Učitel národů Jan Amos Komenský

Osobnost Jana Amose Komenského není významná jen pro Čechy, ale v podstatě pro celou Evropu. Svým dílem, a to hlavně v oblasti vzdělávací, přispěl k mnoha reformám, z nichž některé mají výrazný vliv i v současnosti. Následující článek přibližuje život a dílo tohoto pedagoga, teologa, filosofa a spisovatele.

Jan Amos Komenský (latinsky: Iohannes Amos Comenius, vl. jménem: Jan Amos Segeš Nivnický) se narodil 28. 3. 1592. Místo, kde se narodil, není přesně známo, uvádějí se však 3 místa, a to Uherský Brod, Nivnice a Komny/Komňa (z tohoto názvu pochází příjmení Komenský). Rodina, ze které Komenský pocházel, byla silně věřící a hlásila se k Jednotě bratrské.

Již při studiích v Německu si Komenský všímal velkého rozmachu vědy v různých evropských národech. Rozhodl se tedy, že vytvoří i českou národní vědu, aby i jeho rodná země mohla v tomto oboru ostatním státům konkurovat.

Jeho téměř dokonalé plány však přerušila bitva na Bílé hoře. Díky této bitvě byl nucen spolu se ženou a dětmi opustit v roce 1621 svou vlast. Utíkali před španělskou armádou. Při útěku Komenský poztrácel část svých rukopisů a přišel také o celou svou knihovnu. Jeho žena se nakazila morem a zemřela. Po útěku se Komenský stěhoval na různá místa, hlavně ke šlechticům, kteří také patřili k Jednotě bratrské. Posledním místem, na kterém pobýval ve své vlasti, byla Bílá Třemešná v Podkrkonoší. Díky zoufalství z národní tragédie i osobních nezdarů se více upnul na víru, ve které hledal útěchu.

Dalším zvratem v jeho životě byl rok 1628, kdy došlo ke stíhání všech nekatolíků. Komenský tak unikl do polského Lešna, které bylo azylovým městem pro všechny členy Jednoty bratrské. Ani zde však dlouho nezůstal.

Anglický parlament jej pozval do Anglie, aby zde pomohl založit akademii věd. Cílem mělo být šíření stejného jazyka i vzdělání po celém světě. Po pobytu v Anglii odcestoval do Švédska a východního Pruska, kde se usadil na delší čas. Přes veškeré útrapy stále věřil tomu, že se všichni vyhnanci jednou budou moci vrátit do svých vlastí. Jeho druhá žena zemřela poté, co se opět vrátili do polského Lešna.

S koncem třicetileté války a Vestfálským mírem v roce 1648 skončily i jeho naděje na návrat do vlasti. Se svým národem „se rozloučil", ale přesto nepřestával věřit v dobrou budoucnost Čechů a Moravanů.

K další ztrátě přispěla švédsko-polská válka, díky které bylo Lešno zapáleno. Komenský opět přišel o část svých rukopisů, knih a o většinu svého majetku. Nejhůře nesl ztrátu slovníku Poklad českého jazyka a spisů, ve kterých spojoval všechny vědní obory.

Z Lešna definitivně odešel v roce 1656. Jeho cílem byl Amsterodam v Holandsku. Komenský byl v té době již velmi známou a uznávanou osobností. V mnoha státech Evropy, jako byly např. Uhry, Švédsko i Holandsko, procházelo vzdělávání reformami, které vycházely právě ze zásad, které prosazoval Komenský. Na návštěvu byl Komenský pozván také do Ameriky na Harvardskou univerzitu, jejíž představitelé se s ním chtěli seznámit osobně.

Hlavní myšlenky v oblasti pedagogiky vyčlenil do tří cílů, které by výchova dítěte měla splnit, a to poznat sebe sama (věda, umění, řemesla), ovládnout sebe sama (mravy) a povznést se k Bohu (náboženství). Vychovat se takto podle Komenského dali i ti nejméně nadaní jedinci. Velký důraz kladl na význam kázně. Odmítl tělesné tresty, kterými se trestala neznalost. Připouštěl je však občas při porušení kázně.

Jan Amos Komenský zemřel 15. 11. 1670 a je pochován v Naardenu. Zdejší hrobka je dodnes majetkem a územím České republiky. Přes veškeré útrapy, odloučení od vlasti i utrpení třicetileté války Komenský stále věřil v dobrou budoucnost svého národa. Díky přínosu do vzdělávání je již po staletí nazýván Učitelem národů.

Komenského dílo

V podstatě do všech náboženských i filosofických spisů a děl Komenský vložil své osobní i společenské rozpory a nechybí ani boj víry a rozumu. Vždy se v dílech snažil nalézt pevné životní jistoty a snažil se spojovat umění s vědou a víru s naukou.

Díla náboženská a filosofická:

• O poezii české
• Listové do nebe
• Truchlivý
• Moudrost starých Čechů
• Poklad jazyka českého
• Přemyšlování o dokonalosti křesťanské
• Předchůdce vševědy (Prodromus Pansophiae)
• Hlubina bezpečnosti
• Kancionál
• Kšaft umírající matky Jednoty bratrské
• Labyrint světa a ráj srdce
• Anděl míru (Angelus pacis)
• Jedno potřebné (Unum necessarium)

Díla pedagogická:

• Velká didaktika (Didactica magna)
• Didactica
• Informatorium školy mateřské
• Brána jazyků otevřena (Janua linguarum reserata)
• Grammatica latina
• Svět v obrazech (Orbis pictus)
• Škola na jevišti
• Divadlo světa (Theatrum universitatis rerum)
• Škola hrou (Schols ludus)
• Všeobecná porada o nápravě věcí lidských (De rerum humanarum emendatione consultatio catholica - nedokončeno)
• Sebrané pedagogické spisy (Opera didactica omnia)
• Fortius oživlý / Vzkříšený Fortius (Fortius redivivus) 

Komenského citáty

• "Učit lze slovy, vychovávat jen příkladem."
• "S pomocí knih se mnozí stávají učenými i mimo školu. Bez knih pak nebývá učený nikdo ani ve škole."
• "Komukoli prospěti můžeš, prospívej rád. Možno-li celému světu."
• "Nemilovat knihy znamená nemilovat moudrost. Nemilovat moudrost však znamená stávat se hlupákem."
• "Šťastný je člověk, kterého varuje cizí chyba."
• "Buď příjemný a milý ve tváři, vlídný a zdvořilý ve způsobech, přívětivý a pravdomluvný ústy, vroucí a upřímný srdcem. Miluj a tak milován budeš."
• "Má-li se člověk stát člověkem, musí se vzdělat."
• "Čeho oči nevidí, toho srdce neželí."
• "Nejspíše vopilej pravdu poví."
• "Šťastný národ, který má hojnost dobrých škol a dobrých knih."

Více informací o Janu Amosu Komenském nabízejí také internetové stránky Muzea Jana Amose Komenského Uherský Brod - http://www.mjakub.cz/.

Průměrná známka : 0

Hodnotilo 0 uživatelů

čtěte také