidel na jeho jednotlivé druhy selhává. Přijímaná, avšak kusá definice hovoří o komiksu jako o svébytném výrazovém prostředku na pomezí umění výtvarného a literárního. Zbylé teorie týkající se ať už formátu, barevného provedení, malířské techniky nebo typologie postav nepokrývají komiks jako celek.
Silně zakotvená představa o pestrobarevném, bublinami pokrytém sešitě má co dělat jen s určitým odvětvím žánru, stejně jako neméně častý dojem, že komiks je nutně tříokénkový a černobílý. Přesně charakterizovat komiks je tedy úkolem jen pro nadšené teoretiky, zatímco jeho čtení, nebo dokonce vytváření může zpříjemnit volné chvíle téměř komukoli. I tady by však měla být pravidlem znalost alespoň minimální teorie, byť ta je ovšem problematická.
Rozmanitost nade vše
Komiks je doslova oslavou rozmanitosti. Mění velikost od dvou drobných kreseb až po knižní formáty, neobjevuje se jen na papíře, ale také na plastových či kovových materiálech. Rozvoj techniky otevřel tvorbě komiksů nové možnosti, úkol pera a štětce nahradily počítačové způsoby ilustrace.
Klasickým doprovodným prvkem komikových kreseb jsou bubliny obsahující přímou řeč s ohraničením lišícím se v závislosti na emocích postavy. Volný text obvykle značí komentář autora nebo poznámku k vlastní situaci. Výjimkou nejsou však ani komiksy zcela prosté slov.
Paleta druhů komiksů je rovněž pestrá. Pomocí obrázků doplněných o text bývají oživeny náměty dobrodružné, hororové, fantastické a humoristické ve formě lyrické či epické. Existují komiksy určené výhradně dětem (Čtyřlístek), dospělí ocení především rozsáhlejší publikace s pro ně poutavým obsahem (Sin City).


Komiksová tvorba se liší stát od státu, příkladem mohou být USA, jejichž doménou byli vždy hrdinové disponující neobyčejnými schopnostmi (Superman, X-Men), nebo Francie čerpající z bohaté historie (Asterix a Obelix).
Není téměř nic, co by komiks nenabízel...
Sv. Erasmus, Yellow Kid a ti další
Jakkoli se to jeví neuvěřitelné, za předchůdce komiksu lze považovat již do kamene tesané výjevy doprovázené hieroglyfickým textem z období starého Egypta. Středověk nevědomky navázal na egyptský odkaz souborem kreseb Utrpení svatého Erasma, nikoli určeným pro jemné povahy.
Komiks v dnešním slova smyslu se zrodil až v roce 1895 v podobě Žlutého dítěte (Yellow Kid) Američana Richarda Outcaulta. Šlo o tzv. strip – krátké obrázkové vyprávění sestávající z dvou až šesti okének. Žluté dítě vzbudilo vlnu nadšení a odstartovalo vytváření dalších stripů. Z období úsvitu komiksu pochází jeho samotné označení. Stripy byly nositeli humorného, komického příběhu, odtud komiks.
Českému člověku je nepoměrně více známý reportér Tintin (poprvé zveřejněn v roce 1929), dílo belgického autora, dokazující, že komiks nebyl ani ve svých počátcích výsadou Spojených států.


Následoval Zlatý věk komiksu (především 20. léta 20. století) reprezentovaný množstvím stripů, které se staly pravidelnou součástí novinových výtisků. První komiksové album na sebe nenechalo dlouho čekat - ve 30. letech vyšel slavný Superman. Těžiště se ze stručných stripů přeneslo na dobrodružné či vědecko fantastické komiksové knihy (zmíněný Superman, Batman či Flash Gordon), které si získaly nesmírnou popularitu jak mezi dětskými, tak dospělými čtenáři.
Úloha komiksu se neustále posilovala a humorné stripy a příběhy o superhrdinech natrvalo pronikly do literární kultury vyspělého světa. Kdo dnes nezná Obelixe, Snoopyho nebo Rychlé šípy?
S komiksem na plátno
Převedení oblíbených komiksových příběhů do filmové či seriálové podoby byla jen otázka času. Kreslení hrdinové, jejichž pohyb byl dříve jen naznačen ilustracemi, ožili prostřednictvím hereckých představitelů nebo vyspělé počítačové animace. Rychlé šípy, Superman, Asterix a Obelix, Garfield, Sin City… Úspěch byl zajištěn předem.
S výjimkou působivého Sin City však byly vždy využity klasické filmové postupy. Komiks zůstal komiksem až v případě filmu 300, který jsme mohli zhlédnout v kině letos na jaře. 300 je dynamické, barevné a strhující. Zachovává atmosféru, již stejnojmennému komiksu vtisk jeho tvůrce, Frank Miller, vhodně odměřuje dávky napětí; výraznou předností je také silné estetické působení na diváka, byť dosažené využitím až přemrštěného objemu krve, vycákáváné na plátno.

Nejdůležitější je rámeček
Pokud často mimoděk pokrýváte prázdný papír náčrty postav a jejich dialogů, máte nakročeno k realizaci vlastního komiksu, jehož tvorba se nemusí nutně pohybovat v profesionální rovině.
Dodat šikovnému nápadu komiksovou tvář vyžaduje zvládnutí základních kreslících technik, především perspektivy, umění vystihnout emoční pohnutky postav pomocí několika čistých tahů a klíčovou dovednost tvůrců komiksů – rýsování pravidelných okének (rámečků). Snad ta jediná podléhají pravidlu, vše ostatní závisí na invenci autora.
Teorií tvorby komiksů se zabývá mnoho odborných publikací, nejpřínosnější je ovšem studování hotových výtvorů (stripů v novinách, webových komiksů nebo komiksových knih), na nichž se poučíte o technice uznávaných autorů a které vám dají neocenitelné podněty pro vlastní práci. Náměty čerpejte ze svého okolí, dobrý humorný komiks bývá často založen na vypointování zcela všední situace.
Především se soustřeďte na soustavné vybrušování stylu svého výtvarného projevu ale i slovního vyjádření. Jejich osobitost udělá i z průměrného námětu neopakovatelné dílko. A na ničem jiném úspěch komiksu nestojí…
![]() |
![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]()
|
| Průměrná známka : 8.5 |
| Hodnotilo 6 uživatelů |