Karel IV. - král, císař a otec vlasti

Jen málo panovníků se do historie Čech i celé Evropy zapsalo tak významně, jako Karel IV. Pojďme se společně projít historií a připomenout si to nejzajímavější z období Karlovy vlády.

Karel IV., který se však původně jmenoval Václav, byl nejstarším synem Elišky Přemyslovny a krále Jana Lucemburského. V jeho sedmi letech jej otec odvezl do Francie, aby se zde u královského dvora vzdělával. Zde také Václav přijal po svém strýci, francouzském králi z rodu Kapetovců, druhé jméno Karel. Byl zde také už ve svém mládí oženěn se svou první manželkou Blankou z Valois.

Cíl Jana Lucemburského byl splněn, Karel se u dvora naučil číst a psát, což bylo v té době výsadou jen několika evropských panovníků, a mimo to se naučil i několik jazyků - latinu, němčinu, italštinu a francouzštinu. Češtinu za svůj pobyt ve Francii úplně zapomněl, po návratu se ji však opět naučil, Čechy měl totiž Karel po celý svůj život v lásce, ani Francie ani Německo pro něj nebyly tím pravým domovem.

Počátky Karla u moci

Již v roce 1334 mu jeho otec jako markraběti moravskému svěřil správu českých zemí. Za deset let, v roce 1344 dosáhl prvního významnějšího úspěchu - došlo k povýšení pražského biskupství na arcibiskupství. České země se tak z církevního hlediska osamostatnily. Prvním arcibiskupem pražským se stal Arnošt z Pardubic, který byl Karlovým přítelem a rádcem.

V roce 1346 byl Karel IV. zvolen králem Svaté říše římské, ve své době bezpochyby nejsilnějšího státu Evropy. Zhruba o měsíc později zemřel Jan Lucemburský a Karel IV. se tak stal i českým králem. Ještě než byl korunován, nechal pro tento akt zhotovit novou královskou korunu, kterou nechal osadit drahokamy a perlami. Tato koruna byla zasvěcena patronovi českých zemí, svatému Václavovi, a je tedy nazývána svatováclavská. Až do dnešní doby je jedním z korunovačních klenotů a je tak součástí českého státního pokladu. Uložena je v katedrále svatého Víta na Pražském hradě. V době Karlově však byly korunovační klenoty uloženy na hradě Karlštejn, který nechal Karel vystavět právě jako úkryt pro královské poklady.

Období největší slávy

Mimo již zmíněný hrad Karlštejn nechal Karel IV. vystavět i další stavby, které se dochovaly dodnes. Jednou ze staveb je Karlův most, který spojuje břehy Vltavy v Praze. Tento most byl vystavěn na místě dřívějšího kamenného Juditina mostu, který však strhla velká povodeň. Karlovo jméno však nese až od roku 1870. Dále Karel založil Nové Město pražské, jehož střed - Karlovo náměstí - je největším náměstím v Evropě. V roce 1348 byla založena pražská univerzita, jedna z nejvýznamnějších univerzit v Evropě, která dodnes nese jméno Univerzita Karlova. Je nejstarší univerzitou, která vznikla severně od Alp a východně od Rýna. Na Pražském hradě nechal vybudovat nový královský palác a za jeho vlády byla zahájena také výstavba katedrály svatého Víta.

Velmi významné bylo také rozšíření českého území za Karlovy vlády. Karel IV. byl po svém otci dobrým diplomatem, území nechtěl získávat pomocí válek. Většinu území tak získal jednáním, koupí, ale také díky svým 4 sňatkům. Stát, který vznikl přidružením všech takto získaných území, se nazýval země Koruny české. Do tohoto státu tak patřilo České království, Moravské markrabství, Slezsko, Horní a Dolní Lužice, Braniborsko a několik dalších území.

Vrcholem Karlovy slávy bylo jmenování římským císařem v roce 1355.

Jak jsem již zmínil, během svého života měl Karel IV. celkem čtyři manželky. Byly jimi Blanka z Valois, Anna Falcká, Anna Svídnická a Eliška Pomořanská.

Karel IV. zemřel v roce 1378. České země tímto datem ztratily svého nejvýznamnějšího panovníka celého tehdejšího, ale i následného období. To, že Karel byl velmi významným, věděli už i jeho současníci. Již při pohřbu byl Karel označen za Otce vlasti. Nazval jej tak jeho přítel Vojtěch Raňkův z Ježova, profesor na francouzské Sorbonně. Na trůn se po jeho smrti dostal jeho nejstarší syn Václav IV.

Význam Karla IV. pro Česko je obrovský - za jeho vlády se ze zuboženého Českého království stalo moderní centrum Evropy, Praha se stala sídelním městem Svaté říše římské, celá země zažívala neobyčejný hospodářský, umělecký a kulturní rozvoj.

Zdroje: wikipedia.cz, Dějepis 7 (V. Válková)

Průměrná známka : 10

Hodnotilo 2 uživatelů

čtěte také