Ladislav Smoljak - jeden z otců Járy Cimrmana

Dne 6.6. 2010 rozesmutnila celou širokou veřejnost zpráva o úmrtí Ladislava Smoljaka, spoluzakladatele Divadla Járy Cimrmana. Odešla významná česká osobnost. Avšak málokdo si jej dokáže spojit i s jinou tvorbou, například s filmem či politikou.

Nesnadné začátky

Ladislav Smoljak se narodil 9. prosince 1931 v Praze. Po gymnáziu, které ukončil v roce 1952, chtěl studovat divadelní režii na DAMU. Bohužel na školu přijat nebyl a nezbývalo mu nic jiného, než vystudovat jiný obor. Středem jeho zájmu se stala matematika a fyzika na Vysoké škole pedagogické a v roce 1957 získal titul promovaný pedagog. Následně se stal asistentem na Fakultě technické a jaderné fyziky Karlovy univerzity, ale v zaměstnání byl nerozhodný. Po dvouleté praxi začal vyučovat na střední škole a následně ve večerní škole. Aktivně se věnoval také publicistice, a to jako redaktor Mladého světa a později i Mladé fronty. Ve svých 32 letech se stal scénáristou a režisérem Filmového studia Barrandov. V této době založil již zmiňované Divadlo Járy Cimrmana, na kterém se podíleli také Zdeněk Svěrák a Jiří Šebánek.

Divadelní tvorba

Startem jeho kariéry v Divadle Járy Cimrmana byla hra ze školního prostředí „Vyšetřování ztráty třídní knihy", ve které si zahrál ředitele i učitele. Hru začali v divadle hrávat společně se Svěrákovou hrou „Akt" a Šebánkovou hrou „Domácí zabijačka" v roce 1966. Ostatní hry, které známe, už jsou společným dílem Smoljaka a Svěráka. Smoljak hry nejen psal, ale samozřejmě si v nich i zahrál. Vystupoval jako inspektor Trachta ve hře „Vražda v salónním coupé", jako smrtka ve hře „Posel z Liptákova", Varel Frištenský v „Dobytí severního pólu" či J. A. Komenský v nejnovější hře „České nebe". Celkem se divadlo může pyšnit patnácti originálními a nezapomenutelnými hrami.

V roce 1998 založil Smoljak „Studio Jára" (název byl přejmenován na „Studio Láďa"), ve kterém se prezentoval uvedením svých vlastních her, jako byla „Hymna aneb Urfidlovačka" či „Fantom Realistického divadla Zdeňka Nejedlého".

A v neposlední řadě psal i pro jiná divadla. V roce 1999 napsal pro Divadlo Na Zábradlí hru „Malý Říjen".

Za roli ve hře Václava Havla „Žebrácká opera" získal cenu Dřevěný Andrej.

Filmová tvorba

Vedle svého angažmá v Divadle Járy Cimrmana se Smoljak snažil dostat i k filmu. Poprvé se před kamerou objevil v roce 1968, a to ve filmu „Zločin v šantánu" a následně i v komedii „Pane, vy jste vdova". K dalším filmům už většinou neměl vztah jako herec, ale jako režisér a scénárista. Opět spolupracoval se Svěrákem. Těchto filmů bylo nemálo, ale mezi nejznámější patří takové české klasiky, jako jsou komedie „Marečku, podejte mi pero!", „Jáchyme, hoď ho do stroje!", „Na samotě u lesa", „Kulový blesk" či „Vrchní, prchni!" a také filmy věnované tématu českého velikána „Jára Cimrman ležící, spící" a „Rozpuštěný, vypuštěný".

Politika a StB

Smoljak se k politickému dění často a rád vyjadřoval a ačkoli jeho hry neměly přímo agitační ráz, občas se v nich objevovaly politické paralely. Díky tomu se divadelní soubor musel často stěhovat. Smoljak podporoval protirežimní protesty v roce 1989 a spolu s dalšími umělci zaslal otevřený dopis Miloši Zemanovi, v němž bylo předmětem žádosti odvolání ministra zdravotnictví Ivana Davida. V roce 2005 podporoval petici na stránkách www.zrusmekomunisty.cz a o dva roky později se také veřejně nechal slyšet, že je pro vybudování americké radarové základny v České republice.

V souvislosti s jeho prořízlým jazykem a neskrývanými názory byl Petrem Cibulkou označen za spolupracovníka StB, avšak toto tvrzení nebylo potvrzeno.

Nečekaný konec

Ve shrnutí měl Ladislav Smoljak velmi pestrý a zajímavý život. I když se původně nedostal na vysokou školu, kam chtěl, stejně se ke svému snu stát se divadelním režisérem nakonec postupně dopracoval. I když pro diváky a fanoušky byla jeho smrt nečekanou událostí, on už se pár dnů před svým odchodem na jevišti svíjel v bolestech.

Průměrná známka : 10

Hodnotilo 2 uživatelů

čtěte také