Invaze vroubenky americké (Leptoglossus occidentalis)

02.12.2011 - Josef Ďuriš
Přečteno : 295x
Počet komentářů : 0
Člověk, příroda / Zvířecí říše

Kdybyste se před deseti lety zeptali entomologa na to, co je to vroubenka americká, nejspíše by vám odpověděl jen stroze pár vět, které vyčetl z nějaké knihy o cizích hmyzích škůdcích. Dnes se však situace dramaticky mění a i entomologové se dívají do budoucna s obavami. Podceňovat totiž vroubenku americkou není radno, neboť její invazivní choutky neznají meze.

Seznamte se, vroubenka americká

Nymfy (potomci) jsou zprvu zelenooranžové až hnědooranžové, až v průběhu dospívání dostávají již popisované zbarvení.

Jde o poměrně hodně nápadnou ploštici, jejíž tělo dosahuje téměř až dvoucentimetrové délky. Dospělec má červenohnědou barvu, do vejce oblý zadeček, který je na hřbetní straně zabarvený do žluté či do světle oranžové barvy s pěti příčnými černými pásy patrnými po roztažení křídel. Na polokrovkách má nápadné bílé klikaté příčné linie ve tvaru písmene W. Dalšími charakteristickými znaky jsou listově rozšířené holeně zadních nohou a silné ostny zadních stehen.

Čím se živí?

Největší nebezpečí představují pro jehličnaté stromy. De facto jim likvidují rozmnožovací proces, neboť sají jejich květy, zelené šišky a vyvíjející se semena. Samičky pak kladou vajíčka v řádcích na jehlice. Vylíhnuté nymfy sají na jemných šupinách vyvíjejících se šišek, případně na jehlicích. Dospělci se poté živí na dozrávajících šiškách a semenech.

V USA a jižní Kanadě představuje vroubenka americká poměrně významného škůdce semenných porostů jehličnanů. V přirozených podmínkách může zničit 50–80% jehličnatého osiva. Napadá přes 40 druhů zejména jehličnatých dřevin.

Kde zimuje?

Vroubenka americká si moc nevybírá. Sdružuje se často ve větším počtu a přezimuje v různých škvírách, hnízdech ptáků, v doupatech savců či pod odloupnutou kůrou, avšak v poslední době stále častěji vyhledává lidská obydlí. Proto na ni můžeme narazit právě doma převážně s blížícím se podzimem.

Chování a způsobené škody

Vroubenka je poměrně netečný a líný hmyz, proto ji lze velmi snadno odchytit. Avšak brání se jako její tuzemská kolegyně, vroubenka smrdutá, nepříjemným zápachem. Po velkých vzdálenostech se pohybuje především vzduchem a nejčastěji v blízkosti jehličnatých stromů.

V roce 1993 byla hlášena silná invaze vroubenek z továrny na výbušniny v Britské Kolumbii, kde přivolaný entomolog našel okolo dvou tisíc jedinců. Pracovníci továrny však tvrdili, že toto množství ploštic je již „zvládnutelné“ v porovnání s jejich počtem o dva týdny dříve (odhadem okolo pěti tisíc na celou výrobní halu).

V Severní Americe byla zaznamenána poškození pružných polyetylenových hadic vodovodních a odpadních instalací v budovách. Přezimující vroubenky probodávaly hadice svými sosáky a způsobovaly tak jejich prosakování. Lze si to představit jako lehké, přesto velmi účinné narušení povrchu hadice.

Hlavní nebezpečí však přestavuje právě pro lesní jehličnaté porosty, kterým neumožňuje přirozenou obnovu, přestože strom v podstatě jinak neohrožuje.

Historie šíření

Jak je z názvu patrné, tato ploštice je doma na Severoamerickém kontinentu. Během dvacátého století se rozšířila téměř všude. V Evropě se poprvé objevila v severní Itálii roku 1999. Od té doby se stihla rozšířit po tváři téměř celého kontinentu. U nás ji poprvé zpozorovali v říjnu 2006 v areálu Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně. Dnes ji již najdete téměř po celé Moravě a části Čech. Její invazivní schopnosti jsou alarmující. Nejhorší na tom totiž je, že jí v rozšiřování populace nic nebrání, naopak jí pomáhá naše teplejší počasí posledních zim.

S vroubenkou americkou je nutné začít reálně počítat. Není jen otravná svou přítomností v našich domovech, je poměrně nebezpečná svým rozmnožovacím cyklem. V době, kdy se všude píše o kůrovcové kalamitě, média jakoby úmyslně přehlížejí časovanou bombu, kterou tento ploštěnec představuje. O tomto „dovozu“ z Ameriky jistě ještě hodně zaslechneme a zřejmě nejen o něm. Není totiž žádným tajemstvím, že po celém světě nám migrují nové druhy fauny a flory. Doufejme, že jejich příchod do našich končin budeme schopni ustát ve zdraví.