Nacistická mocenská elita - díl I.

05.09.2009 - Jan Švehla
Přečteno : 4889x
Počet komentářů : 3
Dějiny, historie / 2. světová válka

Špičky nacistické mocenské elity ve dvoudílném informativním seriálu. V dnešním díle si představíme Hitlera, Goebbelse, Bormanna, Himmlera nebo Speera.

Druhá světová válka byla jednou z nejčernějších kapitol lidských dějin. Nenávist, vyvražďování a touha po moci byla podle slov tehdejších obyvatel přímo hmatatelná. Bylo až neuvěřitelné, kolik fanatických šílenců se sešlo při vedení NSDAP a následně třetí říše. Tento dvoudílný článek by vám měl poskytnout krátký exkurz do minulosti a seznámit vás se zrůdnou nacistickou mocenskou elitou.

Adolf Hitler - * 20. 4. 1889, † 30. 4. 1945 - německý politik, nacistický diktátor 1933 – 45, válečný zločinec. Nespokojenost s postavením Německa a jeho územními ztrátami v důsledku versailleské mírové konference včetně poměrů ve výmarské republice jej po demobilizaci přivedla k politice. Vstoupil do Německé dělnické strany (DAP), 1921 inicioval změnu jejího názvu na NSDAP a stal se jejím předsedou. V roce 1923 se v Mnichově pokusil o puč, po nezdaru zatčen, odsouzen a vězněn – ve vězení napsal Můj boj (Mein Kampf), programový spis, v němž prezentoval svůj antisemitismus, rasismus, představy o vůdčí roli Germánů a o tzv. životním prostoru. V roce 1926 založil osobní policii SS. Ve volbách v létě 1932 získala NSDAP 37,4 % hlasů. 31. 1. 1933 byl Hitler jmenován říšským kancléřem. V boji za samovládu použil všechny prostředky, likvidoval své politické protivníky (požár říšského sněmu 1933), zbavil se nepohodlných vůdců SA (tzv. noc dlouhých nožů 1934). Po Hindenburgově smrti v srpnu 1934 vyhlásil konec republiky a začátek budování třetí říše, sebe sama pak vůdcem národa. Stal se i vrchním velitelem armády. Budoval systém jedné strany, vševládný policejní režim, v zahraniční politice postupně, v podstatě bez odporu (politického appeasementu), revidoval versaillskou mírovou smlouvu (obnova branné moci 1935, obsazení Porýní 1936, anšlus Rakouska 1938, rozbití ČSR 1938 – 39). V létě 1939 uzavřel dvě smlouvy se SSSR a 1. 9. 1939 napadl Polsko, což vyvolalo rozpoutání 2. světové války. Zpočátku měl velké úspěchy (obsadil téměř bez odporu celou Evropu), koncem léta 1940 (bitva o Anglii) a zejména přelomu 1942 – 43 (bitva u Stalingradu) došlo ke zlomu. Hitler nastolil brutální totalitní režim a teror, mnohdy se souhlasem velké části německého obyvatelstva. V červenci 1944 unikl pokusu o atentát a začal ztotožňovat svůj osud s osudem státu. Na konci války, po vstupu sovětské armády do Berlína, spáchal sebevraždu.

Martin Bormann - * 17. 6. 1900, † asi 2. 5. 1945 - německý politik. V roce 1922 vstoupil do nacistického hnutí. Od 1928 v říšském vedení nacistické strany, 1943 osobní sekretář A. Hitlera. Postupně kontroloval celý stranický aparát NSDAP; jeho osobní kontakt s Hitlerem mu zajišťoval postavení druhého muže ve státě. V roce 1945 zmizel (ani jeho tělo se nenašlo). 1946 norimberským soudem v nepřítomnosti odsouzen k trestu smrti. 1954 prohlášen za mrtvého.

Joseph Paul Goebbels - * 29. 10. 1897, † 1. 5. 1945 - německý politik, hlavní ideolog nacismu. Obávaný demagog, v letech 1927 – 34 vydavatel protidemokratického časopisu Der Angriff (Útok). 1933 – 45 jako ministr osvěty a propagandy zcela ovládl rozhlas, tisk a veškerou německou oficiální kulturu; prosazoval zejména mýtus Vůdce a antisemitismus. Od 1943 říšský komisař pro totální mobilizaci se zvláštními pravomocemi; zahájil propagandu totální války. 1945 několik hodin před dobytím říšského kancléřství usmrtil své děti a spolu s manželkou spáchal sebevraždu.

