Odbojová skupina Tři králové - díl II.

Další díl seriálu o hrdinech československého odboje vám přiblíží osudy nejen Václava Morávka, o němž pojednávala předchozí část článku, ale i jeho blízkých spolupracovníků a spoluhrdinů Josefa Balabána a Josefa Mašína. Právě tito tři byli nazýváni jako Tři králové.

Tři králové... Právě tak byla skupina nazývána. Jména jejich členů Balabán, Mašín, Morávek se stala pojmem. Právě oni vybudovali výkonnou zpravodajskou ústřednu. Svými statečnými činy si dokázali sjednat respekt i na samotném gestapu. Pod tímto názvem je vedlo i III. oddělení pražského gestapa, které mělo na starosti kontrašpionáž. Ustavilo dokonce zvláštní skupinu v čele s gestapákem Oskarem Fleischerem s úkolem dopadnout "tři krále".

Nejen že předávali cenné informace Londýnskému exilu, stáli také v čele diverzních akci. Bomby sestrojené jejich spolupracovníky a odeslané do Berlína způsobily pověstné dva bombové atentáty.

První z nich v lednu 1941 úspěšně zasáhl německé ministerstvo letectví a policejní ředitelství. Druhý atentát byl proveden v únoru 1941 na berlínském Anhaltském nádraží a byl zaměřen na vlak "druhého muže Třetí říše" Heinricha Himmlera, který unikl smrti jen náhodou. Pokus o atentát na říšského vedoucího SS Himmlera vyvolal v nejvyšších nacistických kruzích mimořádný rozruch.

Kromě toho shromažďovala skupina Tří králů nepředstavitelné množství zbraní, podílela se na vydávání ilegálního časopisu "V boj". Tento časopis sám Morávek distribuoval i na pražskou ústřednu gestapa v Petschkově paláci, tímto svým kouskem přiváděl k zuřivosti Oskara Fleischera.

Dále skupina vytvářela podzemní sítě spolupracovníků a pomáhala ostatním odbojářům (mimo jiné umožnila zmizet z Protektorátu nepolapitelnému Janu Smudkovi).

Zpravodajská činnost

Ale nejdůležitější byla zpravodajská činnost. Právě Morávek měl zajišťovat jeden z nejdůležitějších úkolů, kterým byl odboj pověřen českými zpravodajci v Londýně, a to setkávat se a získávat informace od významného spolupracovníka československé rozvědky. Tímto spolupracovníkem, známým jako agent A-54, nebo René, či Eva, byl rezident německého Abwehru Paul Thümmel.  Již od třicátých let spolupracoval tento agent s českými zpravodajci a díky němu se podařilo např. převést cenný zpravodajský archiv včas do Londýna. Zprávy předával Václav Morávek do Anglie prostřednictvím vysílaček domácího odboje a posléze i vysílačkami parašutistů dopravených sem i pro tento účel z Anglie. Pro československou exilovou vládu v Londýně měly zprávy zásadní význam.

Heroický boj podplukovníka Mašína

V dubnu roku 1941 byl nejprve vlákán do léčky  gestapa velitel skupiny podplukovník Balabán. Při tvrdých výsleších vydržel a nezradil. Nakonec byl popraven 3. října 1941.

V květnu se pak gestapáci dostali na stopu ilegálního bytu v Nuslích. Tam bydlel Morávek s falešnými doklady, znějícími na jméno Jiří Uher, později se tu pod svým skutečným jménem přihlásil telegrafista skupiny František Peltán. Gestapo se jim dostalo na stopu a přepadlo nuselskou garsoniéru právě ve chvíli, kdy Mašín, Morávek a Peltán vysílali. Poté se obětoval podplukovník Mašín, který kryl střelbou Morávka a Peltána, aby mohli zničit depeše, šifrovací klíče a opustit ilegální byt.

Mašín prudce rozrazil dveře a vystřelil na prvního gestapáka nejblíže dveřím. Toho zasáhl do břišní oblasti. Mezitím Mašína kryl střelbou ze dveří Morávek. Tomu se však naneštěstí vzpříčil náboj v hlavni. Toho využil další gestapák, který Mašína postřelil, ten se skácel na rohožku. Okamžitě se na něj několik gestapáků vrhlo. Při rvačce upadl Mašín ze schodiště a při pádu si zaklínil nohu mezi zábradlí, což zapříčinilo její zlomení v bérci. Mašín ještě naposledy pokusil se zastřelit, v tom mu však bylo zabráněno. Zbraň však pevně svíral v ruce a teprve až když mu gestapáci prostřelili zápěstí, jeho sevření povolilo. Ve vážném stavu byl Mašín převezen sanitkou do SS lazaretu v Podolí. Morávek ještě stihl přirazit dveře gestapákům před nosem. Ti dveře rozmlátili sekyrou. Zraněného Mašína gestapáci zatkli a Morávek s Peltánem sjeli ze třetího patra po drátěném laně na dvůr a kolem Tylova divadla v Nuslích se jim podařilo uprchnout. Morávek si přitom uřízl o uzlík na lanu levý ukazovák a Peltán si zranil obě nohy.

