Tomáš Klus: Hlavní uzávěr splínu - zase nejlépe?

28.04.2010 - Martin Ulbrich
Přečteno : 2916x
Počet komentářů : 0
Hudba, film, kultura / Recenze

Když první album mladého ale vyzrálého písničkáře, Tomáše Kluse, spatřilo světlo světa, zvedla se vlna rozporuplných reakcí. Ta rozumnější a soudná část publika, která si pustí před koupí desky ukázky více tracků a usoudí více či méně subjektivní a hudební závěry, označovala Toma za možná největší talent roku 2008. Ta druhá, méně hudebně zdatná část publika, zaslechla v rádiích první singl „Do nebe“ a začala provolávat hory nesmyslů o tom, jak je tuctový, komerční a kdo-ví co ještě...



Upřímně řečeno, člověk, který vyhledává nové hudební objevy v řadách Maxima muziky na Evropě 2 pod dojmem hledání něčeho nekomerčního a neotřepaného, zrovna ani sám o sobě nejeví charakter jakési undergroundové či rebelující modly. Ať tak či onak, faktem zůstává, že v písničkářských okruzích zaznamenalo album na debut tak mladého umělce nevídaný úspěch a získalo si srdce nejedné romantické duše. Do jaké míry podlehl i Tomáš rádiovému tlaku a nadprodukci na úkor kvality, poodkrylo právě loňské album - „Hlavní uzávěr splínu“. Nezbývá než „z posledních pocitů poskládat ještě jednu úžasnou chvíli“, po kterou se chopím nového alba Tomáše Kluse a vezmu jej pod hudební drobnohled.

I když by někteří kolegové v hudební branži rozdělili skladby na tři proudy, já zase musím subjektivně konstatovat proudy dva. Jsou to skladby laděné romanticky, někdy sentimentálně - na straně druhé to jsou skladby s rychlejšími doprovody a rytmickými úhozy do kytary, občas s texty vtipnějšími, pak i vážnějšími ale zároveň trochu rebelujícími. Album je z tohoto pohledu zase dobře vyvážené, jak tomu bylo minule. Při zrecenzování si většinou vezmu stranou skladby, které mně zaujmou a o nichž bych rád řekl pár slov.

Hned jak jsem pustil první stopu, přejel po mně zvláštní mráz s myšlenkou, že tohle album bude stát za to. Skladba Neklid stojí někde na pomezí těch rytmických a romantických, s textem sice vážným, ale podaným v protikladu dost všedně, což mě hodně zaujalo. Tematiku určité beznaděje se životem dokazuje výrazný refrén uvozený klasickým otřepaným protikladným prvkem „Zatímco ty...“, jakékoliv otřepanosti ale odzvoní hrana ve slovech refrénu:

 

„Zatímco ty ležíš ve vaně, a snažíš se zastavit krev, teče ti po rukou a zasychá na šatech, svázané zápěstí páskou na koberce, a malí kluci kreslí na sklo kosočtverce.

Když z těla vyprchá život, stydne. Když z těla vyprchá život, je klidné.“

 

Trojka s názvem „Vesmíru“ je laděná z mého pohledu dost „pokryštofovsku“ co se slok týče, refrén ale zase zahraje na srdce každé romatické duši a Tomáš ukazuje opět nepřebernou fantazii ve svých melancholických veršových zásobách:


A my vystoupáme výš, nad střechy paneláků, a až budem k sobě blíže, z vlčích máků... ti složím tóny v hlas, a do odkrytých písmen, můžem pomalu se vkrást, nejistým krokem nad propast.“

 

„Nenavrátná“ (5) je ale něco, co je na poli písničkářské tvorby není zcela vídané. Píseň nahrál Tomáš ve featuringu s Danou Markovou. Akordický doprovod nám od začátku navodí atmosféru, že něco příjemného končí – a konec tento nebude zrovna radostnou záležitostí. A když po pár verších skrz tuhle porozchodovou baladku poznáváme dál a dál sentimentální obrazy vyzrálého textaře, myslím si, že mnohé romatické oko nezůstané suché. Nejděsivější na skladbě je to, že osloví každého, kdo někdy ztratil lásku a nutí ho jen mlčky poslouchat, jak přesně pomocí hudebních obrazů ztvárnil písničkář tyto lidské pocity. Ztvárnil je takřka úžasně, např. třetí sloka hovoří dost výmluvně:


