Serj Tankian - Imperfect Harmonies (recenze)

Serj Tankian - hudebník pocházející z Libanonu, známý především jako zpěvák kapely System of a Down vydal své druhé sólové album s názvem Imperfect Harmonies. Vyplatilo se téměř tři roky dlouhé čekání na jeho další počin po geniálním albu Elect the Dead?

Album Elect the Dead, které se objevilo nedlouho poté, co si kapela System of a Down (SOAD) v roce 2006 dala oficiální a pravděpodobně definitivní pauzu, ukázalo, že potenciál jednotlivých členů této kapely je obrovský. Z alba Elect the Dead je cítit velkou mírou ještě vliv hudby SOAD, na druhou stranu se zde objevuje velké množství rozličných hudebních prvků a stylů. Serj ukazuje, že dokáže do jednotlivých písní zakomponovat s naprostou precizností symfonické prvky, spolu s jazzovými nebo etnickými vlivy. Textově se většina alba, stejně tak jako velké množství hudby SOAD, opírá především do americké administrativy, především pak do ex-prezidenta Bushe a s tím souvisejících protiválečných témat. Averzi k činům USA Serj ukazuje především na koncertech. Tam, kde ho dříve krotil zbytek kapely, si v rámci sólových koncertů vyloženě užívá „svobodu slova“ a toho, že je na pódiu svým pánem. Nutno podotknout, že vše podává takovým stylem, že i nezpívaná část jeho koncertů je fascinující - prostě rozený showman. Ke všem písním z tohoto alba byly natočeny klipy, z nichž se drtivá většina prosadila do světových hitparád.

V mezičase mezi prvním a druhým albem Serj spolupracuje s velkým množstvím hudebníků. Pro fanoušky, kteří napjatě očekávají příchod nového alba, připravil symfonickou verzi svého prvního počinu spolu se symfonickým orchestrem z Nového Zélandu. Tam dostal oficiální povolení k pobytu a označuje ho za svůj druhý domov. Na Elect the Dead – Symphony, ke kterému je i live DVD se objevují dvě nové písně a to Gate 21, krásná klavírní balada,  a Charade – ve studiové verzi tvrdší a příjemně „chaotická“ věc, ve které Serj ukazuje, jak ho jeho hudba baví a jak si v ní umí hrát, ať už s nástroji nebo s jeho zvláštním a typickým hlasem.

Imperfect Harmonies

Tři roky nechal Serj Tankian své fanoušky čekat na další album. V pauze však nezahálel, jakmile dokončil turné po celém světě, začal usilovně dělat na dalších projektech a posléze i na novém albu. První spekulace o novém albu se od fanoušků objevily záhy po vydání Elect the Dead. Práce na něm ale autor potvrdil až o rok později – očekávané CD mělo být hotovo zhruba do konce roku 2009. Nestalo se tak z důvodů přípravy Elect the Dead Symphony a následného turné, na kterém účinkoval vždy s lokálním orchestrem (včetně toho pražského).

Finální podoby CD se tak fanoušci dočkali až na podzim 2010. Skládá se z 11 písní, ze kterých fanoušci nejdříve měli možnost poznat singl Left of center. Ten je pomalým rozjezdem a velmi úderným refrénem podobný údernosti například Untinking majority z předchozího alba. Úvodní píseň Disowned inc. nic netušícího posluchače natvrdo vrhne do poslechu a první tři songy se nesou v duchu silných refrénů, které zaujmou a zaryjou se do podvědomí. Zároveň ale tyto písně, stejně tak jako celý zbytek alba, nespojuje žádná hudební nebo myšlenková linie.  Pomalu tak proplouváme albem a skáčeme z jedné jazzově laděné písničky přes další popově znějící (Electron), po baladické klavírní kousky (Gate 21). Co vše drží pokupě je Tankianův specifický, procítěný, možná až teatrální zpěv.

Spokojená spolupráce se symfonickým orchestrem na druhé verzi předchozího alba se silně podepisuje i zde. Dočkáme se tak nejenom s citem zakomponovaných symfonických doplňků, které mají v jeho hudbě svůj smysl a nejsou zde jen na okrasu, ale i téměř filmového intra například u písně Peace be revenged.

Imperfect harmonies vzbuzovaly poněkud obavu z toho, že bude CD jakýmsi experimentálním počinem, který se zvrhne do pro normálního posluchače nestravitelné formy. Tankian ukazuje s každým dalším kouskem, že je pan muzikant. Ale ve snaze ukázat co všechno umí, jakoby nevěděl, kterým směrem se má přesně vydat. Jako celek tak album fungovat nemůže. Nic ho nespojuje, naopak přemety v hudebním i textovém zaměření jednotlivých písní na posluchače, který poslouchá album v kuse, může působit rušivě. Když se ale podíváme na album jako na uskupení jednotlivých písní, není Tankianovi moc co vytknout. Nestravitelnost se nekoná, stejně tak ani návrat ke kořenům hudby SOAD, což od něho ani nikdo nečekal. Naopak, jednotlivé kousky se člověku vryjí do podvědomí, kde hrají pořád dokola. Zbýva snad jen doufat, že nebudeme muset čekat na další počin tohoto bezpochyby geniálního muzikanta další tři roky.

zdroj: http://www.serjtankian.com ; http://en.wikipedia.org/wiki/Serj_Tankian

oficiální youtube chanell: http://www.youtube.com/user/serjtankian

Průměrná známka : 0

Hodnotilo 0 uživatelů

čtěte také

cyber-Mythius  (23 komentářů)	(jiri.forman[at...) 04.01.2011  15:44:59
zasloužilo by podotknout, že na další album asi budeme čekat dlouho .... ale vzhledem k tomu, že je to z důvodu znovukoncertování SOAD, tak to snad odpustíme :)

wardin  (5 komentářů)	(mulbrich[at]ce...) 03.01.2011  14:23:32
Jednoznačně jedno z alb roku :)