Mašín byl později převezen do pankrácké věznice, kde byl pod neustálým dozorem. Během tvrdých výslechů neprozradil ani  jediné jméno, které by mohlo pomoci odhalit gestapu neznámé spolupracovníky odboje. Přesto že byl velmi krutě mučen, byl jedním z mála zatčených, kdo se v Petschkově paláci s gestapáky pral. Gestapáci k němu chodili minimálně po dvou a k výslechu byl přiváděn ve svěrací kazajce. Několikrát se také neúspěšně pokusil o sebevraždu, naběhnutím hlavou na radiátor, nebo se pokusil si prokousat tepny na zápěstí. Během ročního pobytu na Pankráci a po četných krutých výsleších zcela ztratil svou lidskou podobu - přišel o všechny vlasy a tělo mu pokrývaly hnisavé rány. Při nátlaku, kterému byl vystaven, dokázal zapřít i vlastní manželku, kterou gestapo také drželo v pankrácké věznici a surově vyslýchalo. Zemřel 30. června 1942 před popravčí četou na kobyliské střelnici.

Morávek se pokusil několikrát Mašína osvobodit, ale plány bohužel nevyšly. Pokoušel se také  navázat spojení s Londýnem, aby byli Mašín a Balabán s Němci vyměněni ovšem bezvýsledně...

Bezvýchodná situace

Bilance roku 1941 byla z Morávkova pohledu strašlivá a situace se stávala bezvýchodnou.  Při úderech gestapa ztratil během tohoto roku své nejbližší spolupracovníky a radiostanice. Nezbylo mu nic jiného než se pokusit  napojit se na jiné odbojové skupiny.

Ovšem boj nevzdal. Když se z oblohy nad republikou snesl v říjnu 1941 první paradesantní výsadek PERCENTAGE, byl Morávek u toho. V roce 1942 se mu podařilo také napojení na sokolskou odbojovou organizaci, setkal se také s paraskupinou Silver A, jejíž radista Potůček na vysílačce LIBUŠE vysílal z lesů nedaleko obce LEŽÁKY. Prokázáno je také jeho setkání s paraskupinou Antropoid, která provedla známý atentát na zastupujícího říšského protektora Reynharda Heydricha. S parašutisty se naposledy setkal i v den své smrti.

Složitější situaci zažíval v kontaktu s agentem A-54, po kterém gestapo páslo, nakonec se gestapu podařilo Paula Thümmela usvědčit. Po prvním zatčení se mu ještě podařilo vyváznout. Dokonce uděloval svým vyslýchajícím cenné rady a postřehy. Poté byl zatčen znovu, tentokrát se přiznal ke spolupráci s odbojem a slíbil, že pomůže gestapu Morávka dopadnout. Zároveň varoval Morávka, že jejich spojení je v ohrožení, ale skutečnou situaci Morávkovi nepřiznal. Požadoval po Morávkovi falešné doklady, peníze a úkryt před gestapem a pozdější odchod do zahraničí.

Morávek se dostával do stále bezvýchodnější situace. Vysílačka SPARTA I, která vysílala zprávy do Londýna byla odhalena, spoustu spolupracovníků bylo pozatýkáno, někteří promluvili, tudíž gestapo získávalo další jména a další adresy ilegálních bytů. Morávek byl bez spojení s Londýnem, bez peněz, které by mu pomohly agenta A 54 ukrýt. I když se nakonec peníze podařilo sehnat a měl Thümmela ukrýt, k ničemu už nedošlo. Smyčka se stáhla...

Zdroje:

Někomu život, někomu smrt, Vojenské osobnosti československého odboje 1939 - 1945 (Čvančara), Tři kontra gestapo (Kettner, Jedlička), Zatím dobrý (J. Novák)

http://www.smirice.eu/valka/lide/rezkova.htm, http://militaryzone.cz, http://wikipedia.cz

Průměrná známka : 10

Hodnotilo 1 uživatelů

čtěte také