V minulém díle jsme se věnovali osobnosti královny Blanky z Valois. V tomto díle si představíme panovníkovu druhou manželku Annu Falckou, nánosem dějin poněkud zastřenou českou královnu.

Po smrti své první ženy Blanky byl Karel nucen vyhledat si novou nevěstu. Ve svých jedenatřiceti letech byl otcem dvou dcer, z dynastických i mocenských důvodů však palčivě postrádal mužského dědice. Jelikož v této době aspiruje na post římského císaře, rozhodl se své šance posílit také výběrem vhodné budoucí české královny. Karel byl v diplomatických vodách skutečně zkušenou rybou a tak se mu složitostí evropských politických vazeb, komplikovaných poměrů ve Svaté říši římské přes papežovu nevůli a dokonce jistý stupeň příbuzenství podařilo proplout k vytouženému cíli - sňatek s Annou Falckou, členkou významného rodu Wittelsbachů byl dohodnut a Karel opět projednou potvrdil svou pověst bystrého a prozíravého politika.
Anna Falcká se narodila 26. září 1329 jako dcera rýnského falckraběte Rudolfa II. a jeho ženy Anny Korutanské a byla tedy o téměř třináct let mladší než její choť. O Annině dětství nám kronikáři mnoho zpráv nezanechali. Zásadní obrat v jejím životě přichází s plánovanou svatbou. Anna je ve svých dvaceti letech za Karla provdána v březnu roku 1349 v německém Bacharachu.
V červnu téhož roku je Anna v Cáchách korunována římskou královnou a to z rukou Karlova prastrýce - trevírského arcibiskupa Balduina. Anna je v této době již těhotná, 1. listopadu v Praze v rozestavěné katedrále přijíma českou královskou korunu a 17. ledna 1350 konečně přichází vytoužený okamžik - Anna porodí dědice českého trůnu, prince Václava. Bohužel, štěstí páru netrvá dlouho. Kralevic v necelých dvou letech po Vánocích roku 1351 umírá. V únoru roku 1353 jej pak následuje i jeho zlomená matka ve věku pouhých třiadvaceti let.

Jaká vlastně byla Anna Falcká? Během krátké periody po boku českého a římského krále nezanechala příliš výraznou stopu a příliš nevyšla ze stínu svého muže, což ovšem v případě osobnosti Karlova formátu není nic nepochopitelného. Ze zpráv kronikářů se dozvídáme, že se jednalo o velmi půvabnou černovlasou ženu, která často trpěla melancholickými stavy a smrt jejího malého syna ji pravděpodobně velmi poznamenala. Její podobu nám může pomoci představit si Parléřova busta v chrámu sv. Víta.
Krátké čtyřleté manželství na politickém základu tak Karlovi IV. zanechalo opět jen další trpkost a smutek a stále naléhavější otázku dědice. Karel tak posléze učiní poněkud kuriózní krok - pro svého zesnulého synka v době, kdy ještě spokojeně spal v kolébce, jak tehdy bylo obvyklé, vybral nevěstu, dceru svídnického vévody Annu. Když dědic trůnu nečekaně skonal, rozhodne se Karel s o třiadvacet let mladší princeznou oženit sám. Tomuto manželskému svazku a třetí manželce Otce vlasti se budeme věnovat v příštím díle seriálu.
zdroj: www.wikipedia.cz
![]() |
![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]()
|
| Průměrná známka : 0 |
| Hodnotilo 0 uživatelů |