William Shakespeare - muž, který neupadne v zapomnění

William Shakespeare jednou řekl: “Vyslyš každého, ale ponech si svůj úsudek.“ Lze však vyslyšet každého? Nemyslím si. Autor to tedy zřejmě nemyslel doslova. Při hlubším zamyšlení se však tzv. vyslyšení každého zajisté můžeme přiblížit. Jak? Četbou.

Skrze literární díla jako kdyby se k nám v okamžiku přiblížil celý svět, jako bychom přeletěli všechny hory a řeky a znenadání se octli na místech, o kterých se nám doposud jen zdálo, u lidí, které bychom třeba nikdy neměli tu příležitost potkat, jako kdybychom se octli v nadčasové rovině, kde můžeme opravdu vyslyšet každého. Osobně si nejvíce cením toho, že četbou získávám příležitost zažít dosud nezažité, pocítit dosud nepocítěné a pochopit dosud nepochopené. V literatuře jest svoboda. Vyslechnout každého neznamená ho nutně poslechnout, vždy si vytváříme vlastní úsudek. Životní dílo literární legendy Wiliama Shakespeara je jedním z těch, které nám tuto jedinečnou čtenářskou zkušenost poskytují.


William Shakespeare, věčně diskutovaný a světově uznávaný spisovatel, pro mnohé literární vzor, se narodil v dubnu roku 1564 v malém městečku Stratford nad Avonou. Jeho otec, John Shakespeare, byl s největší pravděpodobností rukavičkář, který po dlouhou dobu svého života zastupoval vážené místo obecního staršího a poté dokonce rychtáře. Shakespearova matka pocházela ze zemanské rodiny a zplodila osm dětí. Dvě nejstarší dcery však brzy zemřely a William se tedy stal nejstarším potomkem rodiny Shakespearů. Jako mladý chlapec navštěvoval obecnou školu, na kterou navázal studiem na Královské nové škole, stratfordském gymnáziu. Důvody toho, proč nepokračoval ve studiu na vysoké škole, nejsou známy. V době, kdy byl Shakespeare již plnoletý a neoficiálně pracoval u otce, se oženil s Anne Hathawayovou. Anne dala Shakespearovi tři děti, z nichž jedno, syn Hamnet, zemřelo.

Shakespearův život je protkán nespočtem záhad a dohadů. Například se neví, za jakých podmínek a co ho vedlo k odjezdu do Londýna, kde započal úspěšnou kariéru spisovatele. Dokonce existují pouze domněnky o tom, jak často se vracel domů do Stratfordu, za rodinou, kde mimo jiné později skoupil mnoho domů. Avšak co je podstatné, je jeho aktivní působení v londýnských divadlech a neocenitelný přínos anglické literatuře. První divadelní společnost, původně kočovná, která poskytla Williamovi zázemí a možnost nalézt v sobě schopnost psát, byla společnost Služebníci královny. V roce 1576, kdy James Burbage nechal vybudovat divadlo Theatre, došlo k pomyslnému obratu v divadelním světě. Divadlo se stalo modernějším a tudíž atraktivnějším zábavním prostředkem pro tehdejší společnost. Rozvoj byl však pozastaven morem šířícím se po celém Londýně až do roku 1594. S opětovným otevřením divadel se tento rok stal klíčovým pro autorův život. Získal si stálé místo ve společnosti Služebníků lorda komořího a vzhledem k tomu, že byl i jejím podílníkem, naučil se finanční odpovědnosti a znalostem v oblasti obchodu.



Shakespearova divadelní společnost si držela prvotní místo na královském dvoře (žádná jiná divadelní společnost nezískala tolik divadelních nabídek ze dvora jako ta jeho). Zprvu hrála hlavně v divadle Theatre, Curtain, a poté v divadle Blackfriars a Globe. Williamova společnost si získala obrovské jméno v celém Londýně a výrazně přispěla k historicky největšímu divadelnímu rozkvětu. Konec Shakespearovy kariéry je datován k roku 1613, kdy se autor nastálo vrátil do Stratfordu. O tři roky později, ve věku 53 let, zemřel.

Shakespeare je dnes nejvíce oceňován za mnohostrannost v literární tvorbě, je autorem mnoha básní (např. Sonety, Fénix a hrdlička) a tragických (např. Othello, Macbeth, Hamlet) i komických děl (např. Komedie plná omylů, Kupec benátský, Veselé paničky windsorské).  Jako nestranný autor si uvědomoval záhady věcí i lidské touhy po poznání. Inspirován mnoha antickými autory si dovedl poradit se soudobými obecnými tématy, jako jsou spravedlnost a milost v Kupci Benátském, boj dvoru a přírody v Králi Learovi, či problematika bohatství v Timonu athénském. V neposlední řadě je dnes Shakespeare považován za mistra jazyka. Nejen, že využil neuvěřitelného počtu slov (kolem 20 až 30 tisíc), ale zároveň obohatil anglický jazyk o spoustu slov nových, čímž si zajistil věčnou vzpomínku. Nadarmo se neříká, že Shakespeare je věčný.

Průměrná známka : 0

Hodnotilo 0 uživatelů

čtěte také