Nejčastější onemocnění diagnostikovaná Dr. Housem

09.09.2009 - Jan Švehla
Přečteno : 7673x
Počet komentářů : 4
Člověk, příroda / Zdraví a krása

V lékařském seriálu v hlavní roli s Gregorym Housem se neplýtvá pojmy, jako je Huntington, Cushing nebo paraneoplastický syndrom. Ne každý ale ví, co tato závažná onemocnění znamenají. V tomto článku se dozvíte to nejzákladnější o většině z nich.

Pokud při sledování Dr. House občas ztrácíte nit, když přijdou na řadu odborné termíny, možná uvítáte tento tématický přehled nejčastějších onemocnění, která jsou v rámci tohoto seriálu Dr. Housem diagnostikována.

Addisonova choroba

Addisonova choroba je onemocnění, které jako první popsal britský lékař Thomas Addison. Jeho podstatou je selhání nadledvinek v produkci hormonů kortizolu, a případně i aldosteronu. Rozlišujeme zde tzv. primární nedostatečnost nadledvinek (chyba je v nadledvinkách) a sekundární nedostatečnost nadledvinek (chyba je v hypofýze, která řídí produkci hormonů v nadledvinkách).

Příznaky

chronická slabost
ochablost svalů
nechutenství
nutkání ke zvracení
průjem
nízký krevní tlak
tmavnutí pokožky (hyperpigmentace)
podrážděnost
deprese
hypoglykémie
pnutí svalů (částečně při vypití mléka)

Lupus

Systémový lupus erythematodes je autoimunitní onemocnění, při němž tělo napadá své vlastní tkáně a orgány jako např. kůži, klouby, ledviny, cévy, srdce a další. Faktory, které ovlivňují jeho rozvoj jsou genetické vlivy, abnormality v imunitní regulaci, hormonální vlivy, infekce, toxiny, chemikálie, léky a také věk. Onemocnění není příliš četné, v České republice se odhaduje 5000–7000 nemocných.

Sarkoidóza

Jedná se o multisystémovou nemoc, která se nejčastěji vyskytuje v rané dospělosti a v devadesáti procentech případů je typická kožními, očními a plicními projevy. Příčina, která tuto nemoc vyvolává, je stále neznámá. Některé nejnovější výzkumy ukazují na souvislost s prodělanou bakteriální infekcí. Může se tak projevit také reakce po očkování, nebo po kontaktu sliznice s řadou různých senzibilizujících chemikálií.

V postižených tkáních se hromadí zánětlivé buňky, ze kterých vznikají granulomy. Akutní sarkoidóza se může projevit horečkou, erythema nodosum (zánětem podkoží, který se projevuje tvrdými, červenými, bolestivými ložisky), zánětem oční duhovky a polyartritidou.

Kombinace těchto příznaků je to pro sarkoidózu velmi typická. Mnohem častěji je však její průběh nenápadný. Příznaků, jako je únava, úbytek na váze, malátnost, slabost, teploty, pocení, pokašlávání, zhoršující se dušnost, si totiž málokdo všimne v souvislosti s touto nemocí. Lékaři někdy začnou na sarkoidózu pomýšlet až na základě rentgenu plic, kde se objeví granulomy.

Paraneoplastický syndrom

Paraneoplastický syndrom představuje všechny symptomy provázející nádorové onemocnění, které přímo nesouvisí s růstem primárního ložiska nebo se vznikem či růstem metastáz. Konkrétní paraneoplastický syndrom obvykle nesouvisí s jedním nádorem a naopak jeden nádor se může projevit různými paraneoplastickými syndromy. Přesto se některé paraneoplastické syndromy vyskytují častěji u některých konkrétních nádorů a tak se mohou stát vodítkem v diagnostice.

