Skupina křesťanů opustila rušnou Alexandrii a uchýlila se do egyptské pouště, kde založila první klášter. Tak to všechno začalo, tak začaly dějiny klášterního života.
První dvě století po zavedení křesťanství žili někteří věřící jako poustevníci na opuštěných ostrovech nebo na pouštích a trávili čas modlitbami. V roce 269 spolu s několika dalšími poustevníky založil sv. Antonín (Antonín Poustevník) komunitu, a tak vznikl první klášter. Jeho myšlenka se dále šířila a vznikaly další kláštery pro mnichy a pro jeptišky. Některé spojovalo následování stejného vůdce a řádu. Nejznámější byl Benedikt z Nursie, který kolem roku 529 založil klášter v Monte Cassinu v Itálii. V benediktinském řádu mniši pracují, modlí se a slouží mše společně.

Stránka z Evangeliáře z Durrow, který napsali a ilustrovali irští mniši. Nádherně zdobené spisy byly vytvořeny ručně. Dnes k vidění v Trinity College v Dublinu.
Od 10. století se začaly objevovat i další řády. Mniši v benediktském opatství v Cluny (Francie) se řídili přísnými pravidly chudoby a pokory. Reagovali tak na úplatkářství, jež panovalo v církvi. Cisterciácký řád, založený kolem roku 1119, měl ještě přísnější pravidla: mniši trávili čas rozjímáním, řeholní bratři vykonávali těžkou práci. František z Assisi a papež, který usiloval o větší moc, založil v roce 1216 dominikánský řád.

Mnich Venerable Bede (Beda Ctihodný) žil mj. v klášteře v Jarrow na severovýchodě Anglie. Stal se vlastně "zakladatelem anglické historie" (dílo Církevní dějiny anglického lidu).
Kláštery a společnost
Život v klášteře znamenal modlitby, práci a spánek. Každý mnich nebo jeptiška dostávali jídlo a ubytování, kutnu (oděv) a po celý život o ně bylo postaráno. To bylo víc, než si mohli obyčejní lidé dovolit, a tak o nové členy nebyla nouze. Mniši a jeptišky žili odděleni od vnějších vlivů, přesto zastávaly kláštery v každodenním životě významnou úlohu. Nejlepším způsobem, jak získat vzdělání, byl vstup do kláštera – většina mnichů uměla číst a psát. V klášterech se uchovávaly antické a biblické knihy opisované ručně, které byly základem vzdělanosti té doby. Mniši také sepsali mnoho významných knih. Patří k nim např. Venerable Bede – autor Církevních dějin anglického lidu, dokončených v roce 731.

Evangeliář z Kellsu, kniha evangelií, byla započata na ostrově Iona u skotského pobřeží a dokončena v Irsku.
Někteří mniši zůstávali v klášterech, jiní odcházeli mezi lid, jiní se stali knězi na dvorech králů a biskupů. Většina klášterů poskytovala útočiště poutníkům a cestujícím. Mniši se také starali o chudé a nemocné, modlili se za jejich duše a podávali jim léky, vyrobené z bylin, jež vypěstovali na klášterních pozemcích.
![]() |
![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]()
|
| Průměrná známka : 10 |
| Hodnotilo 2 uživatelů |
| Johny (101 komentářů) | (johny[at]info-...) 24.10.2008 12:04:56 | |
Dobry den, tento clanek je exkurzem do historie klasteru jako takovych. |
||
| real name (188 komentářů) | (tblazko+koktei...) 24.10.2008 10:36:37 | |
prvy klastor alebo prvy krestansky klastor? |
||