Zpátky do minulosti - The Stooges (mp3 ukázky)

Ve Spojených státech doznívají rozvláčné zvuky garážového psychedelic rocku a hnutí Hippies již potupně vzdalo svůj boj „všemilující“ nevázanou láskou proti válce ve Vietnamu. Na scénu přichází nová vlna punkerů, soustředící se ve městě Detroitu, a do povědomí se dostává někdejší nevybouřený zpěvák R´n´B skupiny The Prime Movers, Iggy Pop. Nově vzniklá sestava s názvem „The Stooges“ (→1967) pak ovlivnila obrovským způsobem vývoj punku ve světě a sám Iggy Pop je dnes často označován „kmotrem punku“. Pojďme společně okusit syrovou dobu protopunku a garážového rocku na přelomu 60. a 70. let.

Dopad na chování pozdějšího bouřliváka měl nejspíš i fakt, že se svými rodiči přežíval a vyrůstal v karavanu v Ann Arboru na území státu Michigan. Jak už bylo řečeno, Iggy Pop byl osobnou velmi kontroverzní a často se pochybuje o jeho psychickém zdraví – jeho deviantní osobnost se vyznačovala sklony k sebepoškozování, Iggy je ale také v podstatě jedním z prvních muzikantů, který se radikálně vyjadřoval proti konzumní společnosti a konvencím v západním kapitalistickém světě, v těsném závěsu za ranějšími MC5.

„Vždycky jsem měl pocit,
že se to v kritikách naší muziky s touhle hlubokou emocí
přehání. Například na prvním albu jsem možná řval, ale
vokály jsou vlastně tiché. Takže skutečnost, že jsme
vyjadřovali vztek takhle přímo, byla samozřejmě něčím novým,
říkali jsme tam ale i jiné věci. A skutečným motorem jakékoli
hudby je touha. Aspoň tedy podle mě. Především touha, a ten
vztek byl něčím novým, protože jsme si troufli ho vyjádřit.“ 

(Lidové noviny, 15. 6. 2010)

Hudební začátky mladého Jamese Newella Osterberga, jak znělo zpěvákovo skutečné jméno, byly spojeny s michiganskou soft rock´n´rollovou skupinou Iguanas, kde hrál na bicí. Po svém příchod do New Yorku r. 1966 začíná Popovo stěžejní hudební období, když pod vlivem dojmů z mnohých vystoupení The Doors zakládá o dva roky později vlastní kapelu s názvem The Stooges, která se již záhy dala jasnou cestou protopunku, tedy rockových stylů, které nějakým způsobem předznamenaly vývoj punku – tak, jak jej známe a slýcháme dnes. Z obecně hudebního hlediska se jednalo o čistokrevný garage rock s jen okrajovými prvky hard rocku.

Kromě Iggy Popa sestávala nová formace z bratrů Rona a Scotta Ashetonových a Davea Alexandera. Během let 1969-1973 vydávají The Stooges hned tři alba, z nichž první se zpravidla stalo terčem negativní kritiky. Z jejich dalších nahrávek se ale již začínají rekrutovat skladby jako „Loose", „T. V. Eye", „Dirt" nebo „Down On The Street", které jsou s odstupem času považovány za „klenoty" garážového rocku a protopunku. Poslední album, na kterém přichází další vlna garážových hitů („Search and Destroy", aj.) - „Raw Power" - již pochází z doby po rozpadu skupiny a jejich poslednímu návratu v podobě „rychlokvasící" skupiny Iggy And The Stooges, o který se mj. zasloužil David Bowie.

Důvodem rozpadu The Stooges byl problém členů – a to především samotného Iggy Popa – s drogami. Již v době prvních úspěchů s nahrávkou Fun House (1970) na něj začala dopadat silná závislost na heroinu, jejíž následky si pak zpěvák pravidelně brával na své koncerty. Umělec devastovaný alkoholem a drogami stále více inklinoval k sebepoškozování a jeho chování začlo být natolik neúnosné, že začínal provokovat rozbroje uvnitř kapely a kolikrát i fyzicky napadat diváky v hledišti. To se potkalo se sílícím odporem nahrávací společnosti Elektra, která nakonec spolupráci se zdrogovanými „zoufalci“ ukončila.

V 90. letech se Iggy Pop vrací na rockovou scénu a znovu zakládá formaci „The Stooges“ (bratři Ashetonové, Mike Watt), s kterou opět pravidelně koncertuje a r. 2007 dokonce vydává po 34-leté absenci nové album s názvem „The Weirdness“. Jejich současná tvorba ale již nevzbuzuje nikterak výrazný zájem kritiků ani punkových fanoušků.

Iggy Pop vždycky zůstane, asi výrazněji než skladbami The Stooges, v povědomí hudební veřejnosti hlavně svými divokými a dekadentními výstupy při živých koncertech. Proslul např. tím, že jako první přišel s použitím tzv. „stage divingu“, který obohatil o jemu blízké deviantní praktiky - skákal z podia do hlediště např. s hrudí pomazanou syrovým masem, burákovým máslem nebo se předtím pořezal střepy z rozbitých lahví.

V dnešní době bude nejspíš běžný posluchač skupinu The Stooges a jejího frontmana Iggy Popa považovat za blázny. Je nutné si ale uvědomit, že protopunkeři – jakožto předchůdci pozdějšího punk rocku - svým deviantním chováním a divokými performancemi syrového garážového rocku demonstrovali své radikální postoje a především odpor proti nežádoucím pilířům moderní společnosti, které následně přebírají i jejich následníci – konzumu, komercializaci společnosti, totalitním ideologiím, militarismu nebo globalizaci. Není náhodou, že se Iggy Pop a jeho formace The Stooges stala vzorem pro další legendy punkové scény, jakými byli např. Ramones nebo Sex Pistols.  

Diskografie:

• The Stooges (1969)
• Fun House (1970)
• Raw Power (1973)
• The Weirdness (2007)

MP3 Galerie (ukázky):

I Wanna Be Your Dog (album „The Stooges“, 1969)

Search And Destroy (album „Raw Power“, 1973)

Průměrná známka : 0

Hodnotilo 0 uživatelů

čtěte také