Na komiks je v českém (a nejen českém) prostředí nahlíženo jako na podřadný umělecký útvar, který dokáže oslovit pouze mladou generaci. Časté výtky namířené proti komiksu skloňují ve všech pádech slova jako jsou křiklavost, nadsazenost, lacinost i výstřednost a zpochybňují jeho celkovou hodnotu. Přestože nejsou vždy neoprávněné, důležitou pozici nelze komiksu v kontextu současného výtvarného projevu upřít.