Manželky Karla IV. - Anna Svídnická

Třetí manželkou českého krále a císaře Svaté říše římské, Karla IV., se již ve čtrnácti letech stala Anna Svídnická, jejímž životním osudům se budeme věnovat v následujícím článku.

Anna přišla na svět roku 1339 jako dcera uherské princezny Kateřiny a svídnického vévody Jindřicha II. Svídnického. Dětství trávila na dvoře svého strýce, uherského krále Ludvíka I. v Budíně. Jak již bylo řečeno v minulém díle seriálu, původně byl plánován její sňatek s o deset let mladším novorozeným Karlovým synem Václavem. Ten však již v kojeneckém věku zemřel, následován nedlouho poté svou matkou Annou Falckou. Karel IV. tedy zosnoval novou strategii, a to oženit se s tehdy ještě dítětem, o dvacet dva let mladší Annou.

Anna už jako čtyřletá přišla o otce, proto český nápadník začal vést jednání o sňatku s jejím strýcem, svídnicko-javorským Bolkem II. Pro Karla byl sňatek součástí plánu, jak získat vliv ve slezských knížectvích. Poslední překážkou ke svatbě byl, což se vzhledem k provázanosti evropských panovnických rodin nelze divit, jistý stupeň příbuzenství "adeptů". Tento problém vyřešil dispens papeže Inocence, zprostředkovaný významnou politickou osobností českého království - pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic.

Svatební smlouva byla uzavřena 3. července, bylo však nutné počkat na zmiňovaný papežský dispens a proto se samotná svatba konala pravděpodobně někdy v půli července ve Svídnici. Mladičké Anně bylo tedy čtrnáct let, jejímu ženichovi sedmatřicet. Novopečenou manželku čekalo hned několik významných událostí - v létě téhož roku byla korunována českou královnou, v únoru 1354 v Cáchách na německou královnu, její muž se však tohoto obřadu neúčastnil, byl zrovna odvolán do Lucemburska.

Na počátku dalšího roku se manželé vydali na tradiční císařskou jízdu do Říma, kde měla proběhnout slavná korunovace na římského císaře a císařovnu. Po mnohých peripetíích při průjezdu rozdrobenou Itálií pár v pořádku dorazil do Říma. 5. dubna roku 1355 pak během slavnostní mše byla Karlu a Anně v bazilice sv. Petra vložena na skráně císařská koruna. Z Karla se tak stává Karel IV., neboť byl čtvrtým císařem Svaté říše římské tohoto jména. Po ceremonii, které se nadšeně účastnili mnozí čeští šlechtici, pak císařský pár vyjel na průvod římskými ulicemi, lidu se rozhazovaly mince, Karel pasoval prý 1500 mužů na rytíře a večer se v Lateránském paláci konala opulentní hostina. Protože se však císař zavázal papeži, že zůstane v Římě pouze v den korunovace, odebral se i s Annou po západu slunce za hranice města do nedalekého kláštera. Cesta zpět byla více než dobrodružná, v mnoha městech opět zavládly nepřátelské nálady, během pobytu v Pise v objektu, kde Karel s Annou nocovali, byl založený požár, Anna byla odvezena do bezpečí a Karel spolu se svými věrnými šlechtici potalčil povstání. Po mnoha dalších průtazích konečně Karel (Anna pravděpodobně o něco dříve) dorazil do Prahy. Říká se, že společně prožité strasti a několikaměsíční vzájemné intenzivní "bytí" spolu manžely hodně sblížilo, patrně zvláště ze strany Karla vzniklo citové pouto.

V roce 1358 se královskému páru narodila, doprovázená velkým nadšením, dceruška Eliška (Alžběta), která se v dospělosti stala rakouskou vévodkyní skrze sňatek s Albrechtem III. Habsburským. Karel se tak stal trojnásobným otcem, stále však královským palácem nepobíhal tolik očekávaný synáček - dědic koruny. Otec vlasti se však již brzy měl dočkat. Jeho mladá žena porodila 26. února 1361 v Norimberku zdravého syna, budoucího Václava IV. Přání panovníka i celé jeho země tak bylo vyslyšeno. Karel pořádal z radosti četné slavnosti. Avšak dny půvabné Anny, považované tehdy za jednu z nejkrásnějších žen Evropy, se začaly krátit. Česká královna velmi brzy opět otěhotněla a 11. července 1362 společně se svým novorozeným dítětem, které ani nestihlo být pojmenováno, během komplikovaného porodu zemřela. Karel po její smrti velmi truchlil. Neboť v porovnání s ostatními jeho manželkami máme o Anně Svídnické poměrně dost jak písemných, tak obrazových pramenů, víme, že z jeho života odešla žena krásná, inteligentní, temperamentní a společenská.

Trojnásobný vdovec Karel, kterému území Svídnicka a Javorska připadlo po smrti Annina strýce Bolka, nadále pokračoval ve svých smělých vizích. Další sňatek byl prostředkem, jak opět rozšířit svou sféru vlivu. Získat spojence, zajistit ještě další pokračování rodu.. Cíl Karlovy pozornosti padl na Alžbětu Pomořanskou, legendární pro svou údajně neskutečnou fyzickou sílu. Této čtvrté a poslední manželce Karla IV. se budeme věnovat v příštím, závěrečném díle tohoto seriálu.

Zdroj: Čtyři ženy Karla IV. - královské sňatky (František Kavka), wikipedia.cz

Průměrná známka : 0

Hodnotilo 0 uživatelů

čtěte také