Vitamíny - nezbytný doping pro naše tělo

V tomto článku se dozvíte základní přehled o všech nejdůležitějších vitamínech, včetně toho, na co je který z nich potřebný a z jaké potravy ho získáte.

Nedílnou součástí naší stravy jsou kromě celé řady dalších složek také nezbytné vitamíny. Tento pojem zná úplně každý. Co to ale vlastně takový vitamín je?

Vitamíny jsou látky, které spolu s bílkovinami, tuky a sacharidy tvoří základní složku lidské potravy.

V lidském organismu mají vitamíny funkci katalyzátorů biochemických reakcí. Podílejí se na metabolismu bílkovin, tuků a cukrů. Existuje 13 základních typů vitamínů. Lidský organismus si, až na některé výjimky, nedokáže vitamíny sám vyrobit, a proto je musí získávat prostřednictvím stravy.

Při nedostatku vitamínů, tzv. hypovitaminóze, se mohou objevovat poruchy funkcí organismu, nebo i velmi vážná onemocnění. Přebytečných vitamínů rozpustných ve vodě se organismus dokáže zbavit a pokud přestaneme vitamín přijímat, organismus z těla nadbytečné množství vyloučí. U vitamínů rozpustných v tucích to však nefunguje – nejrizikovější je v tomto ohledu vitamín A, u nějž existují případy smrtelných otrav nebo otrav s doživotními následky. Vitamíny jsou nutné pro udržení mnohých tělesných funkcí a jsou schopny posilovat a udržovat imunitní reakce.

vitamín A, žlutá krystalická látka nerozpustná ve vodě, rozpustná v tucích a jiných nepolárních rozpouštědlech. Je významným růstovým faktorem a nezbytný pro biochemii vidění. Obsahuje dvě účinné látky – vitamín A1 (retinol) a vitamín A2 (dehydroretinol). Avitaminóza se projevuje nejdříve šeroslepostí, která může dále vést až ke xeroftalmii. Denní potřebná dávka pro člověka je 1 mg. Vyskytuje se např. v rybím tuku, v játrech nebo v másle. Jeho provitamínem je betakaroten, obsažený v rostlinách.


Vitamín B

B-komplex je souhrnné označení pro vitamíny skupiny B. Jsou to ve vodě rozpustné vitamíny, nezbytné pro správné fungování metabolismu.

Hlavním zdrojem vitamínu skupiny B jsou kvasnice, maso, sýry, celozrnné obiloviny (také jáhly), luštěniny, a ořechy.

Vitamin B objevil polský biochemik Kazimierz Funk v roce 1912 v otrubách rýže.

Skupina vitamínů s označením B

• Vitamín B1 – thiamin
• Vitamín B2 - riboflavin
• Vitamín B3 – niacin
• Vitamín B4 – adenin
• Vitamín B5 – kyselina pantothenová
• Vitamín B6 – pyridoxal, pyridoxol, pyridoxamin
• Vitamín B7 – biotin (vitamin H)
• Vitamín B8 – inositol
• Vitamín B9 – kyselina listová (folacin, folát)
• Vitamín B10 - kyselina para-amino-benzoová (PABA)
• Vitamín B11 – cholin
• Vitamín B12 - kobalamin
• Vitamín B13 - kyselina lipoová
• Vitamín B14
• Vitamín B15 – kyselina pangamová
• Vitamín B17 - amygdalin

vitamín C, kyselina L-askorbová – bezbarvé krystalky kyselé chuti, dobře rozpustné ve vodě. Chová se jako jednosytná kyselina a má silně redukční účinky. Jeho funkce v organismu je spojena především s důležitým redoxním systémem mezi kyselinami askorbovou a dehydroaskorbovou. Zasahuje do metabolismu sacharidů, mastných kyselin, aminokyselin i steroidů. Hypovitaminóza způsobuje únavu, vysychání kůže, sníženou odolnost proti infekcím; avitaminóza může vyústit až ve skorbut. Je obsažen v čerstvé zelenině a v ovoci (černý rybíz, šípky, citróny). Je vitamínem jen pro primáty a morčata, nikoliv pro ostatní živočichy. Denní potřebná dávka pro člověka je 50 – 100 mg. Synteticky se vyrábí z glukosy.


vitamín D, kalciferol – skupina vitamínů, které vznikají rozštěpením některých sterolů. Nejdůležitější je vitamín D2, ergokalciferol, který vzniká ozářením ergosterolu ultrafialovým zářením; tvoří bezbarvé jehličky, je nerozpustný ve vodě, rozpustný v nepolárních rozpouštědlech, tucích; významný je i vitamín D3, cholekalciferol. Kalciferoly ovlivňují metabolismus fosforu a vápníku a jejich ukládání v kostech. Avitaminóza se projevuje jako křivice nebo osteomalacie. Denní potřebná dávka pro člověka je asi 0,05 – 0,01 mg; na rozdíl od většiny ostatních vitamínů je přebytek vitamínu D toxický. Vitamín D2 je obsažen v rybím tuku.


vitamín E, tokoferol – skupina olejovitých látek nerozpustných ve vodě, rozpustných v nepolárních rozpouštědlech. Avitaminóza u člověka nebyla dosud pozorována, u zvířat způsobuje snížení plodnosti a poruchy svalové činnosti. Denní potřebná dávka pro člověka je asi 5 – 10 mg. Je obsažen v zelených rostlinách (saláty, špenát), v rostlinných tucích, ve vejcích, v sóje.


vitamín F, esenciální mastné kyseliny; nenasycené mastné kyseliny obsahující více než jednu dvojnou vazbu, např. kyselina linolová a linolenová. Tyto kyseliny živočišný organismus není schopen syntetizovat. Jsou nezbytné jako součást membránových lipidů a jako prekurzory prostaglandinů. Jejich nedostatek se projevuje změnami na kůži a poruchami organismu v hospodaření s vodou. Zdrojem jsou rostlinné oleje. Vitamíny F nejsou klasické vitamíny, patří mezi tzv. vitageny.


vitamín H, biotin – bezbarvá krystalická látka rozpustná ve vodě. Je součástí enzymu, který se zúčastňuje karboxylačních reakcí. Avitaminóza se projevuje dermatitidami, únavou a bolestmi ve svalech; je však vzácná. Denní potřebná dávka pro člověka je asi 0,05 – 0,1 mg. Je obsažen v kvasnicích, játrech, ve vaječném žloutku a v luštěninách.


vitamín K, skupina vitamínů K1 (fylochinon), K2 (farnochinon), K3 (menadion, též provitamín skupiny vitamínů K). Avitaminóza se projevuje poruchami srážlivosti krve; je však vzácná (vitamín K je totiž produkován střevními bakteriemi). Denní potřebná dávka pro člověka je 0,5 mg. Zdrojem je také zelenina.


vitamín PP, nikotinamid, niacin – bezbarvá krystalická látka rozpustná ve vodě. V organismu je součástí velmi důležitých koenzymů (NAD+, NADP+). Avitaminóza se projevuje dermatitidou, zejm. na kůži vystavené světlu, dále záněty sliznic a chudokrevností; je však vzácná. Denní potřebná dávka pro člověka je 10 – 20 mg. Je obsažen např. v kvasnicích, játrech, sýrech i v zelenině.

Zdroj: Internet

Průměrná známka : 10

Hodnotilo 1 uživatelů

čtěte také