Britský humor - díl II. - Black Books

V prvním článku o britském humoru jsem se zaměřila na populární sitcom IT Crowd, který si získal mnoho fanoušků po celém světě. Tentokrát se blíže podíváme na seriál Black Books, pod kterým je podepsán stejný režisér jako u Ajťáků, a tudíž se můžeme těšit na další dávku skvělého humoru.

Pokud jste vášnivými čtenáři a jednou za čas si chcete udělat radost nákupem nové knihy, za žádnou cenu nechoďte do antikvariátu Black Books v Londýně. Mohlo by se vám totiž stát, že žádnou knížku nezískáte a navíc schytáte pár nepěkných nadávek, kterými majitel nešetří. Bernard Black, nenapravitelný opilec a ignorant, který nemá naprosto žádné ambice to někam dotáhnout, není zrovna nejmilejší člověk, u kterého byste si chtěli nakoupit. Nejen, že nesnáší lidi, které velmi často odrazuje od nákupu knih (což je podle mě u této profese docela velký problém), ale také nemá sebemenší zájem o dění ve světě kolem něho. Mezi jeho nejlepší přátele patří láhev červeného vína, krabička cigaret a podivná Fran Katzenjammer, která pracuje hned vedle v obchůdku Nifty Gifty, kde si člověk může pořídit třeba zapalovač ve tvaru obří koule či jinou podobnou zbytečnost. Víc přátel Bernard k životu nepotřebuje a vlastně ani nechce, a proto z počátku nesnáší svého nového pomocníka Mannyho, kterého přijal v hospodě v nepříliš střízlivém stavu.

Nejenže je bývalý účetní Manny upovídaný, což Bernardovi naprosto nevyhovuje, ale také se první den v nové práci představil v tom nejhorším světle. K potenciálním zákazníkům byl milý, snažil se každému poradit a na konci dne byly téměř všechny knihy vyprodané. Říkáte si, že je podobný prodavač snem každého majitele obchodu? Tak hlavně nezapomeňte, že Bernard není jako každý jiný. Z vyprodaného knihkupectví nemá sebemenší radost, protože musí objednat knihy nové, což zabere spoustu času (přinejmenším tři minuty, které by mohl strávit nicneděláním). Proto na konci dne přichází k Mannymu se špatnou zprávou týkající se jeho výpovědi. Láhev červeného vína ale vyhazov odvrátí, a proto se můžeme těšit na spoustu vtipných situací vyplývajících z odlišnosti postav a z Mannyho vzhledu, kterému se Bernard neustále posmívá.

V letech 2000 až 2004 byly natočeny 3 série, které mají stejně jako většina britských sitcomů po šesti episodách. Co se týče kvality jednotlivých epizod, celý seriál poměrně balancuje. Některé díly jsou naprosto báječné a člověk si je může pouštět stále dokola, na druhé straně jsou zde i epizody, které stačí shlédnout pouze jednou. Rozhodně doporučuji dva díly s názvem The Grapes of Wrath a Elephants and Hens, které jsou podle mého názoru nejpovedenější. Dozvíte se v nich, jak vyrobit kvalitní víno, a jak obtížné může být napsat knížku pro děti.

Celý seriál je postaven na hereckých výkonech a kvalitním scénáři, na kterém se z velké části podílel Dylan Moran, který si v seriálu zahrál Bernarda Blacka. I spoluautor Graham Linehan, o kterém jsem se již minule zmínila, se v seriálu objevil, ale pouze jako episodní postava. Dylanův talent a vzhled, který postavě propůjčuje věrohodnost, je skvěle doplňován dvojicí britských komiků. Bill Bailey a Tamsin Greig ale nejsou jediní, kdo v seriálu podávají výborné výkony. Menší roli si zde vystřihl také velmi známý a populární britský herec Simon Pegg, který exceloval v bláznivé komedii Jednotka příliš rychlého nasazení, která obsahuje všechno, co je typické pro britský humor. 

Zajímavé na celém projektu je, že je prý inspirován skutečným irským majitelem knihkupectví, se kterým se Dylan setkal. Doufám, že já se s podobným prodavačem nesetkám, jelikož by mě mohl nadobro odradit od nákupu knížek. Leda že by se vzhledově alespoň trochu podobal Dylanovi. To bych mu možná to nevybíravé chování odpustila. :)

Průměrná známka : 0

Hodnotilo 0 uživatelů

čtěte také