Historický rozbor známé bitvy u Thermopyl, kterou proslavil predevším zfilmovaný komiks Franka Millera, jež si vzal na mušku vynikající americký režisér Zack Snyder.

Deset let po bitvě u Marahónu, na jaře roku 480 př. n. l.,
táhli Peršané pod vedením krále Xerxa podíl pobřeží do Řecka a na moři vedle
nich plulo velké perské loďstvo, které čítali cca 1500 válečných lodí a 3000
lodí dopravních (údaj pochází od řeckého historika Hérodota). Severní část
Řecka vyklidili Řekové bez boje, nejvhodnějším obranným místem se totiž jevil až průsmyk u
Thermopyl, který u západní a střední soutěsky poskytoval prostor k obraně
ne širší než 4,5 m.
Tehdy se jej vydal bránit spartský král Léonidás se 7000 hoplíty a menší
jednotkou lučištníků. Řecká flotila v počtu 330 triér kotvila nedaleko u
Artemisia a velel ji Sparťan Euribiadés a Athéňan Themistoklés. Tehdy byla
prudká bouře, která zle poškodila perskou flotilu a kvůli těmto nepříznivým
podmínkám ztratili Peršané téměř polovinu lodí, takže
námořní bitva u Artemisia dopadla nerozhodně. V té době došlo i
k bitvě u Thermopyl, kde Léonidás s hlavním vojskem 6000 mužů držel
střední bránu. V horách po levici umístil 1000 mužů, aby hájili jedinou
lesní cestu kolem soutěsky.
V průsmyku byl útok Peršanů odražen po třídenním boji. Pak ale zrádce Epialtés ukázal Xerxovi cestu po lesní stezce přes hřeben hory Anopaia za Thermopyly a Xerxes po ní hned poslal oddíl svých „nesmrtelných“, kteří řeckou křídelní jednotku Fóků náhlým útokem přemohli a porazili také 4500 mužů, které Léonidás vyslal, aby zastavil perské obklíčení.

Poté Léonidás poslal spojence pryč a se Sparťany zůstali jen Thespijští, kteří tu padli a nespolehliví Thébané, které Léonidás zadržel jako rukojmí. To už ale Peršané sestupovali z hory do soutěsky a došlo k poslednímu tvrdému boji, v němž Léonidás a jeho 300 Sparťanů statečně padlo. „Protože to byli mužové toho hodní, zjistil jsem si jejich jména a to všech tří set,“ píše Hérodotos a dodává, že ztráty Peršanů byly obrovské a mezi padlými byli i dva Dáreiovi synové, Abromékés a Hyperanthés, kteří byli Xerxovými bratry. Vypráví se, že před srážkou kdosi mezi Řeky prohodil, že když Peršané spustí lukostřelbu, zakryje se slunce množstvím šípů; na to prý Sparťan Diénekés pravil, že je to dobrá zpráva; aspoň budou bojovat v chládku…
Do kamene byla tehdy v místě jejich posledního odpočinku vytesána známá slova:
Lakedaimónským o nás, cizinče, svědectví vydej, tady že každý z nás pad, jejich tak kázal nám řád;
nebo též
Poutníče zvěstuj Lakedaimónským, že my tady mrtvi ležíme, jak zákony kázaly nám.
Průběh války byl zvrácen po námořních bitvách u mysu Artemísion na severu Euboie a u Salamíny v roce 480 př. n. l. Definitivní konec řecko – perských válek na řeckém území ale znamenala až bitva u Platají z roku 479 př. n. l., kde Řekové pod vedením nového spartského krále Pausánia porazili zdecimovanou perskou armádu a zahájili ofenzivní tažení do Malé Asie.
![]() |
![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]()
|
| Průměrná známka : 8.85 |
| Hodnotilo 20 uživatelů |