Cushingův syndrom

Cushingův syndrom IPA, známý také jako hyperadrenokorticismus či hyperkorticismus, je endokrinní porucha způsobená vysokou hladinou kortizolu v krvi. Syndrom může být způsoben příjmem glukokortikoidů nebo nádory produkujícími kortizol či adrenokortikotropním hormonem (ACTH). Příčinou onemocnění může být adenom hypofýzy, která produkuje velké množství ACTH, které následně způsobí nadprodukci kortizolu v nadledvinkách.

Mezi projevy nemoci patří zvýšená chuť k jídlu, obezita, únava, změny nálad, deprese, zvýšení krevního tlaku (hypertenze) a diabetes mellitus, zvýšení krevního cukru (hyperglykémie), snížení hustoty kostní hmoty (osteoporóza), snížení sexuálního pudu či poruchy menstruace.

Cushingův syndrom se nevyskytuje pouze u člověka, ale je také poměrně častý u domestikovaných psů a koní. Popsán byl v roce 1932 Američanem Dr. Harvey Cushingem.

Patofyziologicky se rozlišuje:

primární Cushingův syndrom - produkce koztizolu je neregulovaná, jeho nadbytek je způsoben poruchou nadledvin nebo podáváním kortikoidů,
sekundární Cushingův syndrom - příčinou nadprodukce je zvýšená produkce ACTH, většinou adenomem hypofýzy (Cushingova nemoc) nebo jako paraneoplastický syndrom doprovázející některá nádorová onemocnění.

Huntingtonova choroba

Huntingtonova choroba, zkráceně Huntington či HD, dříve známá jako Huntingtonova chorea, je vzácné dědičné neurodegenerativní onemocnění mozku charakteristické nekoordinovanými trhavými pohyby těla a snížením mentálních schopností postihující jedince obojího pohlaví. Dědí se autozomálně dominantně. Tyto příznaky se u jednotlivců mohou lišit. Fyzické příznaky se liší méně, ale rozdílný průběh poklesu mentálních schopností může vést k řadě potenciálních problémů, které vyžadují soustavnou ošetřovatelskou péči. Samotná nemoc není smrtelná, ale výrazně oslabuje imunitní systém, a tak snižuje průměrnou délku života. Touto nemocí trpí 7 ze 100 000 lidí a existují místa s častějším výskytem. K nástupu fyzických příznaků dochází postupně a může začít v jakémkoliv věku, i když je statisticky nejběžnější výskyt mezi dvacátým a čtyřicátým rokem života. Pokud se objeví před dvacátým rokem, označuje se jako juvenilní Huntingtonova choroba.

Tato nemoc je pojmenována po americkém lékaři Georgi Huntingtonovi, který tuto nemoc popsal v roce 1872. V roce 1983 byl objeven genetický marker způsobující nemoc a o desetiletí později byl zjištěn jediný kauzální gen. Díky tomu, že je nemoc způsobena jediným genem, mohlo dojít k vývoji genetického testování, a tak se Huntingtonova choroba stala jedním z prvních genetických onemocnění, které bylo možné testovat. Díky dostupnosti testování a podobnosti příznaků s jinými neurologickými nemocemi došlo v uplynulých letech k výraznému nárůstu testování této choroby.

Syndrom Churg-Straussové

Onemocnění, známé též jako alergická granulomatóza je systémová eosinofilní autoimunitní vaskulitida, vedoucí k nekróze. Ta se týká především krevních cév v plicích (začíná jako závažný druh astmatu), trávící soustavy a periferních nervů; postihuje ale též srdce, kůži a ledviny. Jedná se o vzácné nedědičné a nepřenosné onemocnění. V minulosti byl kvůli podobné morfologii považován za druh polyarteritis nodosa (PAN).

Syndrom byl poprvé popsán doktory Jákobem Churgem a Lotte Straussovou v nemocnici Mount Sinai Hospital v New Yorku v roce 1951.

Neléčený syndrom končí smrtí. Léčba zahrnuje vysoké dávky kortikosteroidů nebo kombinovanou imunosupresivní léčbu.

Zdroj: Internet