Impresionismus - zachycení okamžiku

Impresionismus je uchopením okamžiku, je to otázka instinktu. (Claude Monet)

Imprese, východ slunce - snad každý zná tento obraz od Clauda Moneta, podle kterého byl umělecký směr pojmenován. Impresionismus vzniká ve druhé polovině 19. století ve Francii mezi umělci, kteří odmítali malovat podle akademismu. Nebavilo je kopírovat díla jiných umělců, chtěli se svobodně projevovat. Důležité pro vznik a propagaci směru byla výstava z roku 1874, jež se konala v domě u francouzského fotografa Nadara. A právě tehdy vznikl i samotný název "impresionismus", který novinář Louis Leroy posměšně použil k pojmenování oné výstavy, kterou zhlédl.

Impresionismus - to je zachycení bezprostředního dojmu ze skutečnosti, okamžiku, jeho světla a barevnosti, jeho proměny a pohybu. Umělci se snažili zachytit jedinečnost a vzácnost okamžiku, vypracovávali nenáročné kompozice, což nebylo v té době obvyklé. Impresionisté převzali malování v plenéru, čili malbu v exteriéru, po krajinářích školy Barbizonské, kteří jsou s anglickými krajináři Turnerem a Constablem považování za předchůdce a inspirátory impresionismu. Malíři chtěli prosvětlit své obrazy, dodat jim živost, proto skoro nepoužívali tmavé barvy, především tedy černou. Našly se však i výjimky, které se černé barvy nedokázaly vzdát. Pro impresionisty je charakteristická malba barevnou skvrnou, která se v sítnici spojuje v celkový obraz.

Důležitou roli pro vznik impresionismu hrál Edouard Manet. Byl považován za jeho vůdce, ale v podstatě nikdy se neodklonil od principů realistické malby a netoužil se stát hlavní postavou nově vznikajícího směru. K impresionismu byl řazen hlavně kvůli nevšedním námětům, jejich pojetím a snahou se odlišovat. Inspiraci našel u španělských malířů Velasquese, El Greca či Goye při cestě do Španělska. Obdivoval také Tiziana, Giorgioneho, který mu byl inspirací pro malby Snídaně v trávě a Olympii. Vystavoval v Salónu odmítnutých, neboť klasický Salón jeho malby odmítl kvůli jejich obsahu (např. nahé žena – oblečení muži). K jeho přátelům patřili prokletí básníci Baudelaire, Mallarmé či spisovatel Zola, které Manet portrétoval. Zemřel na syfilis, díky němuž posledních pár měsíců strávil v hrozných bolestech. Nejznámější díla – Snídaně v trávě, Olympie, Portrét Emila Zoly, Koncert v Tuileriích.

Claude Monet je autorem již zmíněného obrazu, který dal impresionismu jméno. Patří k nejvýraznějším osobnostem směru - velmi aktivně se podílel na inovaci malířských technik, ve svých dílech dokázal formulovat principy jejich malby a experimentovat s barvou a světlem. Monet měl za svého života dvě manželky, několik dětí, a protože živit rodinu nebylo zrovna lehké, potkaly ho finanční nedostatky. Možná proto se jednou Monet neúspěšně pokusil o sebevraždu skokem do Seiny. Část života žil v Giverny, kde maloval své později velmi známé a překrásné lekníny. Na konci života měl šedý zákal a operace, které kvůli nemoci podstoupil, mu změnily vidění. Proto v jeho posledních obrazech najdeme mnoho odstínů červené. Monet nepatří jenom k nejvýznamnějším osobnostem impresionismu, ale také svým dílem pomohl ke vzniku abstraktní malby. Některá díla – Příjezd vlaku do nádraží San Lazare, Londýn, Pole s vlčími máky.

Mezi další významné impresionisty patří Auguste Renoir, který se proslavil malbami Pařížanů při kratochvílích na Montmarteru. Maloval lidi při tanci, zábavě, každodenních záležitostech, rád maloval ženské akty. I když se od impresionismu na čas odklonil a vrátil se ke klasicismu, s nímž začínal, přesto dále maloval hlavně figurální náměty. K impresionismus se později vrátil, ovšem nikdy se nedokázal vzdát černé barvy. Přestože se vyučil malířem vějířů a porcelánu, byl vynikající malíř pláten. Dokázal to i snahou malovat ve stáří, kdy trpěl těžkou artritidou rukou. Nejznámější díla – Houpačka, Tanec v Moulin de la Galette, Snídaně veslařů, Červnový den.

Edgar Degas, malíř divadla, hudebníků, baletek, dostihů či kaváren. Jeho tvorba je okouzlující, každý detail malby dokonalý, snažil se zachytit dynamiku pohybu, jeho pestrost. Dlouze studoval každou linii, každý sval, každou pózu. S impresionisty má společné zachycení okamžiku, ale on maloval věci podle paměti. Ke konci života měl Degas problémy se zrakem, kvůli kterým přestal malovat a začal se věnovat sochařství. Udělal krásné sošky koní, ženských aktů a baletek. Nejznámější je soška Čtrnáctileté tanečnice, která je považována na zásadní dílo moderního sochařství. Dílo – Baletní škola, Dostihy, Po koupeli, Defilé.

Impresionismus se v českých zemích objevil hlavně mezi mladou nastupující generací, především v krajinomalbě. Tvůrci se snažili povznést české výtvarné umění na úroveň světové moderní scény. Svým vlastním pojetím malby patřil k nejdůležitějším českým osobnostem impresionismu Antonín Slavíček. Maloval Prahu a její kouzelnou atmosféru, a stal se např. autorem cyklu Katedrála sv. Víta, kde tak jako Monet zachytil krásu místa a jeho proměny v čase. K dalším zástupcům patřil Václav Radimský, který byl členem Barbizonské školy, kde se s impresionismem seznámil, dále Joža Uprka, v jehož malbě se objevila národnostní témata.  Dalším důležitým zástupcem českého impresionismu je Antonín Hudeček, v jehož díle se objevují prvky melancholie, ale i realismus.  

Impresionisté byli průkopníci moderního umění a těžko dnes můžeme říct, jestli by se umění vyvíjelo stejným, moderním směrem bez jejich přispění. Měli velký podíl na proměně malby, její techniky, barevnosti a záznamu. Jejich díla jsou okouzlující, překrásná a nejen proto jsou dnes tolik ceněná a oblíbená mezi sběrateli a diváky.

Zdroje: www.impresionismus.cz

Průměrná známka : 0

Hodnotilo 0 uživatelů

čtěte také