Parní stroj - klíč k moderním technologiím

S vynálezem parního stroje je často spojován James Watt. Ten však pouze zdokonalil práci svých předchůdců. První v praxi využitelný parní stroj totiž vymyslel a sestrojil Thomas Necomen. Jeho stroj byl s úspěchem nasazován do britských dolů, kde kyvadlovým způsobem čerpal vodu. V podstatě fungoval jeho stroj na jednoduchém principu kondenzace a následného ochlazení válce s párou. To vyvolalo podtlak, který umožnil čerpat vodu z dolů. James Watt byl původně jen opravářem tohoto stroje a na své vylepšení přišel jen náhodou. Ke stroji připevnil další kondenzační válec, čímž oddělil kondenzaci od samotného stroje a zlepšil tím účinnost původního stroje až čtyřikrát. Touto vítanou inovací však Watt neřekl na poli parních technologií poslední slovo. V průběhu osmnáctého století přišel s mnoha patenty, které se využívaly po celou dobu parní éry.

Watt je spojován s vynálezem parního stroje především proto, že vytvořil první uznaný nízkotlaký parní stroj na světě.

Zajímavé je, že myšlenka využití páry má své kořeny už ve Starověku. Řecký konstruktér Hérón (též Méchanikos), geniální konstruktér hraček, který za pomoci lan a pístů vytvářel umělé divadelní hry či napodobil ptáka v kleci, který dokonce zpíval. Jedním z jeho projektů bylo využití páry jako pohonu. Nikdo do dnes neví, proč své znalosti pístových a parních technologií nevyužil pro konstrukci strojů, každopádně, kdyby to udělal, psala by se historie úplně jinak. Stačí si jen představit průmyslovou revoluci již na sklonku Starověku.

Největšího rozmachu zažívala parní technologie v devatenáctém století. Uvažovalo se o ní, jako o prostředku k dopravě materiálu a lidí. Začátkem století Richard Trevitchick postavil první parní lokomotivu. Ta byla nasazena na tehdejší koňské tratě, po kterých se vozil materiál z britských dolů. Bohužel tehdejší koleje nebyly schopny unést vysokotlakou parní lokomotivu a časem se ničili. Trevitchick to považoval za neúspěch, a tak přestože položil základy nového cestování, od zlepšování svého nápadu upustil.

Jeho nápadu se však chytil důlní inženýr George Stephenson, který kromě vylepšení lokomotivy se pokoušel vylepšit i stávající kolejní systém. Ve třicátých letech devatenáctého století představil svou inovovanou parní lokomotivu s válcovitým kotlem. Tím prakticky otevřel světu nové možnosti cestování. V květnu roku 1830 byla navíc otevřena mezi Cantebury a Whitstablem necelé čtyři kilometry dlouhá osobní trať.

Také na vodě se ukázala technologie parních strojů býti přínosem. Už v roce 1812 vyplula na vodu první paroloď Aetna, která se prakticky ihned stala populární. Vráskou na dokonalosti lodě byl výbuch kotle po deseti letech služby. Záhy však byly vynalezeny nové bezpečnější kotle, osazené novými pojistnými ventily. Existence parolodi udělala staré plachetnice zastaralé, neboť pohon na bázi páry dokázal tlačit mnohem těžší a větší lodě pořád, nezávisle na povětrnostních podmínkách. Plachty se však používaly stále, přesto byly nakonec definitivně vytlačeny efektivnějšími parostroji.

Na začátku dvacátého století byl vynalezen spalovací motor. Také elektrická energie rozšiřovala stále více možnosti svého uplatnění. Ve spojitosti těchto dvou technologií se stal těžkopádný parní stroj zastaralým. Byl jimi postupně úplně vytlačován. Přesto si i dnes mají jeho části jisté využití. V elektrárnách se totiž k výrobě elektrické energie používá vysokotlaká sytá pára, která roztáčí velké turbíny, které následkem toho indikují napětí a proud.

Přestože dnes již parnímu stroji prakticky definitivně odzvonilo a jeho použití je jen minimální, bude na něj vzpomínáno jako na důležitý milník ve vývoji lidstva. Parostroje totiž umožnily průmyslovou revoluci, jejíž důsledky pociťujeme do dnes.

Historické události:

• 1712 – sestrojil Thomas Newcomen první parní stroj
• 5.leden 1769 – James Watt si nechal patentovat první nízkotlaký parní stroj
• 1785 – objevily se první spřádací parní stroje
• 1801 – Richard Trevitchick navrhl vůz poháněný parou
• 1803 – postavena první parní lokomotiva
• 1806 – první parní tkalcovský stav
• 1812 – vyplula paroloď Aetna
• 1829 – představil George Stephenson první parní lokomotivu s válcovitým kotlem
• 3. květen 1830 – otevřena první osobní trať mezi Canterbury a Whitstablem dlouhá 4 km