Rudolf Hess - * 26. 4. 1894, † 7. 8. 1987 - německý politik. Za studií v Mnichově se 1920 sblížil s A. Hitlerem. V roce 1923 byl za účast na mnichovském puči uvězněn. 1933 zástupce A. Hitlera v NSDAP, říšský ministr bez portfeje. 10. 5. 1941 tajně a údajně z osobní iniciativy odletěl do Skotska (pokoušel se sjednat s Velkou Británií mír). Zatčen a vězněn Brity do roku 1945, v norimberském procesu odsouzen k doživotnímu žaláři. Návrh na jeho propuštění odmítnut SSSR. Ve vězení spáchal za nejasných okolností sebevraždu, i když propuštění již bylo schváleno.

Erwin Rommel - * 15. 11. 1891, † 14. 10. 1944 - německý generál, polní maršál od roku 1942. Velitel pancéřové divize, německých jednotek v Africe, 1943 armád skupiny B na západní frontě. V roce 1944 po účasti na nezdařeném atentátu na A. Hitlera byl pravděpodobně přinucen spáchat sebevraždu. Podle oficiálního prohlášení zemřel na následky zranění.

Albert Speer - * 19. 3. 1905, † 1. 9. 1981 - německý architekt a politik; od roku 1931 člen NSDAP. Generální inspektor výstavby v říši, později ministr zbrojní a válečné produkce. Vystavěl mimo jiné sídlo NSDAP v Berlíně. V norimberském procesu byl odsouzen k 20 letům nucených prací.

Heinrich Himmler - * 7. 10. 1900, † 22. 5. 1945 - německý politik. V roce 1922 vstoupil do NSDAP a 1923 se účastnil mnichovského puče. 1927 – 30 zástupce říšského vedoucího propagandy NSDAP, od 1929 říšský vedoucí SS, od 1930 poslanec říšského sněmu. 1934 řídil noc dlouhých nožů (likvidace tzv. Röhmova puče). Od 1936 říšský vedoucí SS a šéf německé policie; velení SS podřídil i koncentrační tábory. Odpovědný za brutální zásahy a germanizaci na zabraných územích i za vyhlazování Židů, za útoky raket V 2 a organizaci Volkssturmu. Od srpna 1943 říšský ministr vnitra, od července 1944 velitel tzv. náhradní armády. V lednu 1945 se pokusil sjednat mír se západními spojenci, 29. 4. 1945 na Hitlerův rozkaz zbaven všech funkcí, zatčen a vyloučen z NSDAP. Koncem května 1945 padl do britského zajetí (spáchal sebevraždu).

Hermann Göring - * 12. 1. 1893, † 15. 10. 1946 - německý politik, říšský maršál od roku 1940. 1922 předák SA. Účastnil se mnichovského puče v roce 1923, poté uprchl. 1928 se vrátil do Německa, stal se poslancem říšského sněmu. Od 1930 jeden z nejbližších spolupracovníků A. Hitlera, od 1932 prezident říšského sněmu, 1933 říšský ministr, pruský ministr vnitra a pruský předseda vlády, komisař pro letectví, poté vrchní velitel Luftwaffe. Od roku 1936 řídil čtyřletý hospodářský plán zaměřený na vyzbrojení Německa. 1934 oficiálně ustanoven Hitlerovým nástupcem. Organizoval brutální akce proti opozici, s H. Himmlerem připravil plán na zřízení koncentračních táborů. V dubnu 1945 odvolán Hitlerem ze všech funkcí za pokus navázat styk se Spojenci. V norimberském procesu odsouzen k trestu smrti jako válečný zločinec; před vykonáním rozsudku se otrávil.

Wilhelm Keitel - * 22. 9. 1882, † 16. 10. 1946, německý generál. Od 1938 šéf vrchního velení wehrmachtu, 1938 generálplukovník, 1940 generál polní maršál, nejbližší vojenský spolupracovník A. Hitlera; přesvědčený nacista. 8. 5. 1945 podepsal bezpodmínečnou kapitulaci Německa v Berlíně. Mezinárodním tribunálem v Norimberku odsouzen k trestu smrti a popraven.

Joachim von Ribbentrop - 30. 4. 1893, † 16. 10. 1946 - německý politik. Od roku 1932 člen NSDAP. 1932 – 33 prostředník mezi F. von Papenem a A. Hitlerem; zasloužil se o Hitlerův vzestup. 1933 – 36 Hitlerův poradce a zvláštní vyslanec, 1938 – 45 ministr zahraničí. Podílel se na uzavření sovětsko-německého paktu v roce 1939. V norimberském procesu byl odsouzen jako válečný zločinec; popraven.