Vzhledem k oblíbenosti článků na pokračování Vám přinášíme další "seriál". Tento se zaměří na americké prezidenty 20. století. Od prvního amerického prezidenta zvoleného ve 20. století, Theodora Roosevelta, až po posledního, George W. Bushe, si přiblížíme celé neklidné 20. století a podíváme se nejen na vývoj mezinárodních vztahů a politiky očima prezidentů USA, ale přiblížíme si i samotný vývoj ve Spojených státech amerických. Jak již bylo řečeno, bude prvním číslem Theodor Roosevelt - vášnivý spisovatel, voják, přírodovědec, lovec a zejména nejmladší zvolený prezident v historii USA, jehož tvář byla vytesána do slavného památníku Mount Rushmore.

Theodor Roosevelt se narodil 27. října 1858 do rodiny, jejíž kořeny sahají až do 17. století, která nabyla majetek ve staré Americe, čímž se stala součástí vrchní společnosti. Vzhledem ke svému původu prožil mládí v sociálně izolované pánské společnosti, ve které byl spolu s ostatními syny bohatých a mocných otců vychováván odděleně od ostatních. Taktéž dospívání a jeho studia na Harvardu se nesla v podobném duchu, Roosevelt byl i zde členem nejvybranějšího společenského klubu Porcellian. Obecným zvykem té doby totiž bylo, že studenti budou následovat své otce do bank či právnických firem, proto se po nich ve škole nevyžadovaly dobré studijní výsledky, ani mnoho práce. Roosevelt však byl výjimkou. Jakožto vášnivý čtenář se dokonce rozhodl napsat diplomovou práci, a sice na téma "Válka v roce 1812". V této práci se poprvé projevil jeho zájem o námořnictvo, technické detaily, ale sloužila zejména jako možnost vyjádřit politické názory. Politika Roosevelta doslova očarovala, a tak do ní, oproti jeho spolužákům z Harvardu, v roce 1881 vstoupil s cílem obrodit politiku a navrátit do ní nejvzdělanější občany s největší péčí o veřejný zájem.
Roosevelt se na počátku své politické kariéry snažil dostat do vedení hlavního města státu Albany, a sice za republikánskou stranu, což se mu nakonec podařilo. Dalším krokem v jeho kariéře byl rok 1886, kdy byl republikány nominován na post primátora New Yorku, ovšem v tomto boji nakonec prohrál s demokratickým kandidátem Georgem Hewittem. Po této porážce se v řadě novin objevily články, které Rooseveltovu politickou kariéru považovaly za mrtvou, ovšem před tehdy osmadvacetiletým Rooseveltem vrchol kariéry teprve čekal.

Roosevelt byl nejprve v roce 1888 zvolen členem Komise pro kontrolu jmenování a povyšování ve státní správě, ve které vydržel až do roku 1897, tedy i v době, kdy byl prezidentem kandidát demokratů Grover Clevelend. Známý se však stal jinou funkcí. V roce 1895 se chopil příležitosti a stal se předsedou ve správní radě policie New York. Díky tomuto postu mohl pátrat a očišťovat město od kriminální činnosti, ale zejména od nemohoucnosti a zkorumpovanosti policie, díky čemuž se veřejně proslavil. I díky této funkci pak Roosevelt v roce 1897 získal post náměstka ministra námořnictva ve vládě nově zvoleného prezidenta Williama McKinleyho. Jestliže jsem o jeho funkci předsedy správní rady police New York mluvil jako o důležité, pak právě post náměstka ministra námořnictva se pro Roosevelta stal klíčový. Během války se Španělskem (duben - srpen 1898) se vyznamenal jakožto podplukovník jezdecké kavalérie dobrovolníků, což mu postupem času dopomohlo k postu guvernéra státu New York, viceprezidenta a následně i k funkci prezidenta USA.

Prezidentem se Theodor Roosevelt stal 14. září 1901. Jakožto 26. prezident nahradil Williama McKinleyho, který zahynul 3. září 1901 následkem atentátu Leona Czolgosze. V době inaugurace mu bylo teprve 42 let a dodnes je nejmladším prezidentem USA. Hned od prvních okamžiků ve funkci se zaměřil na zvyšování ekonomické prosperity, o čemž svědčí řada regulačních, ale také antimonopolních zákonů, v rámci kterých došlo například k žalobě Severní pojišťovací společnosti, což tehdy byla největší banka na světě. Tento krok, kdy stát žaloval největší holdingovou společnost na světě, byl velice kladně přijat společností. To v kombinaci s rostoucí životní úrovní v USA vedlo k jistému vítězství v prezidentských volbách a k prodloužení mandátu až do roku 1909.
I ve svém druhém volebním období se zaměřil na rozbíjení monopolů, aliancí a trustů. Posiloval regulaci železnic i pravomoci Kongresu, čímž posunul a zvýšil princip federální kontroly. Zároveň působil jako velký ochránce přírody. Vydal řadu zákonů o ochraně přírodních zdrojů, omezoval těžbu nerostných surovin, přidával peníze na rekultivaci půdy a zalesňování, připravoval plány k prevenci lesních požárů. Díky rostoucí prosperitě Spojených států a díky vojenské síle, kterou prezentovaly během války se Španělskem, kterou jednoznačně vyhrály, přesvědčil Roosevelt mnoho lidí v Evropě i v Asii, že i přes platnou Monroeovu doktrínu, jsou Spojené státy novou velmocí světa.

Poté, co odešel z funkce prezidenta Spojených států amerických, se oddával svým oblíbeným činnostem. Hodně psal, cestoval a lovil. Vyrážel na výpravy do exotických zemí, navštívil například africké safari nebo podniknul expedici do Jižní Ameriky. Zemřel 6. ledna 1919.
![]() |
![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]()
|
| Průměrná známka : 0 |
| Hodnotilo 0 uživatelů |