Odbojová skupina Tři králové – díl I. – Pobožný pistolník

"Věřím v Boha a ve své pistole." Muže, který se proslavil tímto výrokem,  pamětníci na jedné straně považovali za tichého filozofa, který si, pokud to jen trochu bylo možné, každý večer četl ve své Bibli kralické, ale na straně druhé proslul nevšední odvahou a drzými kousky, které prováděl. Ten, který po kapsách nosil  vždy dvě pistole devítky s několika zásobníky a nebál se je bezchybně použít. Právě tyto dva rysy jeho chování mu vysloužily přezdívku POBOŽNÝ PISTOLNÍK.

Ten, jehož odvaha a rozvaha se stala pověstnou, se dostal z několika bezvýchodných situací, než jej zastihla smrt. Právě o něm se dodnes vyprávějí skazky. Právě on se stal legendou. Nahlédněte se mnou do životních osudů tohoto neobyčejného muže, nositele Čs. válečného kříže 1939, Řádu M. R. Štefánika II. třídy, od jehož hrdinské smrti příští rok uplyne 70 let...

Leon, Ota, Vojta, Procházka, i to byla jména, která používal ON štábní kapitán Václav Morávek.  Ano, právě o něm je řeč.  Pro některé jméno docela neznámé, ale zasvěceným se vybaví další  jména: podplukovník Josef Balabán a podplukovník Josef Mašín. Tato trojice je v historických souvislostech známá  také jako Tři králové. Nejslavnější nejen zpravodajská skupina odbojové organizace Obrany národa.

Mladý voják

Václav Morávek se narodil 8. srpna 1904 v Kolíně. Po maturitě na gymnáziu v roce 1923, vykonal vojenskou prezenční službu v Terezíně, pak nastoupil na Vojenskou akademii v Hranicích na Moravě. Svá studia zde ukončil úspěšně v roce 1925 v hodnosti poručíka. Svou důstojnickou kariéru započal u 107. dělostřeleckého pluku v Olomouci. A poté následoval jeden úspěch za druhým. V roce 1929 byl povýšen na nadporučíka. Roku 1933 byl jmenován velitelem remontního oddělení 7. polní dělostřelecké brigády. O dva roky později byl povýšen na kapitána. A během mobilizace v roce 1938 opět povýšen do hodnosti štábního kapitána.

Určitě by na hodnostním žebříčku postupoval nadále, ale přišel březen 1939 a okupace zbytku Československé republiky německým vojskem.

Věrni zůstaneme

Jako voják, který chtěl dostát své přísaze a vlastenecké povinnosti, se pokusil, jako mnozí další mladí muži, o ilegální přechod hranice do Polska, které bylo přestupní stanicí do zahraniční armády. Bohužel nebo bohudík se tento útěk nezdařil.

Mladému demobilizovanému vojákovi nezbylo nic jiného než se vrátit zpět do rodného Kolína. Krátkou dobu pracoval jako tajemník kolínského pracovního úřadu, ale už tehdy se napojil na převážně důstojnickou odbojovou organizaci Obrana národa, která tou dobou vytvářela ve svém rámci malou skupinu, jež měla plnit zpravodajské a diverzně destrukční akce. Proto v roce 1940 odešel do ilegality, získal  doklady na několik falešných jmen např. Ota Procházka, Jiří Uher, Mirek Novák. A jako vynikající střelec (předválečný několikanásobný mistr Československé armády ve střelbě z pistole) byl pro skupinu cennou posilou.

V příštím díle se dočtete o spoluhrdinech Morávka - Josefu Balabánovi a Josefu Mašínovi, tedy o celé skupině Tři králové.

Zdroje:

Někomu život, někomu smrt, Vojenské osobnosti československého odboje 1939 - 1945 (Čvančara), Tři kontra gestapo (Kettner, Jedlička), Zatím dobrý (J. Novák)

http://www.smirice.eu/valka/lide/rezkova.htm, http://militaryzone.cz, http://wikipedia.cz

Průměrná známka : 0

Hodnotilo 0 uživatelů

čtěte také