Být blíž a schopen odpustit, pod víčky mít skrýš, držet se a nepustit jako stalo se to, když jsme... mlčením křičeli a sváděli se k pláči.“

 

Dál jsem si vybral atypickou harmonikovku „Lenka“, ve které je čitelné svéráznější pojetí lásky. Akordický doprovod je z řady těch ryze rytmických skladeb (viz výše) a je pojat trochu ve východním typu, podobně jako harmoniku použivá třeba Jaromír Nohavica v řadě písní. Záhadná Lenka je zde zobrazena např. jako


Gavrilo Princip mýho intimního světa, stačí jedna věta a přístav potopen.“

 

Nejlepší z těch vtipnějších, svižných kousků bude nejspíš „LeHomoLe“. Ta podává opravdu groteskní pohled na vztahy jakéhosi - ne z vlastní vůle - maminčina mazánka, který zatoužil také po vztahu se ženou, ale dosud nenašel ten správný objekt. Vrcholem parodizujícího stylu je refrénní obraz:


Vždyť i Libor má Zdenu a Igor Irenu, každej druhej má ženu, jen já žádnou neseženu. Věra a Luděk a Radek s Ríšou, se poznali včera a už si spolu píšou.“

 

Na albu jsou i další výraznější skladby z obou kruhů, ale tyto popsané mě asi oslovily nejvíce. Album také obsahuje zatím nezařazené rarity „Navěky“ a „Chybíš mi“. Konkrétně první jmenovaná mi ale právě zapadla do toho zmiňovaného komerčního resp. filmového konceptu, který navíc absolutně dovršila Aneta Langerová, která svým vstupem do Tomášova refrénu s textem, jehož fonetickou artikulací by se nemohl moc pochlubit ani průměrný předškolák, tuto píseň nahranou pro film „Anglické jahody“, z mého pohledu, totálně odrovnala.

Zlí jazykové se tak mohou dál bavit šířením všeobecné demagogie o tom, jak je Klus jen další produkt komerčních soutěží či rádiových konceptů a sami si dál omlacet své mozkové buňky na valících se masách klubových megahitů. Tomáš Klus oproti nim zase něco dokázal – dokázal, že je výborným textařem, hráčem i zpěvákem ve srovnání s produkty takzvané hudební poptávky u nás.

Mladý talent nastavil laťku zase hodně vysoko, jako u prvního alba dokázal, že jeho vlastní invence je mnohem pokrokovější, než invence mnohdy i větší skupiny odborníku z hudebního průmyslu, kteří splácavají české hity podle dané šablony – a také to, že je písničkářem každým coulem.



 

Datum vydání: 12.10.2009

Stopáž: 48:59

Tracklist: 1. Neklid, 2. DA.MUklův meč, 3. VeSmíru, 4. Psáno u zpráv, 5. Nenávratná, 6. AsiJat a Eva, 7. Lenk, 8. Z deníku (Grušence), 9. LeHomoLe, 10. Přičichnutí alergikovo, 11. Markétce, 12. 17B, 13. Sentiment na tři doby, 14. Chybíš mi (bonus), 15. Malčik (bonus), 16. Navěky (bonus).

 

Hodnocení Info-koktejlu: 84%

 

 

MP3 Galerie (ukázky)

 

 

support


pruh
s0s1s2s3s4s5s6s7s8s9s10

Průměrná známka : 10
Hodnotilo 1 uživatelů

čtěte také

Kdo koho dabuje - Červený trpaslík
Ruská kuchyně
Aston Martin One-77 - Sladká hudba budoucnosti
Videohry včera a dnes - díl III. - RPG
THQ vysvětluje proč holky tolik nehrají hry

Pro komentování a hodnocení článků je vyžadována registrace.
Registrovat se můžete zde

zatím žádné komentáře, buďte první !
   
Info-koktejl - www.info-koktejl.cz | centrum vašeho zájmu
Návrh a design: In My Vision - www.inmyvision.com | 2007 - 2011 | Optimalizováno pro Mozilla Firefox
Vstoupit na úvodní stránku webu, nahoru | Středa 8.2.2012 | Redakce | O projektu | Podpořte nás | RSS
Copyright 2007 - 2011 | Info-koktejl.cz, všechna práva vyhrazena