Zásady zdravé výživy aneb Jak byl hamburger okurkou nahrazen

V minulém století měli lidé v oblibě fast foody a rychlá jídla za chůze, nyní se rozrůstá fenomén spíše opačného charakteru. MacDonald nám zezelenal, honíme se za přírodně zpracovávanými produkty, dáváme si o moc větší pozor, co strčíme do pusy. Jak moc nás ve skutečnosti může ovlivnit zdravá výživa a jaké zásady bychom podle nutričních poradců měli dodržovat?

Zdravý člověk má tisíce přání, nemocný jen jedno. Každý zná tohle motto, a další pravdou je, že většina lidí se rozhodne přehodnotit svůj životní styl až ve chvíli, kdy nastanou nějaké potíže. Právě příběhy těch, kteří se domnívali, že na sebe v jejich případě smrt nenechá dlouho čekat a radikálně změnili svoji stravu, nám dokazují, že je složení jídelníčku pro zdraví naprosto zásadní. Život totiž může prodloužit i o dvacet let.

Nejspíš nemá smysl někomu dnes vykládat, že není zdravé hladovět a následně se přejídat na noc, nebo že by tělo mělo dostávat co nejméně konzervačních a chemických látek. Tyto základy jsou dnes známé snad všem. Ale je si každý z nás vědom, jaké složky bychom měli každý den vstřebat a přísun kterých živin bychom měli kontrolovat? Kromě všeobecných zásad jsou tyto potřeby mnohdy individuální.

Co platí pro všechny nezávisle na věku či pohlaví je především přísun tekutin. Jimi vyplavujeme toxické a škodlivé látky, čímž pročisťujeme organismus. Nejlepší je pít čistou vodu, popřípadě čaj. Minimální množství jsou dva litry, nicméně to už záleží i na váze a samozřejmě fyzické námaze, jíž se vystavujeme. Pijete-li kávu, vody byste měli vypít ještě o dost víc. Tento fakt je ale rovněž individuální, protože bylo prokázáno, že i když kofein v kávě dehydratuje, pravidelní uživatelé kávy mají na tuto eventualitu navyknutý organismus, takže u nich v důsledku konzumace kávy k dehydrataci nedochází.

Další důležitou složkou jídelníčku je vláknina, kterou nám dodává ovoce a zelenina. Obojí bychom měli jíst denně, a to nejlépe různé druhy. Vláknina urychluje a zlepšuje trávení a zároveň pomáhá absorbovat tuky. Vhod může přijít zejména těm, kteří by uvítali shodit nějaké to kilo. Obecně vzato málokdo z nás sní denně tolik vlákniny, kolik by bylo třeba. I z toho důvodu vznikly doplňky stravy, jejichž prostřednictvím si lidé mohou látky dodat tabletami. Jelikož ovoce a zeleninu stráví člověk o moc rychleji než běžné jídlo, bylo by nejlépe jíst obojí nalačno nebo alespoň chvíli před jídlem. V jiném případě můžou v žaludku kysnout.



Princip oddělené stravy platí i pro jiné potraviny, především bílkoviny a obiloviny. Sníme-li je zároveň, žaludek s tím může mít problém, neboť jedno působí kysele a druhé zásaditě. Pokud se míchají, trávení trvá někdy i dvojnásobnou dobu. Člověk, který se tímto pravidlem řídí, si tedy může nechat zdát třeba o takové šunkové pizze. A za předpokladu, že jsou na ní i rajčata a paprika, by se stala něčím naprosto nemyslitelným. Máte-li potíže s trávením, mnohdy si tímto systémem ušetříte spousty trápení.

Další kapitolou jsou jistě tuky a cukry. Jsou pohonem pro naše tělo, ale pokud je jich moc, ukládají se, což je škodlivé nejen pro postavu, ale i pro zdraví. Jíst bychom je měli v míře, a to nejlépe co nejdříve během dne, aby byla šance je spálit. Ideálně před fyzickou námahou. Do této kategorie spadá kromě čokolády a smaženého sýru třeba i pečivo, kterému bychom se odpoledne měli raději vyhýbat. Setkala jsem se dokonce s radou dávat si k snídani čokoládu. Toto moudro spočívalo v předpokladu, že se kakaová pochoutka zdá po ránu tak nedobrá, že na ni již během dne nedostaneme znovu chuť.

Před sportem jsou vhodné i bílkoviny, které pomáhají při tvorbě svalů. Doporučuje se hlavně tvaroh, oblíbené jídlo sportovců. Bílkoviny jsou velice potřebné, neboť obsahují velké množství esenciálních aminokyselin, které si tělo nedokáže vytvořit samo a jsou pro něj nutné. Nalezneme je nejen v živočišných výrobcích, jako je maso či ryby, ale i v luštěninách a potom v sóji. Rostlinné bílkoviny jsou navíc i lépe stravitelné. Sója je pro tělo velice vhodná a zdravá, dodává často i všechny esenciální aminokyseliny, a přitom neobsahuje žádný cholesterol. Součástí jídelníčku by měly být také ryby, nejen díky omega esenciálním mastným kyselinám. Prospívají srdci a chrání před nemocemi. Na talíři by se měly objevit alespoň třikrát do týdne.

To by byl jen takový malý vstup do nespočtu nutričních zásad, které nám jsou dnes po pečlivých bádáních k dispozici. Když se budeme řídit těmito a všemi dalšími pravidly, dodáme si tím dostatečné množství všech složek? Doufáte-li v kladnou odpověď, musím vás zklamat. To dnes totiž nedokáže nikdo. Ovoce a zelenina se sklízejí nezralé, aby se dostaly na regály obchodů, než budou zkažené, a užívají se na ně chemické postřiky. Životní prostředí jsme si zničili, takže neobsahují ani dostatečné množství vitaminů. Kdyby také tělo mohlo z jídla získat vše, jako tomu bývávalo, nevznikaly by doplňky stravy.

Není ale třeba zoufat – pro zdravý život je tu ještě jedna zásada, nesouvisející příliš s vnitřní výživou organismu, avšak velmi podstatná. Je jí pohyb. Denně bychom se mu měli věnovat, ať už třeba jen na půl hodinky. Počítat se může i chůze, zejména do schodů. Kromě toho, že tím skvěle prospějeme svému tělo, se nám mnohdy udělá lépe i psychicky. Tak rychle od obrazovek a honem na čerstvý vzduch se proběhnout, pokud tedy zrovna venku neřádí bouřka ani krupobití.

Průměrná známka : 10

Hodnotilo 1 uživatelů

čtěte také