Piráti – mořští loupežníci - díl II.

Druhý díl článku o pirátech vám představí krutý život mořských dobrodruhů, poodhalí tajemství vlajky s lebkou a zavede vás do časů, kdy teplá moře brázdily rychlé trojstěžníky s ráhnovými plachtami.

Život na pirátských lodích rozhodně nebyl žádné peříčko. I taková korzárská a bukanýrská „esa" jakými byli bezesporu Francis Drake či Henry Morgan, musela na svých lodích udržovat pořádek a zajistit posádce dostatek jídla a pitné vody. V rukách krvelačných pirátu často spočinula jehla a niť, a to když potřebovali zašít potrhanou vlajku, nebo v horším případě ránu způsobenou nepřítelem. Zkrátka a dobře, i krutí piráti se zabývali starostmi všedního dne.

Jídelníček pirátů příliš pestrý nebyl. Na palubě se uchovávaly pouze trvanlivé potraviny, jenže dokonce i suchary byly brzy plné červů, a tak mořští loupežníci dávali přednost lovu. Na moři to byl rybolov, kdežto na souši chytání pomalých želv. Zvířata byla v noci obrácena na krunýř, aby se zabránilo jejich případnému útěku. Kromě želv lovili piráti i krotké ptáky na březích mělkých vod. Od obchodních lodí odkoukali korzáři několik zajímavých vychytávek: nejenže začali s sebou na palubu brát živá zvířata (nejčastěji slepice), ale také čerstvé ovoce, které zabraňovalo nemocem. Když byl hlad, nezbylo pirátům nic jiného než zapíjet své kožené váčky notnou dávkou vína či brandy.

Jedním ze základních kamenů úspěchu byla pro piráty navigace. Vyznat se na širém moři s primitivními přístroji nebylo snadné. Kompasy, odpichovadla, astroláby, cross-stuffy a jiné pozoruhodné vynálezy však předčila obyčejná mapa. Dobrá mapa byla často ceněným úlovkem, a dokonce bývala i hlavním cílem při přepadení lodí. Při takovém obyčejném přepadení však bylo třeba vztyčit vlajku a dát tím najevo, s kým mají tu čest. Vlajka s lebkou a zkříženými hnáty - neboli vlajka Jolly Roger (vlajka Veselého Rogera) má mnoho variant. Tento motiv byl dříve všeobecně vnímán jako symbol smrti, teprve později se stal tradičním prvkem pravého pirátství. Někdy byla vlajka červená, aby byla dobře vidět. Místo lebky se občas vyšívaly přesýpací hodiny s křídly - symbol času, nebo ruka se šavlí. Své jméno si pirátská vlajka získala podle čerta, který společně s probodnutým srdcem a hodinami spočíval na vlajce obávaného Černovouse. Nicméně historka o čertu Rogerovi nemusí být pravdivá, zvlášť když je možné, že šlo o obyčejnou zkomoleninu spojení Jolie Rouge - francouzského označení červené vlajky.

Snad nejzajímavější kapitolou ze života pirátů jsou historky o jejich pokladech. I když to nebylo pravidlem, přeci jen někteří zakopávali své úlovky. Jedním z nich byl William Kidd, který si schoval poklad na dalekém Long Islandu. Jenže se pro něj nevrátil a celý jeho obsah byl nalezen později někým úplně jiným. Nejoblíbenějším lupem byly zbraně, zvláště muškety a křesadlové pistole. Další neobvyklou věcí, které si vážili, byly léky a sirupy.  Po vykradení cizí lodě si piráti doplnili chabé zásoby jídla a rozpočítali odměnu. Kapitán společně s důstojníky dostali víc než obyčejná posádka, zato tesař a jiní, kdo neriskovali život v boji, obdrželi méně. Takový běžný úlovek však odpovídal tříměsíčnímu platu pilného námořníka (který často pracoval za srovnatelných podmínek), takže se pirátství opravdu vyplatilo.

Co si budeme nalhávat, piráti byli zločinci a ti jako takoví patří za mříže. Mnozí z nich si však ze šibenice nic nedělali, vždyť samotný život na moři skýtal tolik nebezpečí, že oprátky se jich dočkalo jen málo. Navíc smrt byla spíše darem z nebe než trestem. Jelikož se tehdejší věznice nacházely v otřesném stavu, není divu, že trávit čas v chladné, přeplněné, plesnivé cele bylo trestem vskutku hrozivým. Po případné popravě se tělo dalo do klece a vystavilo se na veřejné místo, aby každý viděl, že život piráta přináší bídný konec.

I přes pirátský kodex, který byl až překvapivě demokratický (1. Každý muž má jeden hlas a stejné právo na jídlo a lihoviny jako ostatní, 2. Nikdo nesmí hrát hazard o peníze, 3. Svíčky a světla se musí zhasnout v 8 večer, 4. Opuštění lodi v boji se trestá smrtí nebo vysazením na pustý ostrov) se piráti stali symbolem krutého loupení na jedné straně a neohroženého hrdinství na straně druhé. Spousta jich skonala v boji, někteří zemřeli ve vězení a ti nejodolnější se dostali až na šibenici. Přestože jejich životy skončily, legendy o pirátech žijí dodnes.

Průměrná známka : 0

Hodnotilo 0 uživatelů

čtěte také