Historie akcí izraelského Mosadu - díl I.

Historický průřez akcemi izraelské tajné služby od jejího založení až po současnost.

Mosad je zpravodajská služba Izraele s vnějším polem působnosti (tj. rozvědka). Oficiálně vznikl 2. března 1951, svou činnost zahájil 1. dubna 1951. Původní název Mosadu („Institutu“) zněl Institut pro koordinaci (Ha-Mosad le-Teum), svůj nynější název získal v roce 1963. Do jeho kompetence spadá sběr informací, plánování a provádění zvláštních operací mimo území Státu Izrael a dále pak koordinace všech aktivit zpravodajských služeb Izraele v zahraničí (podobnou funkci plní CIA ve Spojených státech amerických nebo k MI6 ve Spojeném království).


Centrála Mosadu sídlí v Tel Avivu. V čele stojí ředitel, který je přímo zodpovědný premiérovi, protože Mosad nepodléhá kontrole izraelského parlamentu (Kneset).

V Mosadu pracuje přibližně 1200 zaměstnanců (např. koncem roku 1980 jich měl až 2000). Mossad je civilní služba a neužívá vojenské hodnosti. Přesto je mezi zaměstnanci hodně důstojníků. Své hodnosti ale získali při službě v Izraelských obranných silách (IOS).


Mosad je rozdělen do osmi oddělení:

• Plánování a koordinace operací
• Sběr informací
• Politická činnost a styky (styky s cizími zpravodajskými službami a se státy, s nimiž nemá. Izrael oficiální styky)
• Lidské zdroje, finance, logistika a bezpečnost
• Výcvik
• Výzkum
• Zvláštní operace (hebr. Metsada) (atentáty, polovojenské operace, sabotáže a psychologická válka)
• Technika

1951

První velká pohroma nově vzniklého Mosadu. V Iráku bylo zatčeno více než 80 Židů, kteří vytvořili rozsáhlou síť převážející irácké Židy do Izraele. Před soudem stanulo 28 Židů a devět Arabů, kteří byli obviněni ze špionáže, nelegálního vyzbrojování a pumových útoků proti židovským cílům v Iráku (ve snaze donutit irácké Židy k vystěhování vytvořením atmosféry strachu). Přes snahu Židovské agentury o jejich záchranu byli dva z obžalovaných odsouzeni k smrti (a oběšeni), 17 obžalovaných odsouzeno k různým trestům odnětí svobody a 18 osvobozeno. Dalším důsledkem bylo zhroucení dosud úspěšné infiltrace do velení irácké armády.

Tzv. „Grossova aféra“. V roce 1951 přišla Šin Bet s tvrzením, že jeden z nejlepších agentů nově vzniklého Mosadu pracuje pro Egypt. Mosad to popřel, ale Šin Bet přinesl důkazy. Gross přivezen do Izraele a odsouzen.


1952

Sbližování se s CIA. Mosad poskytuje Američanům informace o zemích Východního bloku (získané od Židů, kteří ze sovětského bloku emigrovali). Šéf Mosadu ten rok poprvé navštívil oficiálně USA.


1954

V Egyptě byli pozatýkáni členové špionážní a diverzní sítě Mosadu, kteří v rámci operace Suzannach provedli několik bombových útoků proti americkým a britským cílům. Moše Marzouk a Šmuel Azzár byli popraveni, další členové sítě byli odsouzeni k trestům odnětí svobody (odsouzení na doživotí byli v roce 1967 vyměněni za egyptské válečné zajatce). Tento incident později v Izraeli vyústil v tzv. Lavonovu aféru.


1956

Mossadu (dle některých tvrzení kontrarozvědce Šin Bet) se podařilo získat kompletní Chruščovův projev „O zločinech stalinismu“ (dokument byl ukraden z pozůstalosti generálního tajemníka PSDS Bolesława Bieruta jeho náměstkem; všechny komunistické strany Východního bloku dostaly opis tohoto tajného referátu), díky čemuž se svět o něm dozvěděl (kromě Mosadu jej uveřejnila ještě KSJ). Text tajného projevu byl oficiálně přiznán až za éry Gorbačova.


1961

Únos A. Eichmanna z Argentiny a předání do Izraele k soudu (viz též únos Adolfa Eichmanna)


1962–63

Získání informací o bývalých nacistických vědcích vyvíjejících rakety pro Egypt. Následovala rozsáhlá kampaň (operace Damokles) proti těmto vědcům (jeden z nich pravděpodobně zavražděn). Vše skončilo zatčením některých agentů ve Švýcarsku.


1965

Mosad zapleten do únosu a vraždy marockého opozičního politika Ben Barky


1967

Získání nepoškozeného stíhacího letounu MiG 21 - získání informací o egyptských, syrských a jordánských leteckých základnách, které posloužily ke zničení 80 % leteckých sil těchto zemí izraelským leteckým útokem během Šestidenní války.


1970–73

Boj proti palestinským teroristickým skupinám, zejména v Evropě. V roce 1972 došlo v Mnichově na olympiádě k zavraždění 11 izraelských sportovců palestinskou organizací Černé září. Mosad v dalších letech postupně likvidoval všechny osoby, které byly (či se Mosad domníval, že byly) ve vedení Černého září. V roce 1973 zabili příslušníci Mosadu v Lillehammeru nevinného marockého číšníka, o němž si mysleli, že patří k Černému září. Šest agentů Mosadu bylo následně norskou policií zatčeno a odsouzeno.


1973

Mosad neupozornil na chystaný egyptsko-syrský útok proti Izraeli (Jomkippurská válka) (přestože měl o chystaném útoku zprávy), následovalo zničení většiny izraelských pozic. Teprve v průběhu války se výkon izraelských zpravodajských služeb zlepšil.

Při akci „Jaro mládí“ se v Bejrútu vylodilo izraelské komando a zlikvidovalo tři vedoucí představitele Organizace pro osvobození Palestiny (OOP).


1976

Zpravodajská podpora operace Kulový blesk, při němž izraelské komando osvobodilo rukojmí a zlikvidovalo palestinské únosce v uneseném letadle na letišti Entebbe v Ugandě.


1979–81

V roce 1979 agenti Mosadu vyloupili skladiště francouzské jaderné elektrárny a zcizili (a následně výbuchem zničili) připravované jádro pro iráckou atomovou elektrárnu budovanou Francií, v roce 1980 byl v hotelu v Paříži zavražděn člen irácké komise pro jadernou energetiku. V roce 1981 izraelské stíhací bombardéry zaútočily na jadernou elektrárnu v iráckém Al-Tuwejtu. Mosad od začátku s akcí nesouhlasil (stejně jako další izraelské zpravodajské služby).




Zdroj: Wikipedia

Průměrná známka : 10

Hodnotilo 1 uživatelů

čtěte také