Během 19. století Britské impérium rozšířilo neskutečným způsobem svoji říši. Velká Británie obsadila více území než kterýkoliv stát v minulosti. Pojďme si připomenout, jak obrovské toto impérium bylo.
Od ukončení napoleonských válek v roce 1815 do vypuknutí první světové války v roce 1914 získala Velká Británie tolik nových kolonií, že se její říše rozkládala doslova po celém světě. Po smrti Viléma IV. (1837) přešla anglická koruna na jeho neteř Viktorii, které bylo v té době 18 let. Na anglickém trůnu setrvala 63 let a stala se tak nejdéle vládnoucím panovníkem v britských dějinách. Během její vlády dokázala Velká Británie kontrolovat svou rozlehlou říši díky nadvládě nad moři a světovými obchodními cestami.
V průběhu 19. stol. byla britská námořní síla neporazitelná a její lodě neustále hlídkovaly v blízkosti zemí, které patřily k říši. Britské impérium se rozkládalo na obou polokoulích, proto se mu říkalo "říše, nad níž slunce nikdy nezapadá." Kolonie v Karibské oblasti, Africe, Asii, Austrálii a Tichém oceánu byly řízeny z Londýna a vládl jim britský panovník. Do britských rukou se dostaly strategické přístavy, např. Gibraltar, Hongkong, Singapur, Aden a jiné. Velká Británie kontrolovala i životně důležité obchodní cesty, např. námořní cestu kolem Kapského Města do Indie nebo Suezským průplavem (přes Egypt) k plantážím kaučukovníku a koření v jiihovýchodní Asii.

Královna Viktorie
Impérium poskytovalo Britům průmyslové suroviny a britská poptávka po koloniálních produktech, např. hedvábí, koření, kaučuku, bavlně, čaji, kávě a cukru vedla k postupnému obsazování mnoha zemí.
Indie se stala příkladem země, do níž přišli Britové za obchodem a ovládli ji. Byla nejcennější kolonií říše. V roce 1850 byla Indie pod nadvládou britské Východoindické společnosti a po povstání v roce 1857 se dostala pod správu britské vlády, která v Indii uplatňovala opatrnější politiku. Britští úředníci ponechali kontrolu zdejších záležitostí místním vládcům.

Památník královny Viktorie - v pozadí Buckinghamský palác , který se stal právě nástupem královny Viktorie na trůn hlavním královským sídlem.
Britové si v roce 1882 podrobili Egypt, aby mohli kontrolovat Suezský průplav - cestu do Indie. Po povstání v jižním Egyptě, které vedl náboženský vůdce Mahdí (Muhammad Ahmad), pronikla Velká Británie v roce 1898 do Súdánu. Britové si vytvořili po celé řiši obchodní spojení - v každém přístavu působil agent, který organizoval přísun místních produktů na vývoz a připravoval trhy pro britský dovoz. Britské válečné loďstvo chránilo zájmy říše a bdělo nad bezpečností námořních cest.
Britský vliv se rozšířil do osad Střední a Jižní Ameriky a do Číny, kde byly obchodní pobočky. Královna Viktorie, která se v roce 1877 stala císařovnou Indie, horlivě podporovala zahraniční politiku koloniální expanze a upevňování říše. Na území, jež patřila k britské říši, přišlo mnoho Britů a tyto země postupně dostaly větší svobodu a podíl na řízení státu. Mnohé kolonie, zejména Kanada, Austrálie a Jižní Afrika, se staly spíše dominii než koloniemi a získaly určitou míru samosprávy. (dominium = označení samostatných států členů britského Společenství národů).
Koncem 19. století se začaly některé země vymaňovat z britské nadvlády. V roce 1867 zaručila britská vláda Kanadě statut dominia a v roce 1901 dostala statut dominia Austrálie; obě země zůstaly součástí britské říše. Postupné uvolňování svazku s britskou říší odráželo skutečnost, že Velká Británie už nebyla vedoucím průmyslovým státem světa. Předběhly ji USA a Německo a jen mírně za ní zaostávaly Francie a Rusko.

Důležitá data:
1824 V Brisbanu v Austrálii vznikly trestné kolonie
1829 Velká Británie vznesla nárok na Západní Austrálii
1837 Viktorie se stala anglickou královnou
1850 Zákon o australských koloniích dal Austrálii rozsáhlou autonomii
1852 Nový Zéland dostal ústavu
1857 Počátek indické vzpoury proti britské nadvládě
1867 Akt o Britské Severní Americe zaručil Kanadě vlastní vládu
1875 Velká Británie koupila kontrolní balík akcií Suezského průplavu
1877 Královna Viktorie se stala císařovnou Indie
1884 Velká Británie obsadila jihovýchodní část ostrova Nová Guinea
1890 Zanzibar se stal britským protektorátem
1901 Nový Jižní Wales, Queensland, Viktorie, Jižní Austrálie, Západní Austrálie a Tasmánie vytvořily Australský svaz
1901 Zemřela královna Viktorie
1907 Nový Zéland se stal britským dominiem
![]() |
![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]()
|
| Průměrná známka : 8.7142857142857 |
| Hodnotilo 7 uživatelů |