Doba husitská - díl I. - Mistr Jan Hus

Osobnost, díky které máme 6. července v práci volno... To je bohužel jediná informace, kterou většina Čechů odpoví na otázku: „Kdo byl Mistr Jan Hus?". Ve svých článcích bych proto rád problematiku Jana Husa a husitství více přiblížil, aby tato osobnost českých dějin neupadla v úplné zapomnění.

Ke konci středověku se poměry v katolické církvi začínaly čím dál více měnit a vyhrocovat. Stále více přibývalo i samotných duchovních, kteří církev začali kritizovat. Někteří jako celek, jiným se nelíbily jen určité myšlenky či „zákony".

Jedním z největších a nejvýznamnějších kritiků tehdejší doby byl český univerzitní mistr a později také rektor Univerzity Karlovy Jan Hus. Narodil se v roce 1369 nebo 1370 v Husinci. Je s největší pravděpodobností autorem reformy pravopisu, která odstranila spřežky a zavedla do české abecedy diakritiku.

Jan Hus byl výborným řečníkem. Od roku 1402 působil jako křesťanský kazatel v Betlémské kapli v Praze. Na jeho kázání přicházely tisíce lidí, a to nejen z Prahy, ale i z jejího okolí. Jan Hus musel prokázat velkou odvahu, chtěl-li veřejně kritizovat jak papeže, tak i celou církev. Mohl se však spolehnout na plnou podporu tehdejšího krále - Václava IV. (syn Karla IV.), nehrozilo mu tak velké nebezpečí. Nejčastěji kritizoval celkový mravní úpadek v církvi.
Později (kolem roku 1412) začal Hus kritizovat prodej odpustků. Tím už si krále proti sobě popudil, jelikož církev králi za povolení prodeje odpustků slíbila finanční odměnu. Pro Prahu to znamenalo zákaz vykonávání bohoslužeb, křtů, pohřbů a svateb, dokud se zde bude Hus zdržovat. Hus proto raději odešel kázat na venkov.

Král Václav IV. nechtěl Husa vydat církevnímu soudu, jelikož si byl jist, že by jej soud odsoudil jako kacíře. V Čechách tedy Janu Husovi zatím nebezpečí nehrozilo. V roce 1414 dostal Mistr Jan Hus pozvání na koncil do Kostnice na břehu Bodamského jezera. Důvodem byla možnost obhájit své názory. Koncil zorganizoval Zikmund Lucemburský - nástupce a bratr Václava IV. Zikmund vystavil Janu Husovi tzv. ochranný glejt na cestu do Kostnice. Také v případě uvěznění měl mít možnost alespoň tří obhajob u koncilu.

Vše však bylo zbytečné. Zikmund sice žádal Husovo propuštění, avšak zároveň chtěl pomoci vyřešit dlouholetý problém v církvi a ustoupil. Celý koncil byl už předem rozhodnut, jak s Husem naloží. Jan Hus nakonec nedostal ani jednu možnost obhájit své učení a názory. Mohl jen odpovídat „ano" nebo „ne" na otázky, které mu byly kladeny. Ve vězení Hus složil několik spisů - O pokání, O milování Boha, O třech nepřátelích člověka, O smrtelném hříchu, O přikázání Páně a modlitbě, O manželství a O svátosti oltářní. Dostával zde i dopisy z Čech a byly mu umožněny návštěvy. Jelikož Hus stál pevně ve svých názorech a odmítl své myšlenky odvolat, byl prohlášen za kacíře a na posledním sněmu celého koncilu 6. července 1415 byl upálen.

V roce 1999 prohlásil papež Jan Pavel II., že lituje kruté smrti Jana Husa a uznal ho jako reformátora církve. Některé Husovy názory jsou dodnes katolickou církví vnímány jako teologicky vadné. Datum jeho upálení se stalo českým státním svátkem. K jeho odkazu se hlásili husité a později i další církve a společnosti vzešlé z reformace.

O tom, jaké následky v českých zemích mělo Mistrovo upálení, zase někdy příště...

 Zdroje: wikipedia.cz, Dějepis 7 (V. Válková, SPN)

Průměrná známka : 0

Hodnotilo 0 uživatelů

čtěte také