Elegantní a citlivý sibiřský husky

Sibiřský husky (siberian husky, artic husky) je označován za jednoho z nejhezčích psů. Má velmi dobře stavěné tělo a zbarvení, díky kterému je prakticky nezaměnitelný s jinou rasou. Výjimkou je aljašský malamut, který je jeho nejbližší příbuzný.

Husky byl od nepaměti využíván jako tažný pes. Pochází ze sibiřské tažné lajky, kterou chovali Čukčové v severovýchodní Asii. V 19. století se husky dostal na Aljašku, kde sloužil k přepravě. Od toho se odvíjí dnešní aktivita, kterou mohou majitelé těchto psů dělat, a to závody se psím spřežením.

Málokterá rasa má tolik kladných vlastností jako právě husky. Je skromný a nenáročný, jediné, co opravdu vyžaduje, jsou dlouhé procházky a množství pohybu, protože k tomu byl stvořený a pokud nemá aktivity dostatek, může být hodně nešťastný. Pro majitele by mohla být přítěž snad jen jedna jeho vlastnost, a tou jsou bleskové reakce a částečná nezávislost na páníčkovi. Má silný lovecký pud, je vlídný, neprojevuje agresivitu a je hravý. Vůči ostatním psům je vstřícný a není potřeba se obávat, že by se chtěl rvát. Hodí se do domácnosti s dětmi. Bohužel se vůbec nehodí jako hlídací pes, protože postrádá statečnost a hlavně neštěká. Je typický vytím, které je charakteristické pro vlky. Kromě toho také často vydává bručivé zvuky, které spoustě lidí připomínají nesrozumitelné mumlání či dokonce mluvení. Je schopný podle intonace lidského hlasu "zopakovat" slovo.  Často se říká, že husky vyžaduje nejen mnoho pozornosti od svých lidských přátel, ale také od těch psích. Nejšťastnější je, pokud má v rodině ještě jednoho psa svého druhu, a to právě proto, že vždy žil ve smečce.  

I když jistými znaky je každý husky stejný, ve skutečnosti existují tři typy. První je takzvaný „Show typ“, který působí těžkopádně a není tak elegantní. Připomíná plyšového medvídka. Druhý a nejobvyklejší je „Střední typ“, kterého zná asi většina lidí. Má vyváženou stavbu těla, není tolik mohutný a bývá často na výstavách, protože je považován za toho nejhezčího. A poslední je „Sprintový typ“, který má k předchozím typům docela daleko, protože na první pohled vypadá naprosto odlišně. Jak již vyplývá z názvu, je určený k závodům na krátkých tratích. Jeho postava je hubená až chrpovitá.

Husky je výjimečný díky svým světle modrým či šedým očím. Barva srsti může být od bílé až po černou, srst je hustá. Dospělý pes dorůstá v kohoutku až do 60 cm, fena do 56 cm. Váha se pohybuje u psů kolem 25 kg a u fen kolem 20 kg.

Bohužel i u huskyho se vyskytují různé choroby, i když ve srovnání s jinými plemeny je zátěž dědičných chorob opravdu malá. Většinou se dožívá kolem třinácti let, což je na psa této velikosti docela úctyhodný věk.

Sibiřský husky je pes vhodný pro lidi s aktivním přístupem k životu, kteří rádi chodí do přírody, jezdí na kole nebo tráví čas na horách. Při pořizování je proto potřeba si ujasnit, zda na takového psa člověk má. I když jsou předsudky vůči životu v bytě, není pravda, že by tam nemohl žít. Jen je potřeba upozornit sousedy, že je to pes, který rád vyje a dokazuje tím svůj smutek. Pokud však nebude mít možnost být smutný, není tu žádný problém.

Průměrná známka : 0

Hodnotilo 0 uživatelů

čtěte také