Paměť a zapomínání - jsou prospěšné nebo ne?

Paměť potřebuje každý z nás. Také ji každý z nás má. Jednomu paměť slouží výborně, jinému hůře. Tento text napoví, co vůbec paměť je a jaké jsou její druhy. A zapomínání? Ani tomu nezůstane článek dlužen... Dozvíte se, že pro náš mozek je zapomínání zcela nezbytné!!!

Paměť lze definovat jako schopnost zaznamenávat životní zkušenosti. Paměť si můžeme představit jako obrovskou zásobárnu informací, z nichž jen malá část je v daném okamžiku aktivně využívána. Je obecnou vlastností nervové soustavy, která se vyznačuje schopností vštípit odraz skutečnosti, uchovat jej a potom i vybavit ve formě znovupoznávání anebo aktivní reprodukce. Paměť je úzce spojena s procesy odrážení objektivní skutečnosti. V tomto smyslu je paměť obecným předpokladem učení, ať už jde o záměrný proces osvojování dovedností či návyků, vědomostí či poznatků, anebo o proces získávání jakékoli zkušenosti a změny v chování.

Někdy se také o paměti hovoří jako o schopnosti přijímat, podržovat a znovu oživovat minulé vjemy.

Druhy paměti 

• senzorická paměť - smyslové orgány mají omezenou schopnost uchovávat prakticky nezpracované informace o světě po dobu kratší než jednu vteřinu, něco jako paobrazy
• krátkodobá paměť - pozorností vybrané části senzorické paměti mohou přejít do krátkodobé paměti, která nám umožní podržet informace dost dlouho na to, abychom je mohli použít (např. vyhledáváme telefonní číslo a zapamatujeme si ho tak dlouho, dokud ho nevytočíme), trvá mezi 15 až 30 vteřinami (pokud si osoby materiál neopakují), má omezenou kapacitu zhruba 7 (plus mínus 2) shluků informací
• dlouhodobá paměť - umožňuje podržet informace a dovednosti v trvání od minut po celý život; zdá se, že člověk má téměř neomezenou kapacitu pro uchování informací, její skutečnou kapacitu však samozřejmě nikdy nelze změřit; dlouhodobé informace jsou kódovány ve vztahu k významu

Jiné rozdělení:

• Paměť pro představy - některé paměťové reprezentace jako by výrazně připomínaly nezpracovaná, neabstrahovaná data obsahující původní materiál z našich smyslů, jako např. mimořádně krátké ikonické (zrakové) a echoické (sluchové) paobrazy, které rychle mizí z našich očí a uší, avšak i poté co odejdou, uchováváme si schopnost vyvolat poměrně živé zrakové a sluchové obrazy toho, co jsme zažili
• Paměť procedurální (implicitní) - paměť pro to jak mluvit či chodit; i když si tyto dovednosti a schopnosti uchováváme, často díky poškození mozku vymizí; jsou odolné vůči zapomínání (nikdy nezapomeneme, jak jezdit na kole atd.)
• Deklarativní paměť (explicitní) - tento druh se týká veškerých informací, jež jsme schopni popsat nebo o nich informovat

Fáze paměti

Informace prochází v paměti třemi fázemi, kterými jsou vštípení (kódování), uchování (retence) a vybavení (reprodukce).

• Vštípení - transformace senzorických vstupů do podoby mentálních reprezentací, které lze uložit do paměti; jde tedy o přetvoření informace do podoby, která je pro lidskou psychiku srozumitelná a v případě potřeby ji dovede rozluštit
• Retence - proces podržení nebo uchování zakódované informace v paměti po různě dlouhé časové údobí; nelze ji považovat za pasivní proces, údaje uložené v dlouhodobé paměti jsou mimovolně dále zpracovávány, tříděny, řazeny do nových souvislost
• Reprodukce - vyhledání informace v dlouhodobé paměti a její vyvolání zpět do vědomí, a to zejména v situacích, kdy ji potřebujeme k dalším psychickým aktivitám; má dvě základní formy, a to spontánní vybavování (free recall) a znovupoznání (rekognici - vybavování při opětovném přímém vnímání stejného nebo podobného objektu, jehož mentální reprezentaci jsme dříve uložili do paměti; často se využívá při psychologických výzkumech i při školním ověřování znalostí); vštípení a vybavení může být bezděčné (spontánní) nebo záměrné (volné), retence je naproti tomu vždy bezděčná

Zapomínání

Zapomínání nelze pokládat za jednoznačně nežádoucí proces. Je pravděpodobné, že chrání mozek, respektive mentální kapacitu, před zahlcením a přetížením. V psychologii existuje řada teorií, které se pokouší proces zapomínání vysvětlit.

• Teorie rozpadu pamětních stop - příčina zapomínání v dlouhodobé paměti je oslabení (blednutí) nebo rozpad pamětních stop - nejsou-li neurofyziologické změny vyvolané učením občas reaktivovány, postupně se rozpadají, nervové spoje pak mohou být využity k vytváření novějších pamětních záznamů; hlavní příčinou je tedy míjení času
• Účelné zapomínání - smyslem je odstranění nepřesných, nepotřebných nebo chybných informací z paměti - údajům tohoto druhu věnujeme menší pozornost než těm, které pokládáme za důležité; poměrně rychle zapomínáme pravidelně se opakující zážitky, což lze považovat za formu účelného zapomínání
• Teorie interference - interference se projevuje tím, že podobné duševní obsahy uložené v paměti na sebe působí rušivě, což je příčinou potíží při jejich vybavování; výrazně se projevuje například při souběžném studiu dvou cizích jazyků, z nichž žádný dobře neovládáme, píšeme-li krátce po sobě na české a anglické klávesnici počítače
• Represe neboli vytěsnění - pojem zavedl Sigmund Freud, který jeho definici několikrát pozměnil, čímž přispěl ke zmatkům; klinické zkušenosti nasvědčují tomu, že v lidské mysli existuje schopnost či možnost nepřipouštět si nepříjemné a ohrožující pocity a impulsy, zejména agresivní, a že se tato schopnost podílí na vzniku neurotických a psychosomatických poruch
• Teorie ztráty vodítek (klíčů, spojů) - vychází z předpokladu, že informace jsou v dlouhodobé paměti utříděny do určitých kategorií a vzájemně propojeny; spoje mezi psychickými obsahy umožňují nebo usnadňují jejich vybavování; příčinou zapomínání je to, že se hledanou informaci nepodaří v dlouhodobé paměti najít; tento fenomén se projevuje tím, že si člověk nedokáže vybavit určité jméno, pojem či teorii, ačkoliv si je jist tím, že je v jeho paměti uložena (tzv. „mám to na jazyku"), správný údaj zpravidla spontánně vstoupí do vědomí poté, co o jeho vybavení přestaneme usilovat

Nedělejme si tedy hlavu z toho, že něco zapomeneme... Jednak to potká každého, a jednak náš mozek přeci ví, co dělá... :)

Průměrná známka : 0

Hodnotilo 0 uživatelů

čtěte také