Tomáš Garrigue Masaryk tak, jak ho možná neznáte

Když se vysloví jméno Tomáš Garrigue Masaryk, každému by se mělo vybavit, že tento muž byl našim prvním československým prezidentem. Ale málokdo už ví, že mimo úspěšnou politickou kariéru byl i významným pedagogem, filozofem a působil i v literární sféře.

Tomáš Masaryk se narodil 7. března 1850 v Hodoníně. Jeho otec Josef byl Slovák a pracoval jako panský kočí na císařských statcích. Matka Terezie byla kuchařkou a pocházela z Moravy. Masaryk se narodil jako nejstarší ze tří synů. Vystudoval reálné gymnázium v Hustopečích a poté se učil zámečníkem ve Vídni. Této činnosti ovšem zanechal a nastoupil na gymnázium v Brně. Protože jeho rodiče nebyli příliš majetní, musel se od patnácti let živit sám jako domácí učitel dětí bohatých rodičů. V roce 1869 přestoupil na vídeňské gymnázium, kde o tři roky později úspěšně složil maturitní zkoušku. Poté začal studovat Filozofickou fakultu Vídeňské univerzity a byl mu umožněn roční studijní pobyt v Lipsku, kde se seznámil se svou budoucí ženou Charlottou Garrigue. Charlotta se stejně jako Masaryk narodila v roce 1850, jako dcera bohatého amerického obchodníka. Byla třetí nejstarší z jedenácti dětí. Zamilovali se do sebe a 15. března 1878 pojal Masaryk Charlottu za svou právoplatnou manželku. Podle amerického zvyku přijal Masaryk jméno své ženy Garrigue. Zdá se, že jejich manželství bylo harmonické. Svědčí o tom několik Masarykových citátů:

"Bez ní bych si nebyl ujasnil smysl života a svůj politický úkol.", "Rodina - to byl hrad. Má žena byla v Praze cizí, z počátku nemluvila česky. Byla to žena velmi nadaná, které děkuju za mnohé. Už od počátku měla rovnováhu, které jsem se já musel teprv hodně těžko dobývat. Byla podivuhodně nadaná - matematika, šachy, hudba, literatura. Při tom velmi náboženská, unitářka. Velký vliv na děti. Byla to nejlepší, čím může být žena muži v rodině."

Masarykovi měli pět dětí. V roce 1879 se jim narodila dcera Alice. O rok později následuje narození syna Herberta. O sedm let později spatřil světlo světa syn Jan. V roce 1890 se narodila a zároveň zemřela dcera Eleonora. Poslední dcerou byla Olga. Nejznámějším potomkem se stal Jan. Byl nejvýznačnějším československým diplomatem první poloviny 20. století. Jeho smrt, 10. března 1938, byla překvapující pro mnoho lidí a dodnes je záhadou, co se vlastně tenkrát stalo. Jeho tělo bylo nalezeno mrtvé pod oknem jeho vlastního domu. Existují tři teorie jeho smrti: Jan Masaryk byl buď zavražděn, spáchal sebevraždu a nebo, podle mne nejméně pravděpodobně, se snažil utéct ven po římse svého bytu a z té spadl. Podle soudních znalců je nejpravděpodobnější, že byl zavražděn, ale zda-li to bylo tak či ne, zůstane i nadále zakryto rouškou tajemství.

Nyní se vraťme zpět k činnosti Tomáše, o němž je článek. Roku 1882 z Vídně přichází do Prahy. Začal vyučovat na české části Karlovy univerzity a v témže roce získal hodnost docenta. Spolu s představiteli univerzitní vědy se živě zajímal o podvrženost Rukopisu královédvorského a zelenohorského a bojoval za pravdu při sporu o pravost těchto rukopisů. V letech 1884-1893 se náš první československý prezident stal vydavatelem vědeckého časopisu Atheneum, který usiloval o svobodu vědeckého bádání. Také vydal jedno ze svých hlavních děl - dílo Česká otázka. Česká otázka byla poprvé vydána roku 1895. Dotýká se pozice tehdejších Čechoslováků v rámci Rakouska-Uherska. Masarykovi šlo hlavně o analýzu národně obrozeneckého úsilí. Také se snažil apelovat k hojnější kulturní a vzdělávací činnosti, protože podle něj tato složka života ustupovala nacionalistickým vášním a nevzdělanosti. Na Českou otázku navazuje Masarykova další práce s názvem Naše nynější krize. Ta vyšla poprvé v roce 1895, pochází tedy ze stejného roku jako Česká otázka. Zaměřuje se hlavně na soupeření v rámci české politické scény.

