Manželky Karla IV. - Alžběta Pomořanská

V závěrečném dílu seriálu se zaměříme na osobnost Karlovy čtvrté a poslední manželky, kterou je Alžběta Pomořanská, osobnost všeobecně známá díky Noci na Karlštejně, dílu Jaroslava Vrchlického.

Alžběta Pomořanská (často nazýváná jako Eliška Pomořanská) se narodila v roce 1346 nebo 1347 jako dcera pomořanského vévody Bogislava V. a jeho ženy Alžběty. Ze strany matky byla vnučkou polského krále Kazimíra. Alžběta měla ještě bratra Kazimíra, přezdívaného Kažko, který byl budoucím dědicem polského trůnu. V případě jeho předčasné smrti by se dědičkou stala právě Alžběta, přičemž titul a vládu nad zemí by získal její manžel. To byla pro čerstvě ovdovělého Karla, panovníka sousední země jistě lákavá představa. Nedlouho po smrti své třetí ženy Anny Svídnické započal jednání o možném sňatku. Co na tom, že mezi budoucími manžely byl věkový rozdíl téměř jedenatřiceti let, což v jejich době mohlo představovat teoreticky skoro dvě generace. Navíc by tak obrátil na svou stranu jednoho z přívrženců vévody Rudolfa Habsburského, který stál v čele protilucembursky smýšlejících panovníků.

Jednání byla úspěšná a svatba mladičké Alžběty a pomalu ale jistě stárnoucího Karla se konala v Krakově dne 21. května 1363. Účastnilo se kromě Alžbětiny rodiny a Karlova bratra Jana Jindřicha také mnoho slezských vévodů a jiných významných hostů. Novomanželé již na počátku června dorazili do Prahy, kde Alžbětu čekala korunovace. Jako první byl v katedrále sv. Víta z rukou arcibiskupa Arnošta z Pardubic korunován dvouapůlletý Václav, syn z předchozího manželství, na českého krále. O tři dny později jej následovala Alžběta. Pořadí korunovace tak potvrdilo, že Alžbětini budoucí potomci nebudou mít vliv na Václavovo nástupnictví.

Korunovace, a pochopitelně také opulentních slavností, se zúčastnilo mnoho významných hostů - kromě Jana Jindřicha a Alžbětina bratra Kažka také zástupci české a slezské šlechty, dokonce i papežský nuncius, který se v oné době snažil přesvědčit panovníky k uspořádání nové křížové výpravy do Svaté země. Roku 1368 byla Alžběta korunována také na německou císařovnu.

Karlova mladá manželka, urostlá a zdravá žena, se brzy ukázala také velice plodnou. Během jejich manželství porodila Karlovi šest dětí, z toho čtyři syny. V roce 1366 přišla na svět dcera Anna, budoucí anglická královna, v roce 1368 následoval syn Zikmund, budoucí německý císař, pro mnohé Čechy proslavený během husitských válek. Dále to byl syn Jan (Zhořelecký), syn Karel, dcera Markéta a rok před Karlovou smrtí ještě syn Jindřich. Synové Karel a Jindřich však zemřeli ve věku jednoho roku.

To už se začínaly sčítat dny slavného Karla IV. Stárnoucí panovník trpěl dnou, která mu v pravidelných záchvatech ztrpčovala život. Do hrobu jej však sklátila zlomenina krčku levé stehenní kosti, kterou si přivodil pádem z koně. Během pobytu na lůžku se u něj rozvinul zápal plic, kterému Karel 29. listopadu 1378 ve večerních hodinách podlehl. Během svého slavného pohřbu, jemuž předcházel slavnostní průvod za účasti královny vdovy, šlechticů, církevních hodnostářů, univerzitních představitelů, studentů a přihlížejících zástupů poddaných, byl Karel poprvé titulován jako Otec Vlasti.

A královna vdova? Alžběta po patnácti letech patrně harmonického manželství, během kterého porodila více potomků než Karlovy předchozí ženy dohromady a byla svému muži oporou a pomocnicí v mnohých státnických a diplomatických záležitostech, přežila svého manžela o téměř dalších patnáct let. Zažila tak dětství a dospívání svých dětí, snažila se pro ně získat co nejlepší postavení a zisky, velkým úspěchem bylo provdání dcery Anny za anglického krále Richarda II. (Anna se pro svou mírumilovnost a štědrost stala oblíbenou panovnící, známou jako "good queen Anne"). Co nesla poněkud nelibě, byl její dojem, že Karel protěžoval své děti z předchozích manželství a jako matka se velice upnula na svého nejstaršího syna Zikmunda.

Ze zápisů kronikáře Beneše Krabice z Veitmile se dozvídáme, že královna byla legendární pro svou pozoruhodnou sílu. Prý trhala pancíře rytířů, lámala podkovy a nože. Zároveň však byla velice skromná a svým umem se nikterak nechlubila. O jejím vzhledu máme jakousi představu díky bustě v triforiu chrámu sv. Víta.

Alžběta Pomořanská umírá 14. února ve svém věnném městě Hradci Králové. Po smrti byla převezena do Prahy a pohřbena v královské kryptě katedrály po boku svého manžela a také dvou předčasně zemřelých synů Karla a Jindřicha.

Zdroje: www.wikipedia.cz,  Čtyři ženy Karla IV. (F. Kavka, nakl. Paseka)

Průměrná známka : 0

Hodnotilo 0 uživatelů

čtěte také