Díky svému literárnímu působení se stal Masaryk přítelem českého spisovatele Karla Čapka. Seznámili se spolu v roce 1922 a Masaryk se velmi rád účastnil Čapkových setkání Pátečníků v Lánech. Jednalo se o debatní klub intelektuálů různých profesí a stanovisek. Členové klubu se setkávali vždy v pátek, odtud pochází název Pátečníci. Vzhledem k jejich důvěrnému vztahu napsal Karel Čapek Hovory s T. G. Masarykem. Jedná se o mimořádně ceněné dílo, které Masaryk dokonce sám autorizoval. Hovory jsou třídílný spis, který byl pořízen na základě rozhovorů s Masarykem a podává obraz Masarykovy osobnosti. Pojednává o jeho dětství a mládí, ale také o jeho úvahách filozofických, náboženských, politických i národních. Jak sám řekl Masaryk: "Člověk bez národa by byl ničím."

V 64 letech Masaryk odchází do zahraničí bojovat za vznik nového státu. Za 1. světové války byl hlavním představitelem československého zahraničního politického odboje. Jeho vize nového státu se mu povede, a tak 28. října 1918 vzniká jako nový evropský stát Československo. Díky svým zásluhám je Masaryk jmenován prvním prezidentem. Masaryk si získal důvěru lidu, a proto byl prezidentem zvolen celkem čtyřikrát. Jak již bylo řečeno, poprvé se tak stalo 14. listopadu 1918, podruhé v roce 1920, potřetí v roce 1927 a naposledy v roce 1934. Podle tehdejší ústavy neměl jako prezident příliš velké pravomoce, ale o to měl větší autoritu morální. Jeho prezidentská funkce končí 14. prosince 1935. Nástupcem se stal Edvard Beneš.

Masaryk byl mimo jiné velmi zbožný člověk. Vyznával českobratrskou církev evangelickou. Svůj vztah k náboženství vyjadřuje v citátu. "Harmonický život člověka bez jisté podoby náboženského zakotvení není možný." Byl také zastáncem kréda Pravda vítězí, které se o několik let později objevilo na vlajce prezidenta.

Když slavil Masaryk své 75. narozeniny, byl vydán první díl Masarykova slovníku. Slovník, který má 7 svazků, vycházel v letech 1925-1933. Podílelo se na něm 754 autorů a celkově zaujímá 7762 sloupcových stran. Dnešní čtenář si v něm může najít okolo 100000 hesel, která mu podávají živý obraz Československa ve 20. a 30. letech minulého století.

Tomáš Garrigue Masaryk naposledy vydechnul 14. září 1937 na zámku v Lánech za přítomnosti Edvarda Beneše. Bylo mu 87 let. Jeho úmrtí vyvolalo reakci více než padesáti českých a slovenských básníků, které motivoval k napsání uměleckých děl. Nejvýrazněji zapůsobil cyklus deseti elegií od Jaroslava Seiferta s názvem Osm dní. Cyklus byl vydán v roce 1937. V knižním vydání byl doplněn kresbami Josefa Čapka.

Na závěr bych chtěla uvést pravdivou myšlenku tohoto moudrého muže:

"Člověk si musí najít svou cestu. Jestli ji opravdu hledá, najde ji velmi brzy. Potom se jí ale už musí držet, nebo zabloudí." 

Průměrná známka : 0

Hodnotilo 0 uživatelů

čtěte také